Česká vláda nebojuje proti korupci
Ve svém článku zabývajícím se střetem nejrůznějších lobbistických zájmů v ČR Jan Čulík podal poměrně podrobnou a na mnoha místech i velmi výstižnou analýzu situace v naší zemi. S některými pasážemi však lze polemizovat.
Jan Čulík popisoval údajné protikorupční úsilí vlády. Jako příklad uvedl několik trestních oznámení na různé dříve vysoce postavené činitele. Miloš Zeman či Vladimír Bašta rovněž často zdůrazňují efektivnost akce čisté ruce počty obviněných. Počet obviněných je skutečně úctyhodný a v článku se objevila jen špička celého ledovce. Mezi člověkem obviněným a člověkem vinným je však velký rozdíl!
Odkud také Jan Čulík čerpá jistotu, že za obviněním Romana Češky či Jana Stráského je snaha postavit se korupci a nikoliv jen politický kalkul, jehož účelem je odvrátit pozornost od vlastních skandálů? Netvrdím, že to tak je, jen upozorňuji, že jistotu budeme mít teprve, až se obvinění prokáží.
Jan Čulík uvedl také bývalého ministra kultury Jindřicha Kabáta, který státu v Lotynce "prosázel" 350 až 500 miliónů korun. To je pravda, ovšem úvahy o korupci se zatím pohybují čistě jen v rovině spekulací. Totéž platí i pro rakouské konto Egona Lánského. Nepodařilo se mu prokázat vůbec žádný trestný čin, natož pak korupci.
Jediným známým případem, který se blíží rozuzlení, je bývalý sociálně demokratický ministr financí Ivo Svoboda. Miloš Zeman jej rád dává za příklad, že akce čisté ruce je nestranná - padni komu padni. Nesetkal jsem se však s ničím, co by naznačovalo, že by Svobodova kauza byla vyvolána touto vládní aktivitou. Na seznamu akce čisté ruce se ocitla někdy v červnu, tj. v době, kdy už ji policie měsíce vyšetřovala a kdy by její opomíjení už bylo příliš okaté. Od počátku se jednalo o běžný policejní případ - pouze jeho hlavním aktérem byl člen vlády. Premiér Zeman se Svobody dokonce zpočátku před kritiky zastal: "Chci jasně říci, že si Iva Svobody vážím jako velmi dobrého ministra financí a neuvažuji o tom, že by měl podat demisi," prohlásil v březnu, a od tohoto názoru ustoupil teprve až pod tlakem v červenci. Podíl Baštova týmu nejen na odhalení případu, ale i vyšetření případu je nulový.
Vůbec si nedokážu představit, jak ministr Bašta slepě a neochvějně pronásleduje hříchy svých kolegů a neúnavně jim šlape na paty. Neznám jediný případ, kdy by tým tohoto ministra podal trestní oznámení na sociálního demokrata. Buď se o členy této strany z nějakého důvodu nezajímá, anebo jsou tito až na výjimky mnohem poctivější než politici jiných stran.
V článku Jana Čulíka se také píše, že sociálně demokratická vláda se několikrát pokusila zasáhnout nejen proti korupci, ale i nekompetentnosti ve vlastních řadách. Zároveň ale na jiném místě upozorňuje na velmi kritickou zprávu o Evropské unie o naší připravenosti na vstup. Je možné uznat, že kabinet vede boj proti nekompetentnosti ve vlastních řadách, když má takovouto zprávu v patách? Když kromě maléru s utajeným kontem bylo potřeba dvou výrazně negativních zpráv o připravenosti ČR na vstup do EU, než byl Egon Lánský, takřka násilím odstraněn ze zdravotních důvodů. (Zůstat senátorem mu však zdraví nebrání).
Je pravda, že Egon Lánský byl svazován malými pravomocemi místopředsedy vlády bez ministerského křesla. V tom případě obvinění z nekompetentního vedení padá na samotného premiéra, který vymyslel a takovou dlouhou dobu obhajoval nefunkční systém vládnutí. Nemůžeme se přece v Evropě omlouvat, že jsme pozadu, protože našeho místopředsedu vlády kolegové nebrali vážně!
Pochyby panují také o kompetentnosti ministra Grégra, který se proslavil zejména ignorováním nepříjemných analýz dostavby Temelína (Jan Čulík to přisuzuje tomu, že se dostal pod vliv velkých průmyslových podniků), prosazováním obnovy těžby uranu u nás, návrhem na státní vyznamenání pro velvyslance Čínské lidové republiky a výrokem, že RVHP se nikdy nemělo zrušit.
To jsou pouze dva nejkřiklavější příklady sociálně demokratického boje proti nekompetentnosti. Těch méně známých je celá řada, viz třeba rozkutálení 15 miliónů určených na řešení problému Y2K, či propásnutí termínu podání žádosti o dotaci EU na řešení téhož. Netvrdím, že politici jiné strany by to dělali výrazně lépe (i když možná ano), ale hovořit o tom, jak naše vláda zasahuje proti korupci a nekompetentnosti, je dost nadnesené.
Jan Kameníček
Poznámka JČ: Ale RVHP se možná opravdu neměla rušit...? (Nebo alespoň se měla přetvořit na tržním základě...?)
