pátek 21. dubna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Čeští Romové při diskusích v USA:
  • Právnická mluvčí americké vlády: ČR ještě stále plně nerespektuje romská lidská práva Zimbabwe:
  • Zabíjejí se i černoši: "Není to rasismus, je to politika"
  • Británie: sdílíme vinu za Zimbabwe (Guardian) Česká republika:
  • Politické procesy (Ivan Hoffman)
  • Temelín, Dvořák a peníze (Ivan Hoffman) Austrálie - Dopis z Alice Springs č. 3:
  • Domorodci (Jaroslav Kováříček) Občané nesmějí brát spravedlnost do vlastních rukou:
  • Velká Británie: Farmář, který zastřelil zloděje, dostal doživotí K výročí úmrtí německého filozofa:
  • Byl Nietzsche fašista? Sdělovací prostředky:
  • Zpravodajství televize Nova ignoruje proces s korupčními činiteli ODS (M. Kutílek) České školství:
  • Vysoké školy: Předsednictvo Rady vysokých škol je vážně znepokojeno nedostatkem financí



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Dopis z Alice Springs č. 3

    Domorodci

    Jaroslav Kováříček

    K mému rozhodnutí zít nejaký cas v pouštích strední Austrálie mne privedlo nekolik duvodu a jedním z nich byla touha poznat lépe australské domorodce.

    Je to nejstarší prezívající lidská spolecnost na svete. V Austrálii zijí nejméne 30 000 let, poslední výzkumy však posunují jejich pobyt zde mnohem hloubeji do historie.

    Po stovky generací zmenil se jejich zivot jen málo a kdyz v roce 1770 pristál kapitán Cook u australských brehu, našel tu obyvatelstvo zijící zpusobem, který pripomínal dobu kamennou.

    Jejich technologie byla nepochybne velmi primitivní. Toulali se rozsáhlými plánemi kontinentu, nebudovali sídlište ani obydlí, pouzívali pouze nejjednodušší nástroje - pár oštepu, bumerang, predmety ze dreva i kamene.

    Jejich rituály a mytologie jsou ovšem nesmírne slozité a pro Evropana prakticky nesrozumitelné.

    Historie australských domorodcu zustává i nadále velkým tajemstvím. O jejich zivote v období pred obsazením kontinentu Anglicany, ví se toho málo.

    Odhaduje se, ze koncem 18. století zilo tu nejméne pul milionu, ne však více nez dva miliony domorodcu.

    Tato populace byla etnicky bohate clenená, nejakých 600 etnických skupin, které mely své jazyky i odlišné zvyklosti.

    Anglictí dobyvatelé byli znamenitými mistry v oboru genocidy a dnes tu prezívá jakz takz necelých 50 jazykových skupin, tedy neco jako národu.

    A i tyto zbytky prastaré kultury vlivem pusobení západní technologické civilizace mizejí rychle z tohoto sveta.

    Ve velkých australských mestech zijí dnes uz jen míšenci, kterí vetšinou mají anglická jména a neznají zádný z jazyku svých predku. Inu vzdyt az do roku 1967 byli vystaveni organizovaným tlakum "civilizacním."

    Deti byly odebírány matkám a dávány do bílých rodin ci institucí na prevýchovu ve snaze zaradit je do systému západní, lépe recené, anglosaské civilizace.

    O domorodce jsem se zajímal od svých prvních dnu zde, natocil jsem o nich a s nimi radu poradu, s nekterými jsem se i blíze seznámil, tam na jihu byli to však vzdy australizovaní míšenci.

    Za cistokrevnými domorodci musil jsem tedy do odlehlých kraju tohoto kontinentu.

    Nekterí ceští prátelé, znalí místních pomeru mne varovali - budeš zklamán, v Alice Spring uvidíš vecne opilé domorodce, povalující se ve vyschlém recišti reky Todd, rozumná rec s nimi není, jen otravují a zebrají o peníze na alkohol.

    Meli pravdu, ovšem jen cástecnou. Dojem z prvního styku s temito historickými lidmi je vskutku spíše nepríjemný.

