středa 16. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize:
  • Jak je propojená sportovní redakce ČT se sponzorskými aktivitami některých zájmových skupin (Jan Čulík) Británie: Osvobozují internet:
  • Telefonní připojení bez měření impulsů by podpořilo užívání internetu (Guardian) Objevná novinářská práce a americké soudnictví:
  • Studenti žurnalistiky zachraňují lidí před popravou a vyvolávají debatu o trestu smrti K článku Jana Čulíka "Pomluvy v Českém rozhlase":
  • Profesore! (J.B. Akláb)
  • Čert kálí na větší hromadu - pravicový bolševismus v českých médiích (Štepán Kotrba) Proti ekologům:
  • Provokativní poznámky k Tise, Černobylu apod. (Miloš Rybář) Ekologie:
  • Strom Života (Nadace Partnerství)
  • Investor trvá na své trase dálnice D8 přes České středohoří (Děti Země) K diskusi Motl - Cihelková, věda a náboženství:
  • Nejsem přítelem osobně zaťatých příspěvků (Lubomír Fendrych)
  • Blázen kolega Motl (Petr Novotný)
  • Na začátku byla otázka (Jiří Málek)
  • Falešný křišťál dědy Pinkavy a Occamova břitva (Luboš Motl) Sport:
  • Hašek (Ivan Hoffman)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Falešný křišťál dědy Pinkavy a Occamova břitva

    Luboš Motl

    Milý pane Pinkavo,

    poměrně zajímavý článek, ačkoliv s ním ve většině závěrů samozřejmě nesouhlasím. Co se týče bolesti, zdá se mně, že jste vytrhl z kontextu poslední větu, aniž byste zmínil moje předchozí vysvětlení - asi jste usoudil, že právě tato věta je jedinou nadějí, skrz níž lze na můj text zaútočit. Přesto si myslím, že se mýlíte, ačkoliv můj názor na tuto otázku není tak otestován jako názor mnoha mediků, případně jako moje fyzikální znalosti. ;-)

    Bolest, jak jsem psal, je nástroj, který dává organismu na vědomí tu či onu nepříjemnost, která se s ním děje - obeznámení se je nezbytnou podmínkou obrany. Mám dojem, že mezi řádky chybně předpokládáte, že bolest je něco automatického, co spadlo z nebes a čím se mohly pochlubit i nejprimitivnější organismy - a naopak se evolučně muselo vyvíjet nevnímání bolesti. Tenhle názor ale zkresluje podstatnou vlastnost evoluce: primitivní organismy měly naopak méně propracovanou nervovou soustavu a ta se musela dlouhou evolucí zdokonalovat; vnímání bolesti v okamžiku smrti však nebylo výhodné, a tudíž jej přírodní výběr nepreferoval.

    Nervová soustava a další orgány s bolestí spojené se tedy (po dlouhých miliardách let) pracně vyvinuly také zásluhou přírodního výběru proto, že bolest (a hlavně hmat a další funkce zajišťované týmiž buňkami) je užitečným nástrojem k přežití. Kdyby byla pro přežití druhu užitečná i bolest v momentu smrti, snad by se evolucí vyvinula i ona. Svým způsobem říkáte totéž, jen jaksi závěr vyvozujete opačný.

    V okamžiku těsně souvisejícím se smrtí přestávají různé věci fungovat, a tudíž platí "odlišný režim" než uprostřed života. Zajistit přenášení všech vjemů i v momentu smrti by od přírody vyžadovalo speciální "projekt", ale jelikož informování o bolesti v okamžiku smrti v žádném smyslu nevylepšuje naděje druhu na přežití, schopnost vnímat bolest ve chvíli umírání se prostě nevyvinula.

    Netvrdím, že tohle je jediný a definitivní výklad vztahů mezi bolestí na jedné straně a evolucí a biologií na straně druhé - medici a biologové jistě znají mnohem více zajímavostí o hormónech, biochemii a její závislosti na blízkosti ke smrti. Ti, kteří klinickou smrtí přišli, mají také mnohem konkrétnější zážitky - a parapsychologové jistě dokážou nabídnout velkou sbírku vlastních interpretací umírání. Svým vysvětlením jsem jen chtěl nahradit argument Dany Cihelkové, který se tvářil, že téměř vyvrátil evoluční teorii. Kdyby Daniny předpoklady platily, šlo by jinak opravdu o zajímavý "protievoluční" argument.

