pondělí 3. dubna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Politika a média: Poslední útok za účelem podmanění České televize? V úterý bude parlament jmenovat novou Radu ČT (Jan Čulík) Radiožurnál: Ozvěny plus o televizním pořadu Intolerance a o zásazích politiků do práce České televize (Jan Čulík) Historie a státnost: Výročí státní vlajky (Ivan Hoffman) Sdělovací prostředky: Česká média a politická kultura (Miloš Štěpánek) Fejeton o soudnictví: Peníze a spravedlnost či také zeštíhlet nebo ztloustnout? (Karel Čermák) Česká společnost: K neslušnosti funkcionářů Syndikátu novinářů ČR a zároveň žádost o vyjádření kompetentních osob (Daniela Macháčková) Reakce: Skauti jsou nepolitičtí (Milan Pavlík) Vydávání Hitlera: Útok Petra Jánského na Milana Šmída byl nepřiměřený (Milan Krejčiřík) Vydání Mein Kampfu nebylo správné (Lydie Junková) Věda a náboženství: O vědě a náboženství: moc povedený článek v BL (Václav Pinkava) Vlastě Leporské z nového úhlu (Luboš Motl) K diskusi o Bohu: Walschova kniha je nebezpečná (čtenář) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Daniela Macháčková

Začátkem března vyšla (viz též zde) v BL moje reakce na poslední číslo Mediažurnálu. Zatímco většinu lidí podnítila k oboustranně přínosné diskusi, našla se i osoba, která se rozhodla začít urážet a jejíž chování je dle mého názoru naprosto neomluvitelné - konkrétně Ivana Hudcová, předsedkyně redakční rady Mediažurnálu a členka Správní rady Syndikátu novinářů ČR. Proto tímto vyzývám ostatní funkcionáře Syndikátu novinářů, aby veřejně sdělili, jak je možné, že žena s chováním, které postrádá základní aspekty slušnosti, může vystupovat za prestižní (a jedinou) českou novinářskou organizaci.

Abych své tvrzení o aroganci a neslušnosti uvedené osoby podpořila argumenty, uvádím zde část naší e-mailové konverzace. Na úvod je třeba sdělit, že i když jsem to dělat nemusela, poté, co jsem se rozhodla uveřejnit svou reakci na reakci paní Hudcové (oponovala mému názoru na Mediažurnál), jsem tuto svou reakci zároveň s jejím zasláním do Britských listů poslala také této paní, aby věděla, co chci zveřejnit (připadalo mi to slušné, třebaže - jak jsem už zmínila - jsem to dělat nemusela). E-mail se mi z privátní adresy novinářky Hudcové (jak se paní podepisuje) vrátil domů, takže jsem se pokusila jí jej poslat na Syndikát novinářů. Vzápětí přišla odpověď:

Všimněte si prosím, milý čtenáři, absence základních prvků slušné mezilidské komunikace: Chybí oslovení, a i zmínka místa, kam chodí sám i král, je v případě, že se s autorkou mailu vůbec neznáme, přinejmenším udivující.

Nicméně pokračujme dál. Druhého dne mi přišel tento mail:

Opět několik poznámek ke stylu "novinářky Hudcové": Opětovně absentuje oslovení, vzápětí následuje několik urážek týkajících se mé osoby a mého případného kolaborování s předchozím režimem (v době jeho pádu mi bylo necelých osmnáct let - pozn. aut.) Obsažena je i faktická chyba: Dala jsem paní Hudcové možnost se bránit, a to dokonce několikrát. Jednak jsem jí poskytla adresu Britských listů, kterou si nebyla schopná obstarat, a navíc jsem jí i poslala text své reakce na její reakci - nemluvě o tom,že jsem zajistila, aby její text byl publikován zároveň s mým. V této souvislosti mě napadá - může mi prosím někdo sdělit, jak se dosud prakticky projevovala paní Hudcová, když se podepisuje jako novinářka? Jako funkcionářka SN ČR by zřejmě někde praxi mít měla, ale její jméno a podivuhodné stylistické a obsahovévyjadřování mi vůbec nic neříká. Prosím, zbavte mě někdo mé neznalosti!

Poté, co jsem několika maily (stále v dobré víře, že dojde k oboustranně slušnému jednání) navedla paní Hudcovou na to, jakou adresu mají Britské listy a že tam může po domluvě s panem Čulíkem uveřejnit svůj nesouhlas se mnou (ovšem její první, zmiňuji už poněkolikáté, jsem nechala uveřejnit já sama, aby bylo zřejmé, o jaký spor se jedná!) a věnovala jí ze své privátní kasy privátního mailu několik korun na odeslání objemných souborů s články, které vyšly v BL, mi přišla tato odpověď, která veškeré "snažení" paní Hudcové korunovala:

Kolegyně Macháčková,

Tolik tedy ona kapka, která dala přetéci poháru. Přestože jsem se - já hloupá - snažila vysvětlit paní Hudcové, odkud pocházím, jak jsem se dostala k novinařině a proč si zastávám svůj názor ohledně Mediažurnálu, byla jsem označena za novinářského outsidera a hlupáka.

Kdyby si paní Hudcová tímto způsobem vyřizovala účty s někým, s kým nesouhlasí, jako řadový občan, bylo by to pouze neslušné. Nechápu ale, jak může takového člověka schovávat pod svými křídly jediná organizace novinářů České republiky, která tuto osobu notabene navíc ještě uvedla do své správní rady!!??

Odkdy si funkcionáři SN ČR vyřizují účty s těmi, kdož s nimi nesouhlasí, tímto nevybíravým způsobem? Čeká takovéto chování každého člena SN, pokud si dovolí stát za svým názorem, pod nímž je podepsaný a který je jeho výsadním právem?

Doufám, že mi tuto skutečnost zástupci SN ČR vysvětlí. Jak čtenáři jistě pochopí, nepovažuji za smysluplné nadále kontaktovat p. Hudcovou - kdybych nadále vyhazovala své peníze na e-mailování s někým, kdo nezná ani tak stěžejní věc, jakou jsou zásady slušného chování, připadala bych si opravdu jako hlupák.

Mgr. Daniela Macháčková