Mozkové laloky, genetika, rasismus atd.
Protože se utěšeně rozrůstá debata o genetice, rasismu a o tomu příbuzných thematech, dovolím se vrátit ještě jednou ke svému referátu ( Násilí, učení a testosteron" , BL 11.5.99) o článku J.M. Howarda, který lze najít (asi jen na Internetu) pod názvem "Dehydroepiandrosterone, Melatonin & Testosterone in Human Evolution".
Na můj referát reagovala autorka, jejíž jméno je redakci známo (podle mého názoru asi princezna Juliana), v druhé části svého příspěvku "Agresivitu nelze vysvětlit ani Jungem, ani testosteronem" v BL 18.5.1999.
Aby čtenáři nemuseli ťukat na hyperlinky a mohli se lépe soustředit na meritum věci, předkládám potřebné "výstřižky":
J.M.Howard:
…před pubertou roste mozek rychleji než tělo; je to soutěž, kterou mozek vyhrává v kojeneckém a raném dětském věku. Z důvodu této soutěže mozek-tělo je puberta odložena až do doby, kdy vývoj mozku je téměř ukončen. S blížící se pubertou ovšem zvyšuje testosteron soutěžní schopnost těla pro růst a vývoj, který pokračuje do dospělosti.
"Váha lidského mozku dosahuje 90 procent dospělého ve věku šesti let a 100 procent ve věku 12 let, ovšem růst těla pokračuje do 18 let a dále. (všimněte si, že růst mozku je téměř ukončen, než začne reprodukční zralost)". (Patterns of human growth, Cambridge University Press 1988, pages 60-61)
Přední čelní mozkové laloky se vyvíjejí jako poslední a řídí formální myšlení, t.j. vyšší matematiku, správnou řeč (syntax) a schopnost vytvářet smysluplné úvahy zaměřené do budoucna (hypothesy). To je Piagetova konečná etapa vývoje lidského myšlení, které přímo závisí na konečném vývoji čelních laloků "mezi 11 a 14 lety" (Science 1987;236:1110) Soudím, že raná puberta překáží tomu důležitému konečnému vývoji čelních laloků. Na příklad bylo referováno, že výsledky standardisovaných testů třinácti- a sedmnáctiletých z roku 1986 jsou nižší než výsledky z roku 1970, kdežto výsledky devítiletých zůstaly poměrně stejné (Science 1988; 241:1751). Soudím, že tento úpadek je vlivem puberty, která v této zemi nyní probíhá průměrně mezi devátým a třináctým rokem. Naše děti v průměru ztrácejí schopnost ovládnout matematiku a angličtinu... bez funkčnosti čelních laloků nemohou děti předvídat následky svého chování nebo své chování řídit. Násilné činy a sexuální aktivita dětí a teenagerů jsou impulsivní akce. Tyto impulsy jsou iniciovány v základní části mozku ovlivňované hlavně testosteronem. Děti vstupují s každou generací stále o něco dříve do puberty a raná puberta zastavuje konečný vývoj mozku. To znamená, že přední část našeho mozku stále víc zakrňuje s každou generací..
.
Juliana?:
Biologicky redukcionismus je v BL zastoupen prispevkem J. Tepleho (11. 5. 1999). Autor vysvetluje vzrust agresivity vyssi hladinou testosteronu u agresivnich jedincu.
Je potvrzenym faktem, ze agresivni chovani ma svoji biologicky urcenou slozku. Podarilo se napr. vypestovat agresivni kmeny mysi nebo potkanu. U urciteho kmene lze pak jeste modifikovat chovani dietou. Ale ani u mysi neni agresivni chovani urcovano jen jednim faktorem - treba hladinou testosteronu. Mohou se na ni podilet i treba mutace v genech, ktere koduji latky, ktere se ucastni prenosu signalu v mozku.
