Čert kálí na větší hromadu - pravicový bolševismus v českých
médiích
Toto je reakce na tento
článek.
"Jak je možné, že tyto principy přežily tak dlouho a objevují se
v práci
lidí, kteří by neměli mít nic společného s praxí komunistického režimu,
který padl před deseti lety, je pro mě záhadou."
Milý Jene, nemusí být pro tebe záhadou chování médii živené, médiím
věřící a
média uctívající mládeže, masírované deset let "globální" kampaní, která,
využívaje všech dostupných mediálních kanálů (zpravodajství, publicistika,
dramatické pořady, filmy, filmy o filmech, soundtracky k filmům, filmy o
hvězdách, zpravodajství o hvězdách, drby o hvězdách, drby hvězd, citáty
hvězd, symbióza hvězd a politiky, populární hudba a její hvězdy, rádia, která
žijí z reklamy a skryté reklamy politiků i producentů populární hudby,
televize prostituující se na pozadí ekonomických a politicko-ekonomických lobby
a adorující ten segment kultury, který je kultem této lobby) a jednoho
nepřítele (třetí cesty ve všech podobách). Stovky novinářů, publicistů,
spisovatelů, scénáristů, režisérů, herců, zpěváků i textařů, politici i
teoretici - ti všichni se po deset let "očišťovali" od nánosů "špíny
předchozí prostituce" tím, že plivali na své bývalé role, filmy, nahrávky,
hry, sochy i vlastní názory. Deset let převlékali kabát, až jim to čtenářská
(posluchačská, divácká) obec uvěřila. Uvěřila jim očištění a uvěřila jim i
jejich "nové komsomolství".
Propagovali přeci vše to, co bylo SPRÁVNÉ, to PRAVÉ objevování SVOBODY a
PŘÍLEŽITOSTÍ... A tak se emoce a traumata prolnuly do jednoho jazykově
izolovaného (anglicky umí jen několik procent obyvatel, britský deník či
týdeník si za 200 - 300 Kč koupí jen opravdu málokdo)
mediálně-propagandistického prostoru, ve kterém jsou absurdní dramata na
denním pořádku. A jestliže je tento prostor většinový (nikoli složen z
menšinových názorů, které dospívají k převaze konsensuálních prvků a
vytěsňují okrajové, ale většinově stádní), menšinovým názorům se neuvěří a
jsou systematicky vytěsňovány, zesměšňovány, očerňovány, vysmívány.
Moje babička říkávala, že čert vždy s... na tu větší hromadu.
Stejně jako svazáci socialismu v padesátých letech byli ti nejvíce a
nejhlouběji pomýlení (a dokázali přitom stavět přehrady, sklízet každý rok
brambory a jinak se projevovat KOLEKTIVNĚ) i tito "svazáci kapitalismu, oni
tržní komsomolci produkují kolem sebe to PRAVÉ nadšení pro rozvoj
INDIVIDUALITY - hlavně té svojí. A tato ahistoričnost, mytičnost a
iracionální "jinost" (i v sexualitě - jsme přeci TOLERANTNÍ - ne?) je
psychologickým vodítkem k polovzdělanosti a tuposti řady "hvězd" mediálního
nebe. K frustraci, plodící virtuální realitu dnešních českých masmédií. Jsou
totiž všichni (učitelé i žáci) produkty téměř čisté propagandy, ve které
vyrůstali, které je učili od základní po vysokou školu a ze které je i
ZKOUŠELI. Za deset let se toho dá stihnout dost.
Má dcera měla před několika
lety problém v občanské nauce, protože něco jiného slyšela doma a něco
jiného ve škole. Díky tomu, že se doma zeptala, dostávala ve škole špatné
známky. Až jsem se naštval a šel vysvětlit její učitelce rozdíl mezi
historickými (byť nedávno prožitými) fakty a ideologickým blábolem.
Přiznávám se, že došlo i na sprostá slova z mé strany a spor jsem řešil
pohrůžkou konfliktu s vedením školy. Nakonec jsem nechtěně přispěl k
liberalizaci občanské nauky na oné základní škole a počínající tolerantnosti
názorů oné učitelky. Přestala číst pouze Respekt a začala číst těch novin
víc...
Znám i několik studentů i absolventů VŠE, fakulty sociálních věd i
žurnalistiky, kteří byli zkoušeni z blbostí nedávné interpretace historie,
kde museli papouškovat nesmysly jen proto, že chtěli vystudovat vysokou
školu. A kdyby nepřísahali na liberalismus, popření historie 2. světové
války, svobodu umřít hlady v té pravé demokracii, a právo volit ty PRAVÉ
politiky, nestudovali by. Protože i učitelé plnili SPOLEČENSKOU
OBJEDNÁVKU...
Poslední dobou už se to mění, stejně jako sociální demokracii už
nehází do
stejného pytle se skalními komunisty...
Ten pravicový bolševismus je produktem doby. A stejně tak, jako extrémní
výstřelky předchozích desítek let.
Vychází z nedostatku kritického myšlení, neschopnosti samostatně myslet,
nechuti konfrontovat své názory s názory druhých a obhajovat je. Nedůvěry v
sama sebe. Je to produkt pohodlnosti a toho čerta, který kálí na větší
hromadu. A po deset let byla ta pravá půlka větší - snad proto, aby ta levá
nebyla tak vidět. Protože ta levá půlka byla fuj...