Byl Nietzsche fašista?
Milý pane redaktore,
u příležitosti 100. výročí Nietzschova úmrtí si Vám dovoluji zaslat článek o dvou nových knihách o Nietzschovi. Recenze mi připadají informativní a dobře napsané, tj. v německém originálu.
Srdečně z Burlingtonu pozdravuje
Aleš Zeman
Byl Nietzsche fašista?
Guido Kalberer, Tages-Anzeiger, Švýcarsko, 19. dubna, 2000
Zneužili nacisté filozofie Friedricha Nietzscheho nebo si ji pouze přisvojili? Sto let od úmrtí myslitele dvě nové knihy oživují kontraverzní debatu
Ve sporné otázce, zda Friedrich Nietzsche (1844-1900) byl zneužit fašisty, a zejména nacisty, panují dva protichůdné názory. Na jedné straně stojí zastánci téze zneužití, kteří v Nietzschově filozofii neshledávají žádný styčný bod pro fašistické interpretace. Teprve sestra filozofa, Elisabeth Förster-Nietzsche (1846-1935), po Nietzschově smrti vydala spisy z pozůstalosti, které se staly neslavně proslulé pod názvem "Vůle k moci" ("Der Wille zur Macht") a které byly asimilovány do nacistické ideologie. Z této perspektivy se jeví Friedrich Nietzsche obětí své antisemitské sestry, jejíž sympatie pro Adolfa Hitlera jsou - i fotografiemi - doložitelné. Když budoucí Vůdce pobýval r. 1932 ve Výmaru, aby se zůčastnil uvedení Mussoliniho dramatu o Napoleonovi "Campo di Maggio", navštívil 31. ledna Nietzscheho archiv. Při této příležitosti Elisabeth Förster-Nietzsche - kterou Georges Bataille přejmenoval jako "Elisabeth Judas-Förster" - obdarovala Hitlera špacírkou svého bratra.
Odněmčení Němců
Názor, že filozofický génius je politicky nevinen, zastává Manfred Riedel ve své nové knize "Nietzsche ve Výmaru. Německé drama". Profesor, který přednáší filozofii v Halle-Wittenbergu, zde dokládá, jak byl Nietzsche zneužit - zejména od nacistů, kteří potlačili všechny výroky filozofa pro silnou Evropy a kritizující omezenou německou pýchu a zabývali se pouze Nietzschovou glorifikací válek. Je snadné nalézt pasáže textů k podpoře Nietzscheho antinacionalismu: "Býti dobrým Němcem znamená odněmčit se" nebo "Ne, nemilujeme lidstvo; jinak však již delší dobu nejsme dostatečně "němečtí" abychom mluvili o nacionalismu a rasové nenávisti. Pro to jsme příliš nezaujatí, zlomyslní, zhýčkaní, též příliš dobře vzdělaní, příliš "zcestovalí"." Ale brzo narazíme u Nietzscheho na následující obtíž: najdeme též pasáže s opačným významem.
Kurt Tucholsky již v r. 1932 poukázal na tento paradox: "Řekni mi, co potřebuješ a já ti pro to obstarám citát z Nietzscheho. U Schopenhauera to není obdobně snadné. U Nietzscheho si stačí vybrat - pro Německo a proti Německu; pro mír a proti míru; pro literaturu a proti literatuře." A tak tvrzení spisovatele a satirika Tucholskeho je platné i dnes: "Kdokoliv se na něj může odvolat!"
Byl to též Tucholsky, který poukázal na nebezpečí oslnění Nietzcheho myšlenkovou září, což formuloval jako politický problém. "Nietzscheho archiv a lidé kolem něho jsou vinni tím, že Nietzcheho světonázor poskytli německým válečným štváčům, ke kteréžto interpretaci ovšem dopomohla vágnost Nietzchových textů." V protichůdných výrocích Nietzscheho spatřují zastánci druhého názoru svůj argumentativní základ. Aniž by se museli zabývat Nietzschovými pozdními nevydanými spisy, nacházejí četná místa v Nietzscheho hlavních dílech, které Nietzsche vydal při plném vědomí a která musí být označena jako protofašistická. Např. jeho nenávistné tirády proti slabým nebo jeho velebení strašlivých bitev poskytují bohatý materiál pro všechny možné výklady. Tak třeba Benito Mussolini, kterému Hitler věnoval k 60. narozeninám "skvostné vydání" Nietzschových spisů, explicitně navazoval na radikálního německého myslitele. Tézi, že Friedrich Nietzsche byl protofašista, zastává Berhnhard H. F. Taureck ve své nejnovější knize "Nietzsche a fašismus".
Příliš nelidské
Obdiv mnohých příznivců Nietzscheho by byl jistě snazší, kdyby nebyly nikdy napsány následující věty: "Slabí a nezdaření nechť zaniknou: to je prvá věta naší člověčí lásky. A má jim k tomu být ještě dopomoženo." A v knize aforismů "Lidské, příliš lidské" ("Menschliches, Allzumenschliches") z r. 1878 požaduje filozof přímo nelidské, jmenovitě radikální opatření proti domnělé dekadenci: "Toto tak vysoce kultivované a přitom nutně matné lidstvo, které představuje dnešní Evropan, vyžaduje největší a nejstrašnější války - tudíž občas návrat k barbarství - aby prostřednictvím jeho kultury neutrpěla jeho kultura a jeho samotná existence." Vlast filozofa, který sám trpěl silnou oční chorobou a chatrným zdravím, uskutečnila tento návrat k barbarství historicky jedinečným způsobem pouze o dvě generace později.
I když není sporu ohledně filozofické velikosti Nietzscheho, Taureckovo varování má své oprávnění. "Při obvyklém uznání fašistického "zneužití" Nietzscheho, je upřednostňováno mlčet ohledně Nietzscheho fašistických názorů, i když Nietzsche hovořil mluvou, kterou není možno přeslechnout. O čem však nelze mlčet, o tom je třeba hovořit." Bernhard H. F. Taureck se připojuje k francouzskému filozofovi Jacquesovi Derridovi, který tvrdil, že jediný Nietzschovi odpovídající pedagogický recept byl nacismus. Taureck dodává: "Jediné politické hnutí, které se vyznačuje Nietzschovým politickým extremismem, je fašismus."
Nové knihy o Nietszchovi:
Manfred Riedel: Nietzsche in Weimar. Ein deutsches Drama. Reclam Verlag, Leipzig 2000. 358 str., 39 CHF.
Bernhard H. F. Taureck: Nietzsche und der Faschismus. Ein Politikum. Reclam Verlag, Leipzig 2000, 304 str., 22 CHF.
(Kurz devizového trhu ČNB, 20. 4. 2000; 1 CHF = 23.097 Kč)
(Přeložil Aleš Zeman)