Asi nikdo nebude popirat, ze clovek ma slozitejsi chovani nez mys. Proto take bude studium jeho agresivity mnohem obtiznejsi. Prvni problem nastava u definice agresivity. Nekteri autori definuji kriminalni nebo asocialni chovani jako poruseni zakona. Nektere chovani take muze byt prijimano v urcitych socialnich skupinach a trestano v jinych (napr. piti alkoholu, uzivani drog). Ale i kdyz zuzime agresivitu na chovani, ktere je odmitano temer ve vsech lidskych spolecnostech (vrazdeni, fyzicke utoky, kradeze), nelze presne urcit jeji priciny. Je znamo mnoho rizikovych faktoru: sex, rodinne prostredi, mirne snizena inteligence, impulsivita, rozdily mezi nejvyssimi a nejnizsimi prijmy ve spolecnosti, dostupnost zbrani v populaci a dalsi. Zatim ale nebyl vytvoren zadny model, ktery by vysvetlil s dostatecnou spolehlivosti, proc se z nekterych lidi stavaji zlocinci a agresori.
Uloha testosteronu a tedy sexu je dulezita, ale vubec nemuze vysvetlit narust agresivity a kriminality v poslednich 50 letech. Doslo k nemu ve vsech zapadnich zemich, prestoze vyzkumy ukazuji, ze se u muzu v teto dobe silne snizuje pocet produkovanych spermii. To je vysvetlovano zamorenim prostredi latkami, ktere pusobi jako estrogeny (zenske hormony). Take vzrusta zenska agresivita a ta neni testosteronem vysvetlitelna.
Vetsina biologickych teorii bere jednotlive lidi jako izolovane jednotky a spolecnost jako sumu techto izolovanych jednotek, aniz uvazuje jejich interakce a socialni dedicnost. Je to charakteristicke napr. pro neodarwinisticke teorie, ktere postuluji, ze clovek je od prirody sobecky a agresivni. (Extremnim pripadem je teorie sobeckeho genu.) Jim se snazi oponovat teorie (jejichz zastancu je mnohem mene), ktere tvrdi, ze clovek je od prirody dobry. Myslim, ze manichejske teorie (bud sobectvi nebo altruismus) jsou spatne. V cloveku je zastoupeno dobro i zlo (at uz ho definujeme jakkoliv), a zalezi na jeho interakci s prostredim (spolecnosti i prirodou), co se vice projevi.
Lydie Dott v časopise Equinox" "V naší společnosti roste násilí", překládá Miloš Kaláb ve svých Kanadských listech z 13.4. 2000:
Článek pokračuje rozborem anatomie lidského mozku, zejména úlohou čelních mozkových laloků. Lidé, u nichž byly tyto laloky poškozeny, nejsou často schopni kontrolovat své protisociální chování. Americký psycholog Adrian Raine zjistil významné rozdíly mezi strukturou předních mozkových laloků u normálních lidí a u vrahů. Spánkové laloky a hypothalamus tvoří limbický systém jakožto primitivnější část mozku, jehož úlohou je zpracovávat emoce. Odstranění obou částí u experimentálních zvířat odstraňuje projevy emocí, čehož bylo použito k léčbě násilných dětí. Obrazy mozku u oregonského teenagera Kipa Kinkela, který zabil oba své rodiče a dva spolužáky, ukázaly slabost čelních i spánkových laloků. U lidí jsou patrně agresívní programy skladovány v limbickém systému, ale jsou většinou kontrolovány vyššími středisky v mozkové kůře. Ty jsou
vývojově mladší a jsou vyvinuty zejména u vyšších savců včetně lidí. Zde fungují při sebekontrole a sociálních návycích.
Značka kat v LN 18.4.2000, "Puberta je klíčová pro duševní vývoj"
Mozek je třeba zaměstnat Pokud nejsou buňky šedé kůry mozkové dostatečně zaměstnávány, odumírají. Vědci nyní zjistili, že u dětí od tří do šesti let se rozrostlá šedá hmota nachází především v předních částech mozku, a tím narušuje u dětí koncentraci a plánovací a organizační schopnosti při nových činnostech. U mladých lidí od šesti do dvanácti let se nárůst šedé kůry soustřeďuje spíše do zadních částí mozku, které hrají velkou roli při prostorovém vnímání a při vývoji řeči. Nová studie tak vysvětlila, proč mají děti po dvanáctém roce větší schopnosti například v učení se nových jazyků. Ještě před deseti lety se přitom mělo za to, že tyto změny probíhají již v těle matky nebo v prvních šesti letech života. Za rozhodující byla považována první tři léta. Již loni ale studie ukázaly opětovný nárůst šedé hmoty v předních lalocích mozku u mladistvých těsně před pubertou. Tyto oblasti rozhodují o citech a pocitech člověka, o plánovacích a organizačních schopnostech.
