Proč jsou Češi rasisty
Je zajímavé sledovat pohled z druhé strany, tedy z pohledu cizince na český národ a na to, jak ten se chová vůči cizincům. Deset let po událostech listopadu 1989 by už Češi měli mít v sobě nějaké principy, které by prolomily určité rasistické postupy, s nimiž se dívají na cizince. Bohužel v tom nemají příklad - nejenže je média zahrnují pouze skandály hvězd a politiků, nejenže neexistují jasné a směrodatné zákony, ale jsou tu ještě povahové rysy českého národa, které bude potřeba překousnout co nejdříve.
Česká ostražitost
Na cizince všeho druhu si Čech dává pozor - Rusové nám v roce 1968 moc nepomohli a teď v Praze mají své mafiánské klany, Němci jsou uřvaní, hluční a bezohlední opilci a kradou nám části soch na Karlově mostě, jak má někdo snědší barvu pleti, může to být zloděj atd.
Všechny tyto pocity vycházejí ze špatných zkušeností - většinou se na ulici setkáte s Romem, který vás okrade, než s Romem vzdělaným (doporučuji si v noci sám vyrazit na procházku po Ostravě, Brně nebo Ústí nad Labem).
Většinou vidíte právě ty opilé a uřvané Němce (stačí zajet si na brněnskou Grand Prix), než ty, kteří v tichosti popíjejí třebas u Fleků. Většinou člověk na Václaváku narazí na ruské rychlozbohatlíky, než na prostého ruského občana. Ano, podle těch, co jsou víc vidět, si Češi dělají představu o celém národě. Ostatně, platí to i obráceně - v Rakousku na Čechy pohlížejí jako na zloděje, a obchody se skví nápisy "Češi, nekraďte tady!". Proto je Čech ke každému cizinci ostražitý.
České chytráčkovství
Jenže by to nebyl Čech, aby situace hned nevyužil ve svůj prospěch. Když už tady teda ty cizince máme, tak je natáhnem. Čech vlastně vyšší ceny pro cizince bere jako národní boj. Když jste vy cizinci takoví, tak my se vám takhle pomstíme. Stejně jste, vy cizinci, oproti nám nechutně bohatí, myslí si takový šmelinářský Čech. Že tím současně sobě vydělává nepoctivé peníze? Na to mají Češi staré dobré komunistické přísloví: "Kdo nekrade, okrádá sebe a rodinu."
Česká lenost
Nejhorší je česká lenost. Čech prostě nechce poznávat zvyky a odlišnosti jiných národů. Je to pracné a zdlouhavé. Média mu vše předžvýkají ve stravitelné dvacetisekundové vycpávce mezi vraždou a znásilněním. Že by se Čech snažil nějak sám? Neblázněte, to by se musel naučit nějakou cizí řeč, a to je zdlouhavé. Stejně tak má raději dabovaný (byť mizerně) film, než snímek v původním jazyce s titulky. Když už Čech jede do zahraničí, zajímají ho hlavně slevy, kde je co zadarmo a zda při plné penzi formou švédských stolů přinesou ještě nášup, aby počet doposud snězených talířů jídla zvýšil na tři či čtyři.
A tak spousta Čechů nemění a nezmění své názory ani deset let po listopadu 1989. Nemají důvod. Nic je nenutí. Než bude Česká republika členem Evropské unie, do té doby je daleko, kdoví, jestli tam vůbec budeme, a pak se uvidí, co se z toho dá vytřískat. Bohužel, i když existuje pár málo viditelných výjimek, nemají Čechové chuť v nejbližší době začít sami na sobě pracovat. Do té doby, než tak začnou činit, zde budou neustále nové a nové kauzy Matiční, dvojích cen, a český národ si bude nálepku xenofobů a rasistů jen těžko sundávat. Ačkoliv - Češi si o sobě nemyslí, že jsou xenofobové a rasisti - problém je přece v těch druhých, a ne v nich.
