Kongres a referendum
Zatímco doma čelí Miloš Zeman stále stejným otázkám ,zda odvolá ministra Davida a zda se omluví exministrovi Zielencovi, v Paříži dostal otázku krásnou, totiž zda je mu bližší francouzský socialismus, anebo Blairova třetí cesta.
Bylo by zajímavé vědět, jak rozluštili účastníci začínajícího jednadvacátého kongresu Socialistické internacionály jeho odpověď, že výsledky každé orientace je třeba hodnotit na základě dat zahrnujících volební výsledky a dynamiku ekonomických parametrů. Zda v tom návodu představitelé evropské levice shledali mistrnou diplomacii, anebo neschopnost přispět do debaty vlastním názorem, se můžeme pouze domnívat.
Jisté je, že až se premiér po návštěvě Francie, USA a Německa vrátí domů, srovnání francouzského socialismu a Blairovy třetí cesty z něj čeští novináři páčit nebudou. Čekají ho zde staří známí David a Zieleniec. Je to samozřejmě škoda.
Teoretické vyhodnocení problému, která z ideově blízkých cest může v českých poměrech rychleji přivést republiku k prosperitě, by premiér mohl využít při praktickém rozhodování, jaké ministry na tu, kterou cestu vzít s sebou. Je ovšem třeba zdůraznit ono "v českých poměrech".
Jedno řešení nemá ani ČSSD, ani žádná jiná z našich politických stran k disposici. Jde o řešení, které o víkendu v referendu potvrdili protinožci. Ti spatřují nejlepší záruku stability v konstituční monarchii. Poté, co odmítli republiku, Alžběta II. je ujistila, že by jim zachovala svou náklonnost, ať by referendum dopadlo jakkoli. Za projev důvěry pak slíbila, že jim jako královna Austrálie bude sloužit podle svých nejlepších schopností, jak se o to pokoušela v uplynulých čtyřiceti sedmi letech. Konstituční monarchii lze bohužel pouze zachránit, nikoli stvořit.
8. listopadu 1999.
Poznámka JČ: Jediný smysl, jaký má např. britská konstituční monarchie, je ten, že poskytuje politice a vládě nadstranický kontext (daňový úřad i všichni státní úředníci jsou "On Her Majesty's Service" - "Služebníci Jejího Veličenstva" (s tímto nápisem přicházejí v Británii poštou předtištěné tiskopisové obálky z berního úřadu), nikoliv "služebníci Tonyho Blaira" - je tedy obtížnější státní správu stranicky zpolitizovat. Jenže mnohé demokratické země si vytvořily záruky nadstranické státní správy i bez královny...