    Není tu nouze o prílezitosti videt podnapilé domorodce uz brzy dopoledne. Ubytoval jsem se blízko reky a jsem tak vystaven blízkému kontaktu s nimi.

    Kdyz ráno vyjízdím do práce musím jet opatrne abych neprejel nejakého opilého neštastníka povalujícího se podél cesty. Celý den sedí v krouzcích v recišti, povídají si, popíjejí, nekdy zpívají country písne.

    Videl jsem i prípady násilí, treba jak opilý domorodec kopal na zemi lezící zenu, ale i domorodku spílající a fackující svého muze.

    Hned musím dodat, ze tyto reálné situace mohou být silne zkreslující. Násilí v rodinách belochu deje se za zavrenými dvermi, aboridzinálové však mají málo útocišt a jejich zivot odehrává se pred zraky verejnosti.

    Posuzovat je podle techto jevu je jako kdyby cizinec prijel vlakem do Prahy, vyšel pred hlavní nádrazí, pozoroval tam v parku se povalující bezdomovce a sanktusáky, vrátil se zpet na vlak a potom by v treba v Parízi vydával soudy o tom jací jsou Ceši, ví to, byl tam, na vlastní oci to videl.

    Není proto rozumné ukvapit se pri tvorbe úsudku, pravda je mnohem slozitejší.

    Uz samotné uzívání termínu "domorodci" je zmatecné. V Evrope se také lidé zpravidla nepovazují za Evropany nýbrz za Francouze, Cechy, Slováky, Nemce atd.

    V oblasti Alice Springs zijí lidé kmene Arrente neboli Aranda. Pricházejí sem i lidé jiných kmenu - Papumya ci Pitcancara.

    Mezi sebou se príliš nesdruzují. V mé cásti reky jsou to zpravidla Arandové, kousek více na sever táborí Anmatyerrové.

    Jejich jazykum nerozumím ale slyším, ze jsou zvukove znacne rozlišné. Kazdý domorodec zná pasivne i jiné jazyky takze se mezi sebou domluví, kazdý ovšem pouzívá pri diskusi ten svuj jazyk.

    Na jednom míste však nesetrvávají, pricházejí sem a odcházejí neznámo mi kam. Bylo mi receno, ze domordci s problémem alkoholu jsou casto vykázáni ze svých kmenu.

    V prvních dnech svého pobytu zde snazil jsem si dokázat, ze nemám predsudky, zastavil jsem tedy mladému domorodci a svezl ho do mesta. Chtel vysadit u hospody, neb mel zízen a tak jsem ho pozval na pivo.

    Nez jsem ale stacil objednat, uz byl domorodec vyhozen ven. Místní lidé mi vysvetlili, ze takovéhle veci je tu lépe nedelat, vznikají z toho zbytecné problémy. Mne pivo nacepovali, já ho vypil a odešel jsem.

    Mladý Aranda tam sedel pod stromem, tak jsem s nim prohodil pár slov na omluvnou a on mne ochotne seznámil se svým bratrem, prišel další domorodec, byl to jeho strýcek.

    Za chvíli jich tam bylo asi dvanáct, všichni nejak zpríbuzneni. Kdyz videli, ze jsem slušný bílý clovek, pozvali mne abych se s nimi na to napil. Zdvorile mne pozádali bych nejprve zašel koupit ctyrlitrovou krabici bílého vína. Tak jsem se omluvil, ze spechám.

    Z domorodcu zije podstatná cást bílé populace našeho mesta, jako jejich poradci a manazeri. Tito bílí Australané jsou dulezitým zdrojem mých informací, casto mi prozradí veci o kterých jinak na verejnosti není vhodno mluvit. Mým nejlepším poradcem z rad Aboridzinu byl Arthur, dvacetiletý domorodec, který u nás delal porady.

    Jeho povídání bylo vzdy zajímavé, o jeho poradech se to však ríci nedalo. Neslyšel jsem nikoho, kdo by byl schopen ríci v rádiu tolik nesmyslu behem pár minut.

    A tak jsem uvítal, kdyz mi oznámil, ze se stehuje na sever do Darwinu. Jeden problém s krku, pomyslil jsem si. Za týden se Arthur objevil ve dverích a hned se hrnul zase do poradu. Vysvetlil mi, ze do Darwinu musel odjet neb byl podezrelý z vrazdy.