    Říkáte sám vlastně totéž; moc nechápu, proč nesouhlasíte s mým tvrzením, že "Komplikovaný mechanismus pocitu bolesti ztrácí v momentu smrti důležitost a také právě proto se organismy evolučně vyvinuly tak, že je v posledním okamžiku života už nic nebolí."

    Oc camova břitva

    K otázce Occamovy břitvy. Occamova břitva - postavená na citátu anglického filosofa Occama (anglicky "Ockhama") "Jsoucna neměla by býti zmnožována, není-li to bezpodmínečně nutné" - je neobyčejně významný filosofický princip, ke kterému vědomky či nevědomky sahali přírodní vědci velmi často, pokud chtěli uspořádat svoje vědění o světě, a bez kterého bychom dnes jistě nebyli tam, kde jsme. Vaše přikombinování jména Václava Klause a jeho třešničky do diskuse o Occamově břitvě chápu tak, že jste na svých oxfordských studiích získal důvěru ve vědecké výsledky přinejmenším I.P.Pavlova a věříte, že (podobně jako v případě slintajícího Pavlovova psa) dokážete spojit Occamovu břitvu s Václavem Klausem, který u většiny čtenářů vzbuzuje negativní emoce, a tím ji diskreditovat. Ačkoliv by se mnou šéfredaktor Occamovy břitvy Pavel Vachtl nemusel souhlasit, mám dojem, že v myšlení Václava Klause opravdu jisté rysy vědeckého uvažování lze nalézt. Duchaplnou Pinkavovu úvahu o tom, že jsem spolu s Václavem Klausem otrávil řeku Tisu kyanidem a že plánujeme, jak vyhubit lidstvo, asi přejdu opravdu jen soucitným gestem k autorovi. ;-)

    Nicméně je skutečností, že svět je v smyslu Occamovy břitvy úsporný, jak dnes víme daleko lépe než předci. Už před staletími lidé znali tisíce druhů organismů, látek apod. a přesto nevěděli jako my dnes, že celá tato pestrá paleta entit je fakticky postavena z elektronů, up-kvarků a down-kvarků (další stavební kameny jsou rovnoprávné fyzikálně, ale téměř nepodstatné pro život), které se řídí úspornými zákony standardního modelu (plus gravitačním zákonem). Vedle elektronů a kvarků byste mohl přidat další ingredience libovolného druhu - pinkavony - ale abyste docílil shody s pozorováním, musely by být téměř neviditelné; jejich význam byste musel stále snižovat spolu s tím, jak by se měření předpovědi pinkavonů zpřesňovala. Princip Occamovy břitvy nás v tomto případě vyzývá, abychom považovali pinkavony opravdu jen za "třešničku na dortu" a věřili tomu, že neexistují.

    Vaše tvrzení, jak "neobyčejně neúsporný" je vesmír, jen dokládá, že jste asi nikdy v momentu duchovního rozjímání nepohleděl na působivý obraz světa, který vytváří dnešní věda. Nejde tu o rozmanitost a rozsáhlost přírody: každý z nás vidí, že je příroda rozsáhlá a rozmanitá - a tento fakt je jedním z nejúžasnějších divů vesmíru. Jde o to, že za všemi těmito rozmanitými věcmi se skrývá velmi omezená a úsporná množina základních objektů, principů, pojmů a zákonů.

    To lze těžko vysvětlit člověku, který o fyzice "ví" jen to, že existují tachyony (tachyony jsou fiktivní částice, pohybující se nadsvětelnou rychlostí, které naopak existovat nesmí, jelikož by narušily poznatky speciální relativity o kauzalitě), a který si představuje "šarm" a "vůni" kvarku jako opravdový půvab a odór. ;-)

