Jak učit v českých školách
Vazeny pane Culiku
apalacska prumyslova oblast me opravdu vydesila. Moje dcery
se ve skole uci spoustu zbytecnosti a spoustu veci se neuci. Jedna
silena ucitelka po nich chtela vyjmenovat ceska knizata pozpatku (to
neni vtip!). Cynicky jim rikam, ze je tim skola pripravuje na zivot. V
nem se take budou muset zabyvat volovinami, ktere vymysli jejich
nadrizeni a trpelive poslouchat nesmyslne vyklady.
Vycet tzv.kompetenci v prispevku pana Hausenbase je pekny,
ale marne patram v pameti, zda znam nekoho, kdo by tohle vsechno
splnoval. Predpokladam tudiz, ze jde o jakesi maximum nebo jakysi
ideal, ke kteremu bychom meli smerovat.
Obrovskym problemem je, jake mnozstvi faktu nas ma skola
naucit. Naivni je predstava, ze nas ma jen naucit, kde co hledat. Je
to, jako bychom prekladali kazde slovo pomoci slovniku - byla by to
strasna drina a jen se stestim by vysledek daval spravny smysl.
Mozna neni dulezite vedet, jaka reka proteka Egyptem, ale pokud
mame chapat dejiny Egypta a nejen jeho, musime o Nilu neco vedet
a tento fakt mit zazity - popremyslet si o nem a ne jen si to nekde
najit.
Utrpny usmev ve mne vyvolalo nedavno reseni "matematickeho"
problemu. Proste se z matematiky maturovat nebude. Problem
neexistuje, protoze se jim nezabyvame. Vpravde klausovske reseni.
Mam ovsem podezreni, ze v civilizaci zalozene na nebyvalych
uspesich technologie, se alespon zaklady matematiky u znacne
casti populace hodi.
Skola by mela vest k touze po vědeni. Proste ono "Uc se synu
moudrym byti!" Jak to ve stupnujicim se konzumnim viru udelat, to
tedy nevim. Ti ,jimz je zajem dan (a neni jich mnoho), ty neni treba
nutit, a ti ostatni se venuji radeji pohodlnejsi cinnosti - napr.
konzumaci TV programu.
Ono mysleni boli nekdy vic, nez celodenni
prace s krumpacem. Profesor Cyril Hoeschl oznacil velkou cast
populace za neprilis inteligentni. Kolik lidi je schopno se kvalitne
vzdelat a dale vzdelavat? Je jich asi vic, nez kolik jich produkuje
stavajici system. Ale o kolik?.A co s tim?
Postreh, ze mnoho rodicu deti do skoly odklada, aby je nemelo
cely den na krku, ma neco do sebe. Byl jsem svedkem rozcilene
hadky ucitelky s jistou pani, ktera tvrdila, ze v dome radi vandalove
proto, ze skola spatne deti vychovava. I kdyz se to nezda, zakladem
spolecnosti je jeste stale rodina. U neprizpusobivych etnik, ve
kterych rodina nechape vyznam vzdelani, to vypada podle toho. Tlak
na skolu by mel vychazet z rodiny, ale ne takovy, ze deti bude
vychovavat skola misto rodicu, aby ubylo starosti.
Slysel jsem o tom, jak se pisi ucebnice. Kolektiv autoru svede
ostry boj o to, kdo tam nacpe vic ze sve specializace a pak beda
zakum a studentum. Dal bych prednost vysokoskolskemu postupu,
kdy ucebnici napise renomovany odbornik a pedagog. To si jeste po
letech studenti vzpominaji, z koho ze ucebnice se ucili.
Jedine stesti je, ze mladez je velice odolna a skolu vetsinou
prezije bez vaznejsi ujmy na dusevnim zdravi. Po skoku do zivota se
drtiva vetsina zahy nauci plavat a ze skoly jim zustanou po letech jen
ty vesele vzpominky.
Ludvík Vavřina
P.S. V Cecne to zacina byt nechutne. I pro rusky imperialni
zaludek. Hrozi desetitisicove civilni ztraty.
Zpravy z Kosova mi zas pripominaji, jak se Svejk pokousel spratelit
kocku s kanarem.
Je zajímavé, jak čeští intelektuálové (Cyril Hoeschl) vědí, že kromě nich jsou všichni ostatní "nepříliš inteligentní"...