    Našel se ale taxikár. který dosvedcil, ze Arthura vysadil, kdyz ješte ona zahynulá zena zila a tak se vrátil uz jen jako svedek k soudu.

    Co se stalo, si nikdo nepamatuje. Se skupinou prátel se opili a jeli taxíkem nekam pokracovat, jenze Arthur podlehl únave a taxikár ho vyhodil z auta.

    Další dva chlapci a dívka jeli kamsi dále. Za pár dnu byla objevena mrtvola dívky a zacalo se vyšetrovat. Arthur mi tvrdil, ze za to mohla vodka, kdyby prý pili jenom pivo, tak by si neco pamatovali.

    On si myslí, ze dívka zahynula na nadbytek alkoholu, ti dva hoši propadli panice a domorodku zahrabali do písku v recišti, zrovna v místech kde bydlím a kam chodím na procházky.

    Já bych byl radeji, kdyby mi práve takovéhle veci Arthur neríkal.

    Prozradil mi i jiné zajímavosti ze zivota svého lidu, více se uz ale od neho nedozvím. Jedno pondelí rano mi zavolala rozhorcená posluchacka a oznámila mi, ze bude naši stanici zalovat za urázku, neb ve svém sobotním poradu rekl o ní Arthur, ze je cubka (bitch.) Slíbil jsem tu zálezitost prošetrit a Arthur to priznal.

    Také jsem zjistil, ze ona posluchacka je manazerkou jednoho obchodu a tatínek vlivným obcanem mesta.

    Vypadalo to, ze máme dobrou šanci ztratit vysílací licenci. Tak jsem dostal první prílezitost vyzkoušet svuj manazerský um. Aféru jsem urovnal se slibem, ze se Arthur v dalším poradu omluví.

    Skutecne to udelal, ovšem pri té omluve se mu podarilo urazit pro zmenu nekolik clenu reditelské rady naší stanice. Nezbylo nez vyslovit Arthurovi dozivotní zákaz vstupu do naších studií.

    Byl to úkol pro mne silne nepríjemný, nejak jsem k tomu chlapci získal sympatie. Zákaz prijal s nevolí, potom mi ale sdelil, ze mu to nevadí, ze si radeji najde kariéru v nejaké komercní stanici, kde ho alespon budou platit.

    Poprál jsem mu hodne štestí v jeho konání a napsal jsem mu doporucující dopis. Pro ten si ale uz neprišel.

    Cím více poznávám onen svet domorodcu tím méne mu rozumím. Problémum domorodcu asi nejlépe rozumí bílí lidé ve mestech, kterí cistokrevného domorodce nikdy nepotkali, ti by vám toho nejspíš povedeli více.

    Ale já se k tomuto námetu ješte nekdy vrátím.

    Poznal jsem uz i domorodce jiného, méne viditelného druhu. Treba malíre, kterých jsou tu desítky a malují teckovanou technikou akrylovými barvami na plátna.

    Mnohé obrazy jsou kýcovité, jiné jsou vskutku pusobivé. Tyto obrazy jsou charakteristické pro strední Austrálii, nikde jinde je nenajdete.

    Uz si nacházejí cestu i do prestizních galérií v Evrope a Americe, kde se prodávají za vysoké ceny. Vetšina penez však koncí v kapsách bílých odborníku na umení. Inu takový uz je zivot umelcu, i tech domorodých.

    A dále od Alice, na nedozírných planinách, zijí skupiny domorodcu ve svých komunitách.

    Bílý clovek tam bez povolení nesmí, naše universita pro ne však porádá ruzné vzdelávací kurzy a tak doufám, ze se mi podarí tam nekdy s nejakou naší expedicí zajet ci zaletet.

    Stane-li se tak, rád o tom napíši, bude-li zájem. A také o jiných událostech našeho pozoruhodného zivota zde, to ale az zase nekdy jindy.

    Jaroslav Kováříček duben 2000

    Preji Vám všem hezké prozití Velikonoc.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|