    Píšete, že za důkaz existence elementárních částic nepovažujete to, že zajímají mě (spolu s nějakými těmi osobními útoky). Zajímavé, v tomhle s Vámi souhlasím. Důkazem existence elementárních částic je třeba to, že si jejich dráhu můžete prohlédnout na urychlovači. Dovolil bych si Vám také naznačit, že odpověď na otázku, zda existuje daná elementární částice, vůbec nesouvisí s tím, jestli jsou částicoví fyzici přejícní, pokorní, ani na tom, jak dobře se uživí v Kalifornii nebo na tom, jestli je tam právě mlha, jak říkáte. A už vůbec nezávisí na tom, co si o fyzicích myslí pan Pinkava. :-D

    Ve fyzice nelze měnit pravdu podle svých osobních sympatií a antipatií - jak to asi můžete činit v případě vztahu s Bohem. Fyzika a její pravda na Vaše sympatie nehledí. Je jen otázkou šikovnosti a férovosti, zda pravdu poznáte a přijmete.

    Ve svém "Ex ungue leonem" (podle pařátů poznáš lva) už jen bagatelizujete Occamovu břitvu a div přírody, v níž se vyvinulo tolik úžasných věcí. Velmi "racionálně" dedukujete, že z toho, že "máme nebo nemáme subjektivní stavy prožívání vlastní smrti" plyne buď za a), že Bůh je, nebo za b), že Bůh je. Říkáte "proč by ne" ve smyslu, že na tom či onom zázraku života a přírody vlastně nic není, všechno je možné (jak říkají postmodernisté, "anything goes") a nic to nestojí. Možná jste tak vychovaný: Bůh může cokoliv a Vy můžete mít také cokoliv, protože Váš dědeček na prodeji falešného křišťálu vydělal dost pro celou rodinu. ;-)

    V přírodě a ve vědě to ale funguje jinak. K složitým a pozoruhodným věcem jsou třeba důmyslné mechanismy, teorie, případně dlouhý čas a úsilí.

    V tlustě psané pasáži popíráte svoje předchozí výroky o bolesti, jelikož tvrdíte, že zážitky v momentu smrti velmi ovlivňují život před smrtí (stroj času?), přičemž se snažíte čtenáře přesvědčit o tom, že bez náboženství jsou lidé zákonitě bestie, zatímco věřící jsou nutně svatoušci. Ve svém "PS" jste nastínil, jak taková okultní morálka může vypadat. Víra a strach z okamžiku smrti náš život ovlivnit dokáže, ovšem pravda o tom, co se v okamžiku umírání děje, už život zpětně neolivní, na to je pozdě.

    Dále mně přejete, abych se věnoval "povrchnějším věcem", čímž pravděpodobně míníte fundamentální fyziku, které jde o poznání nejhlubší podstaty přírody. Na přesvědčení, že je hledání teorie všeho povrchní, vám sahat nemusím, pokud mně dokážete, že je pro Vaše duševní zdraví vyzrazení skutečnosti o Vaší nekulturnosti opravdu nebezpečné. ;-)

    Nezlobte se na mě, odvěkého lidského hledání nejhlubší pravdy o přírodě si vážím více než okultních sil, které ve snu vedou lidi k falšování křišťálu, a sotva mě výroky o "povrchnosti fyziky" přesvědčíte o tom, že bychom se na Boha, který všechno tohle vydávání skla za křišťál (v původním i přeneseném smyslu slova) zaštiťuje, měli zálibně usmívat. ;-)

    Měl bych Vás také navést na správnou stopu, kdo byl ten Váš vzdálený předek, přesněji odkud pochází "Váš" latinský citát, který je "Vaším" rodinným stříbrem. Můžete se podívat na tuto stránku, konkrétně na třetí řádku zdola. Rád se dozvím, že Jan Křesadlo okopíroval "Scire nefas quod mens tua humana capere non potest" od předka Vašeho dědečka. Vážit si předků je hezká věc, ale věřit tomu, že podvodník se sklem sype z rukávu vlastní latinské citáty, je poněkud nerozumné. :-)

    Vyprávění o podvodech ve Vaší rodině celkem dobře ilustruje, jak může etický standard za Bohem se skrývající vypadat. Zlaté české ručičky byly inu vždycky šikovné v tom, jak si bezpracně vydělat nějaký ten peníz. Každopádně přeji Vám i Vašemu dědovi v okultním lahvovém skle, prodávaném jako křišťál, hodně radosti nejen z boje proti "povrchnostem". ;-)



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|