Postskript:
Milostný virus
Počítačový virus, kterému se dostalo jména Zabiják z Manily, zřejmě na rozdíl od loňského viru Melissa nepoškozuje počítačové disky, nicméně šířil se prý jako oheň a poškodil soubory v milionech počítačů. Jeho zákeřnost je založena na lidské zvědavosti. Přichází v příloze e-mailové zprávy anglicky nadepsané “Miluji tě” a většina příjemců spěchá zjistit, kdo vyznání posílá.
Destruktivní kombinace zlého úmyslu počítačového škůdce, který geniálně obelstil antivirové programy a lidské touhy po lásce, ochromila jak bankovní počítač v Hongkongu, tak dolní sněmovnu britského parlamentu, či informační systém kantonální policie v Curychu, anebo náš ČEZ.
Po celém světě se zkrátka najdou lidé, kteří chtějí, aby je měl někdo rád, věří, že je to možné a jsou šťastni, když je něco takového potká.
Pak přijde chladná sprcha, když se po otevření přílohy virus zkopíruje na pevný disk, maže soubory tím, že je přepisuje sám sebou a pak se ještě rozmnoží tím, že se sám rozešle na všechny elektronické adresy, které má uživatel v adresáři.
Zatím nejsou vyčísleny škody - virus Melissa jich loni napáchal za osmdesát milionů dolarů a i nyní asi budou značné, navíc prý není pravděpodobné, že bude dopaden jejich původce, který zřejmě má v plánu další drsné žerty.
Možná bychom měli přemýšlet jako on - přijít na to, jakou hezkou zprávu bychom rádi příště obdrželi, abychom ji po té, co konečně přijde, místo otevření rovnou vymazali.
Jisté je to, že uživatelé internetu budou nyní s krajní nedůvěrou hledět na vzkazy zamilované. A to je možná ta největší škoda, obtížně vyčíslitelná v dolarech, kterou počítačový zločinec způsobil, navíc takto v máji. Třeba měl autor této počítačové pohromy dojem, že se máme příliš rádi. Kromě počítače by si měl pořídit televizor.
Vysílá se v pátek 5. května 2000 ráno.
