Žáby zakvákaly, hnijeme dál
Páteční shromáždění v Praze a dalších velkých městech překvapilo jediným: velkou účastí lidu. Potřeba změny politiky je tak výrazná, že desetitisíce občanů opět vyšly do ulic. Lidé doslova prosili organizátory, aby založili politickou stranu. Nic takového se nestalo. Výzva "Děkujeme, odejděte!" se prý změní na občanské sdružení. Jinými slovy vyšumí do ztracena stejně jako předchozí výzvy, zvláště Impuls 99.
Jak málo reflektuje přání občanů nejsilnější politická strana, jsme viděli vzápětí na sobotním a nedělním kongresu ODS. 80% delegátů dalo hlas panu Klausovi (neměl protikandidáta). Ten nelenil a ztělesnil aroganci strany tak dokonale, že je potřeba se u dvou výroků zastavit:
První bylo tvrzení, že od loňského roku jsme udělali velmi drahý krok zpět. Následovala věta, že toto si voliči přáli (měl na mysli ty voliče, kteří dali hlas ČSSD). Jinými slovy pan Klaus řekl, že voliči, kteří nevolili ODS, si přáli nákladný krok zpět. To je tak sprosté a lidi této země urážející tvrzení, že je může pan Klaus vyslovovat jen před svými nejvěrnějšími. Od obyčejných lidí by dostal pár facek a vysvětlení, že jednak kroky zpátky v této zemi nikdo nechce, a dále, že té jeho cesty vpřed mají všichni dost. Přivedla zemi na pokraj všeobecného úpadku a komunisty na výsluní preferencí.
Druhý byl televizí několikrát opakovaný výrok: "Nemohl bych kandidovat ani tehdy, kdyby ODS dospěla k závěru, že by naší straně pomohlo spravit si reputaci u pana presidenta, lidovců, US, MfD a organizátorů výzvy bývalých studentů." Zalíbení ve vlastní osobě a vlastní straně a pohrdání všemi, kdo stojí mimo, nemohl vyjádřit lépe.
Přes vstřícná gesta a nabídky ze strany lídrů KDU-ČSD a US na pravostředovou koalici zůstala ODS u supervelkého nesmyslu. Nic nového. Účastníci kongresu zívali, luštili křížovky, kreslili si na papír obrázky. Komentátory zajímalo jediné: zda ta paní, co přišla blahopřát Mackovi k místopředsedovi, je už jen jeho milenkou a nebo jí má zase společnou s Čermákem.
Petr Jánský