Týden ve světě

Microsoft a David Irving: Soudní prohry v USA a v Británii

Jan Čulík

Britský historik popírající holocaust dramaticky prohrál soudní při. Několik týdnů trvající a sdělovacími prostředky intenzivně sledovaný soudní proces, v němž žaloval David Irving, britský historik zabývající se druhou světovou válkou, americkou univerzitní profesorku Deborah Lipstadtovou a nakladatelství Penguin Books za pomluvu, skončil Irvingovou naprostou prohrou. Irving Lipstadtovou žaloval za to, že ve své knize z roku 1994, nazvané Denying the Holocaust: the Growing Assault on Truth and Memory (Popírání holocaustu: rostoucí útoky na pravdu a paměť) Irvinga označila za osobu, která popírá hitlerovské vraždění za druhé světové války. Soudce britského Nejvyššího soudu však vydal verdikt, že Irving "aktivně popírá holocaust, že je to antisemita a rasista a že se spolčuje s pravicovými extremisty, kteří podporují neonacismus". Dvaašedesátiletý Irving, autor knihy Hitler´s War (Hitlerova válka), nyní čelí bankrotu, neboť musí zaplatit soudní výlohy ve výši 2 milionů liber (cca 110 milionů Kč). Irving se hájil, že netrvdil, že k holocaustu nedošlo, ale zpochybňoval počet usmrcených židů za druhé světové války a popíral, že by docházelo v nacistických koncentračních táborech k systematickém<>u vyhlazování židů v plynových komorách. Soudní prohra pro Irvinga také znamená jeho naprostou profesionální diskreditaci. Irving je už několikerou veřejně známou osobou v Británii, která se pokusila prostřednictvím přísných britských zákonů o pomluvě hájit svou pověst, ale dramatickým způsobem u soudu prohrála. O totéž se nedávno pokusili konzervativní politikové Neil Hamilton a Jonathan Aitken, obvinění sdělovacími prostředky z korupce, a soudní prohra znamenala i v jejich případě naprostou profesionální diskreditaci i existenční krach. Zdá se tedy, že je tlak určitých základních etických norem v Británii relativně silný a je nemoudré se je soudně pokoušet manipulovat ve svůj prospěch. Zajímavé však je, že by bývaly kontroverzní Irvingovy názory, široce publikované v jeho "historických" knihách, i nadále v anglosaském prostředí soudnictvím tolerovány a nestíhány, kdyby on sám pošetile nezahájil soudní proces proti americké akademičce, která ho kritizovala.

Má soudní prohra firmy Microsoft širší význam? I ve světě, jemuž dominuje ekonomika a tržní síly, na politice a na zákonnosti stále ještě záleží, argumentoval list Guardian na základě amerického rozsudku, že počítačový gigant Microsoft porušoval americké protimonopolní zákony a bude muset být zřejmě rozčleněn na menší, konkurenční podniky. V nejkapitalističtějším státě na světě vystřelil podle Guardianu na Microsoft, na toto podnikatelské monstrum, šíp soudce, jmenovaný do funkce nejkonzervativnějším prezidentem, co paměť sahá. Soudce Thomas Penfield Jackson, jmenovaný k americkému okresnímu soudu Ronaldem Reaganem, označil jednu z největších globálních firem za podnikatelského porušovatele zákonů, za násilníka, který zneužíval své monopolní moci a potlačoval inovace a tvůrčí schopnosti v průmyslovém odvětví, které tyto vlastnosti potřebuje, má-li přežít. Nebyla to slova nějakého ekologického válečníka, který vyhrožuje světovým podnikatelům na ulicích Seattle: byl to umírněný verdikt amerického soudce, uplatňujícího americké právo. Soudce Jackson vytvořil hranici, kterou podnikatelská moc nesmí překročit. Je to akce nejen proti nezřízené chtivosti po penězích, ale také je to akce proti dvojí nemoci naší globalizované éry - proti fatalismu a proti pasivitě. Soudce potvrdil svým verdiktem moc zákazníků a občanů. Za pomoci amerického práva dokázal, že kapitalismus nemusí zdivočet. Realizoval americké protimonopolní zákony. Jsou to tytéž zákony, které v roce 1911 pohlédly na firmu Standard Oil Johna D. Rockefellera - která tou dobou ovládla 90 procent amerického olejářského průmyslu - a nařídily, aby byla firma rozčleněna na menší celky. V roce 1984 se stalo terčem amerických protimonopolních zákonů to, že telekomunikační firma AT&T začala dominovat telefonnímu trhu. "Začínáte být trochu příliš velcí," řekl zákon. "Je načase vás rozčlenit na menší kousky." I v Británii nyní dostal vládní Office of Fair Trading (Úřad pro spravedlivé obchodování) silnější protimonopolní pravomoci. Ministr financí Gordon Brown pohrozil, že omezí monopol firmy British Telecom na místní hovory - ne z nějaké levicové zlé vůle, ale proto, aby Británie zůstala dynamickou zemí rozvoje kapitalismu, která si zachová konkurenceschopnost.. Obří podnik British Telecom nyní oznámil, že se zřejmě sám rozčlení na několik samostatných, vzájemně si konkurujících firem.

Hrozí likvidace volného přístupu ke zdravotnictví pro všechny? V rámci probíhající revoluce v medicíně plánují globální farmaceutické společnosti uvést na trh léky, které nebudou k dispozici těm pacientům, u nichž se geneticky zjistí, že jim ten lék nepomůže. Má to obrovské etické a finanční důsledky. Firma Glaxo-Wellcome plánuje do dvou let prodávat celosvětově svůj lék Ziagen proti HIV, spolu s nímž se budou dodávat malé "čipy DNA". Na ty se kápne kapka pacientovy krve a čip předem oznámí, zda pacientům genetický kód je takový, že u něho bude lék zabírat nebo ne. Tento nový druh lékařství, založeného na genetice, prý radikálně sníží náklady na zdravotnictví.