Dopis velvyslanci USA v Praze
Protest proti kapitalismu a Spojeným státům
Vážený pane velvyslanče USA,
Nikdy jsem neměl, nemám a nebudu mít rád komunisty.
Nikdy jsem neviděl, teď ale vidím, nemám a nebudu mít rád hamburgry,
CocaColu, tisíce stupidních televizních seriálů, a jiné věci, kterými
ucpáváte
naši republiku stejně jako ostatní svět.
Z psychického teroru reklam je
mi
na zvracení.
Toto vše jsem omlouval tím, že demokracie je lepší než
komunismus.
Teď ale, po posledních zprávách o kubánském chlapci
Eliánovi,
si to už nemyslím.
Sám jsem otec a vím velmi dobře, jak jsem trpěl, když
soud
přiřkl dceru matce a ona se s ní odstěhovala.
Elian už matku nemá, otec
ho
chce zpátky a vaše soudy řeší otázku asylu pro chlapce, místo aby ho
vrátily
otci.
Myslel jsem, že upírat rodiči právo na jeho dítě dokáží pouze
fašisti,
nebo komunisti, ale teď vidím, že to provádí i americká demokracie.
Jste světová velmoc to jo, vojenská i hospodářská, ale rozhodně ne
lidská.
Kubánští emigranti na Floridě mají důvody i právo nenávidět režim na
Kubě,
ale potřebovali by, aby jim úřady odebrali děti, aby pocítili sami na
sobě co
svými demonstracemi způsobují druhému.
Jo a soudcům toho odvolacího soudu, by se děti měli sebrat taky, aby se
dokázali povznést nad politické tlaky floridských voličů.
Je mi 45let, jsem řádný občan, pracuji a platím daně. Při neustálých
miliardových
rozkrádačkách v našem státě, skleníkovém efektu, většímu počtu aut než
lidí a
statisícům PET lahví a reklamních prospektů válících se všude, jsem
ztratil víru
v budoucnost a chuť se čehokoliv zúčastňovat.
Vím že postupujícím žokům
miliard
nelze zabránit v postupu, a proto chodím do práce, abych nemusel krást, a
domů
kde čekám až to budu mít za sebou a doufám, že už se znovu nenarodím.
Rozhodnutí amerického soudu ohledně chlapce Eliana a jeho otce mě ale
probralo
z letargie.
Věřil jsem, že i když pitná voda bude jen v lahvích a za
peníze, že i když
dýchatelný vzduch bude jen z klimatizačních zařízení a za peníze, tak v
demokracii
se nemůže stát, aby stát bral rodiči právo na vlastní dítě.
Léta jsem nenapsal tak dlouhý dopis. Jsem, zděšen, zhnusen, rozzloben.
Oznamuji vám tímto že v září pojedu do Prahy, zúčastnit se demonstrací
proti
globalizaci. Budu přemlouvat všechny své známé, aby se zúčastnili také a
zhotovím
si transparent s protiamerickou tématikou.
Jestli jste to někdo dočetl až sem, tak vám děkuji za pozornost, nebo za zvědavost.
Kam to spějem ?
Vratislav Kuchař
Poznámka JČ: Pomiňme, že americké ministerstvo spravedlnosti mezitím podniklo rasantní akci, jejímž prostřednictvím Eliána odebralo jeho příbuzným. Avšak britský deník Independent k celé záležitosti uveřejnil v minulých dnech výmluvný kreslený komentář. V jedné části obrázku se může Amerika, Kuba a celý svět doslova zbláznit nad uměle vyvolanou aférou jednoho šestiletého chlapce. V druhé části obrázku umírají v navracejících se hladomorech v Africe tisíce malých dětí - za naprostého nezájmu světových sdělovacích prostředků, které se vzrušují nad Eliánem.
A ještě dál k dopisu Vratislava Kuchaře: obávám se, že americký velvyslanec ani vláda Spojených států nemají naprosto co společného s primitivními reklamami v českých sdělovacích prostředcích či nekvalitními televizními pořady. To je věc nedokonalých zákonů a nedokonalé kontroly nad zákony čistě v České republice: stejně je to tak s rozkrádáním a "vládou žoků peněz". Z toho je těžko obviňovat americkou vládu. Upadnutí do pasivity, o němž mluví Vratislav Kuchař, je přesně opak toho, čeho je v České republice nyní zapotřebí, mají-li být všechny nedostatky, které se nelíbí panu Kuchařovi, napraveny. Těžko budou napraveny tím, bude-li pan Kuchař demonstrovat před americkým velvyslanectvím proti "globalizaci". Neboť vězte, to, co existuje v České republice, má dost daleko k typickému západnímu právnímu státu: k jeho vzniku je však potřeba českého úsilí aktivity českých občanů a zlepšování české státní správy.
Demonstrovat proti globalizaci je asi jako demonstrovat proti gramotnosti.
Svět se technologicky vyvíjí určitým způsobem: existují-li nyní počítačové sítě, které transformují a sjednocují světovou ekonomiku, těžko dojde k jejich zrušení, bude-li pan Kuchař demonstrovat před americkým velvyslanectvím, stejně jako by asi těžko dosáhl např. zrušení písma. Spíš by bylo rozumnější se nových globalizačních vynálezů pokusit co nejefektivněji využít sám pro sebe, než to učiní jiní a naše příležitosti nám tím odeberou a učiní si z nás tak své sluhy.
