Britské listy

pondělí 13. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

Komentovaný přehled zpráv Odkazy:

Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Mezinárodní ekonomika:

Praskne bublina astronomických investic do internetu? (Observer) Česká policie, Romové a rasismus:

Giňa a Čulík: Odpověď F. Ročkovi (Tomáš Pecina) Sdělovací prostředky:

Stanovisko České televize k analýze InnoVatio, publikované 8. března 2000 Česká politika:

Je Zeman buran? (Miroslav Jandora) Židovský hřbitov:

Nejhledejme rozdíly mezi židy, ale necitlivě zničené lokality (Juliana) Britské listy:

Moralizování a kolotoč informací (František Roček) Sdělovací prostředky:

Přežije veřejnoprávní CBC? (Jiří Jírovec)

Aféra Lewinsky není dobrým příkladem, pro obviňování amerických médií z bulvárnosti (Jiří Šoler) Český jazyk:

Ještě k té češtině - o přejímání cizích slov (Lubomír Ptáček)

Ikona pro Vaši stránku...

Ještě k té češtině

Lubomír Ptáček

Na internetu se diskutuje téměř o všem, bohužel není mi známo, zda také o češtině nebo o jazycích vůbec. Vítám počin pana Čulíka a chválím jej za objektivitu, řekl bych dokonce za nedostatek ješitnosti, když uveřejňuje diskusi o svém vlastním pochybení v české větě. Jednou mu to bude ve věčných lovištích žurnalistických přičteno k dobru a stane se tam nejméně šéfredaktorem anglosaského sektoru.

Uvedenému výčtu "jak to vidím, jak by se to podle mne mělo psát" pana Kastnera v příspěvku "O házení vajec a o českém jazyce" moc nerozumím, dovolil bych si jen podotknout, že Pravidla českého pravopisu uvádějí pravopis slova "dceřiný" s jedním "n" a důvod pro psaní dvou "n" neznám.

Nemohu však vůbec souhlasit s názorem pana Kastnera tamtéž o ničení vyspělosti jazyka přejímáním cizích slov. Pan Kastner píše o "zbytečném přejímání", což, dejme tomu, je na místě, jde-li opravdu o přejímání zbytečné. Avšak takových je ve skutečnosti velice málo a příklad anglického slova "sophisticated = důmyslný" je nevystihuje. Zdráhal bych se přeložit "sophisticated lady" jako "důmyslná žena" (i když nepochybuji o tom, že lidské tělo, a zvláště ženské, je zkonstruováno poměrně důmyslně).

Řekl bych, že schopnost jazyka přejímat cizí slova svědčí naopak o jeho vyspělosti. Případný český ekvivalent obvykle nebývá ekvivalentem stoprocentním. Téměř vždy lze nalézt určitý významový posun, zvláště, když se ono cizí slovo v češtině nějaký čas zabydlí. Jazyk se přejímáním cizích slov obohacuje přinejmenším o synonyma, častěji však o slova významově podobná. To, že v češtině takové slovo dříve nebylo, neznamená, že se čeština hodí leda do kuchyně. Je dobré v takové ponižující chvíli si uvědomit, že angličtina má nejméně třetinu slovní zásoby románského původu a maďarština stejný díl původu slovanského.

Vzpomínám si na případ vysokoškolského kantora dbalého čistoty jazyka, který vyhazoval studenty od zkoušek za slovo "tranzistor", neboť máme krásné české slovo polovodič (zatímco dříve zavedené slovo "transformátor" mu nevadilo). Takových dvojic by se jistě našlo více; vzpomeňme si jen na rozhlas - rádio. Dnes žijí slova česká i cizí podobného či téměř shodného významu klidně vedle sebe, někdy jsou nezaměnitelná, jindy jedno může nahradit druhé bez újmy na přesnosti vyjádření. Jazyk je jimi obohacen.

Nezbývá než zopakovat pravdu starých lingvistů, že "bujný oř je mluva naše".

Poznámka JČ: V tematickém archívu Britských listů je pod hlavičkou "jazyk, český a styl" (a taky zde) přes dvacet článků o češtině.