pondělí 13. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Mezinárodní ekonomika:
  • Praskne bublina astronomických investic do internetu? (Observer) Česká policie, Romové a rasismus:
  • Giňa a Čulík: Odpověď F. Ročkovi (Tomáš Pecina) Sdělovací prostředky:
  • Stanovisko České televize k analýze InnoVatio, publikované 8. března 2000 Česká politika:
  • Je Zeman buran? (Miroslav Jandora) Židovský hřbitov:
  • Nejhledejme rozdíly mezi židy, ale necitlivě zničené lokality (Juliana) Britské listy:
  • Moralizování a kolotoč informací (František Roček) Sdělovací prostředky:
  • Přežije veřejnoprávní CBC? (Jiří Jírovec)
  • Aféra Lewinsky není dobrým příkladem, pro obviňování amerických médií z bulvárnosti (Jiří Šoler) Český jazyk:
  • Ještě k té češtině - o přejímání cizích slov (Lubomír Ptáček)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Moralizování a kolotoč informací

    František Roček

    V BL byl dne 8.3. uveřejněn článek "Údajný rasismus: Jděte nám vzorem anebo nám se svým moralizováním dejte pokoj". Domnívám se, že se zde střetávají (v souvislosti s humanitární politikou, otázkou migrace a navazující zaměstnaností a práva na volný pohyb a konzumací místních požitků) dvě filozofie přístupu, které se naprosto liší v úhlu pohledu a nikdy nemohou dosáhnout shody, resp. kompromisu.

    Toto dvojí vidění světa při svém střetávání čtenáře může obohatit především tím, že k tomuto střetu dochází. V mnoha bodech s panem Teplým i Čulíkem souhlasím, v některých ne - oba pohledy mají racionální jádro. Ale praktický výstup je u každého z nich jiný. Vidí svět v jiných souvislostech, protože ho také osobně zažívají v jiných souvislostech.

    V minulých dnech jsem narazil na dvě témata s tím související: pozdvižení kolem židovského hřbitova ve Vladislavově ulici a telefon Čulíkovi od vyšetřovatele ze Zbirohu.

    V případě židovského hřbitova hysterie ortodoxních židů:

    1. buď se vyhoví jejich tlaku a nezhodnotí se cena pozemku a možnosti služeb v této lokalitě (ubude aut parkujících v místě na čerstvém vzduchu) a nebo
    2. bude pokračovat záchranný archeologický průzkum, tzn., že pohřebiště bude kompletně zdokumentováno a tím se obohatí historie o další informace ze života židovské komunity v Praze. Nález přes 400 hrobů by pro archeologický výzkum znamenal velký zdroj informací. Již první část provedeného výzkumu přinesla zajímavé výsledky. Pokud bude ponechán hřbitov tam kde je, nebude proveden archeologický průzkum, hřbitov se opět pohřbí, ortodoxní židé budou spokojeni, nebude ani parkoviště ani zdroj dalších poznatků o židovském osídlení v této části Evropy.

    Záleží jen na úhlu pohledu, zda běžné rušení starého hřbitova je vhodné či ne. Je rušení hřbitova necitlivost? Ruší se statisíce pohřebišť po celém světě.

    Obě strany mají pravdu...

    V druhém případě se jednalo o zvídavost policejního Vlčka co a proč otiskl Čulík v Britském listoví romských aktivistů. Jeden člověk může tento dotaz brát jako potenciální útok na svobodnou cirkulaci informací, druhý za rutinu, která je spojena s vyšetřováním, které musí Vlček vést, a tak se ptá.

    Lišíme se od lahví od coca coly a od prezervativů tím, že máme individualitu, byť i my jsme masírováni velkovýrobou vzdělávání a informací. Čulík věří, že se dá ukočírovat volný pohyb všech a určitá vstřícná velkorysost přinese synergetické plody spolupráce. Teplý věří, že každá vstřícnost má své konkrétní hranice a po jejich překročení se dosavadní pozitivní výstupy deformují, stávají se kontraproduktivními.

    Oba mají pravdu, protože v mnoha situacích lze dát za pravdu opatrnosti Teplého a z jiného pohledu lze v určitých ohledech spoléhat na širší čulíkovské absorpční schopnosti společnosti.

    Nejedná se o to, kolik somálských dětí se vejde Čulíkovi do auta a kolik jich posnídají pouštní šelmy. Čulík svým neustálým specifickým šťouralstvím může pomáhat v procesu "zlidštění lidí" a zároveň v tom, co považuje čtenář osobně za přitažené za vlasy, jsou Čulíkovy názory recyklovatelné jako zdroj podnětů - může si při promýšlení toho s čím nesouhlasí zvyšovat svůj vlastní potenciál. Naopak Teplý např. ukazuje, že statistika je užitečná věc, protože má vypovídací hodnotu. Samozřejmě se dají statistické údaje použít nebo zneužít. Ale pokud nejsou, je to ještě horší - protože chybějí v okamžiku, kdy je jich nejvíce potřeba a ten náhle přijde a...

    Narážím přitom na jedno tabu - data o romské populaci jsou důležitá - protože sociologické, ekonomické i policejní analýzy na základě přesných statistických údajů mohou být důležitým preventivním nástrojem. Pokud alejs ou informace k dispozici. Dokonce i P. Uhl připouští, že statistiky o Romech mohou pomoci při řešení romských problémů. Ale to jsem zaběhl do přílišného detailu.

    Bude dobře na světě, pokud si bude Čulík s Teplým vjíždět názorově do vlasů, protože dokud je polemika, tak dýcháme. Oba se nikdy neshodnou, ale střet jejich vesmírů je přínosný. Doufám, že Teplého varovných článků bude ještě více a Čulíkova "moralizování" také tak. Vůbec se nemusí shodnout. Protipólné náhledy jsou důležité, neboť informací aneb sporů není nikdy dost.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|