Shrnuji tedy:
Juliana? se vyhnula komentáři k základnímu tvrzení J.M. Howarda, že puberta může svým předčasným nástupem a intensitou významně omezit vývoj důležitých čelních laloků., což má značný vliv na pozdější chování daného individua, ač Howard tím možná vysvětluje i Julianino tvrzení, že vzrůstá ženská agresivita , která není testosteronem vysvětlitelná. Nebo jinak řečeno: kat píše, že studie ukázaly opětovný nárůst šedé hmoty v předních lalocích mozku u mladistvých těsně před pubertou. A co když ta puberta je předčasná a rychlá, dojde i tak k tomu nárůstu šedé hmoty, nebo ne, jak tvrdí Howard?
Když jsem tedy navrhoval dočasně. blokovat fertilitu dívek populačně explodujících národů, nebylo by ještě lepší (aspoň theoreticky) blokovat pubertu u obou pohlaví, aby ty laloky dostaly čas, který potřebují? Možná, že by to umožnilo rozhodující obrat na příklad ve vztahu bílé rasy k Romům - cikánům. Podle pana Holomka, který je jedním z jejich význačných představitelů, žijí oni dnes a nelámou si hlavu s tím, co bude zítra (podobně jako řada národů či kmenů v Africe), což může vysvětlit jejich častou lehkomyslnost, dosti velkou lhostejnost ke vzdělání a také vysokou rozmnožovací schopnost. Samozřejmě by se o takové blokádě muselo uvažovat i u skupin bílé rasy, kde narůstá týž problém aspoň dle Howarda.
Závěrem dvě poznámky:
První je pro paní Julianu?. Podle ní zastupuji v diskusi biologický redukcionismus. Ale k tomu tvrzení neměla žádné oprávnění, já jsem jen referoval o tom redukcionistovi Howardovi, jak vloni z mého textu zřetelně vyplývalo.. Ale protože jsem člověk kulantní, poskytnu ji dodatečně důvody, aby mě do této kategorie mohla zařadit jako čestného hosta, nejsem totiž ani biolog, ani genetik.
Pokud správně chápu pojem biologický redukcionista, a to není jisté, pak tento směr zasadil v poslední době v některých disciplinách konkurujícím směrům těžké údery. V psychiatrii ukázaly poměrně nedávno léky ovlivňující způsob, jakým tělo obhospodařuje serotonin, že jimi lze dosáhnout značně lepších výsledků než klasické methody zaměřené výhradně na psychiku pacienta..
Podobně tomu je i v sexuologii, kde se lékaři dlouho pokoušeli namluvit určité části impotentních mužů, že jejich problém je v psychice do té doby, než se ukázalo a dokázalo, že většině pacientů lze dobře pomoci ovlivněním některých enzymatických pochodů v těle. Tento vývoj bude podle mého názoru dále pokračovat ve všech lékařských disciplinách.
Druhá poznámka je pro V. Pinkavu nebo i pro babičku jeho známého (BL 18.4.20000 ) a je o rasismu..
Počátkem sedmdesátých let jsem pravidelně poslouchával vysílání rozhlasové stanice France-Inter. Jednou tam rozmlouvali s nějakým černošským intelektuálem, snad spisovatelem přímo na místě v nějaké zemi frankofonní rovníkové Afriky. Na otázku, zda je také rasista odpověděl energicky: "Samozřejmě, všichni jsme rasisté!", čímž přesně vystihl situaci.
Jak tak na to koukám, použil jsem politicky nekorektního výrazu "černošský" místo afro-americký, protože aspoň pro mne to nejsou synonyma.. Kdyby imigrant - Arab ze severní Afriky zazpíval v Americe politicky korektním osobám "a já nejsem žádnej černej, já jsem jen od slunce opálenej" , otevřel by jim nový pohled na svět.
