Mathé nehledá pravdu, ale řeší si svůj vztah k Železnému
S odstupem několika týdnů jsem vrátil ke svým dvěma článkům (Rada pro vysílání není soud - BL 2.5.2000, Rada není soud a už vůbec ne policie - BL 4.5.2000) a poctivě pátral, proč by to měly být texty "Vladimíra Železného či Železným najatého šamana z jakési mediální agentury", jak poťouchle naznačuje Ivo Mathé (BL 9.5.2000). Nic takového jsem nenalezl. Přečetl jsem si naopak docela racionální texty, které pojmenovávají rozdílnost uvažování a konání novináře a veřejného činitele. A jestli se ve svých příspěvcích stavím na něčí stranu, pak nikoli po bok Vladimíra Železného či CET 21, nýbrž - poté, co Ronald Lauder zažaloval také český stát - na stranu České republiky, potažmo jejího orgánu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Na prvním místě si tedy hájím vlastní práci.
Ivo Mathé se naopak dopouští stejného zločinu jako mnozí další mediální "odborníci" a žurnalisté: svým spisováním a stížnostmi ani tak nehledají skutečnou pravdu ve složitém a mnohavrstevném sporu o Novu, jako si spíše řeší svůj osobní vztah k Železnému. A to je také přesně to, co mi někteří lidé nemohou zapomenout. Nezachoval jsem se totiž jako "správný" Čech a nevyužil báječnou příležitost, jakou spor nabídl, abych si s Vladimírem Železným vyřídil své osobní účty. Což by se leckomu hodilo do krámu.
Je mi naštěstí jedno, co si tito lidé myslí. Proto si také s klidným svědomí dál stojím i za svým názorem, že "dnešní podoba Volejte řediteli, je jen slaboučkým odvarem Železného agitek z dřevních dob televize Nova". A jestli na to Mathé reaguje slovy, že to "vypovídá vše o (mém) přehledu, postoji i schopnosti analýzy", pak musím opáčit, že jeho slova pasují spíše na něho samého. Zcela evidentní posun pořadu Volejte řediteli ke standardnímu selfpromo, doložitelný navíc čísly z analýzy, je patrný každému nepředpojatému pozorovateli. A aby nebyla mýlka, vše, co jsem výše napsal, nic nemění na mém obecně negativním názoru na tento pořad.
Ivo Mathé se mýlí i v další věci. Dosáhnout spravedlnosti soudní cestou lze i v případě CET 21 standardním způsobem. Jiné subjekty se práva domohly. A jestli si dobře vzpomínám, za neúspěchem pana Mathé, respektive ČT, nebyla jen "tajná struktura" Novy, ale také jejich vlastní neschopnost podat formálně správnou žalobu.
A když už jsem notně jízlivý, musím ještě dodat, že mi pro člověka v postavení kancléře prezidenta republiky připadá až poněkud nedůstojné a diskvalifikující, že není s to si zjistit, že CET 21 se z ulice V Jámě přestěhoval do Jungmannky, neb to náš "pohotový" obchodní rejstřík nestačil zaregistrovat, a žaluje proto na Radě. Také jméno šéfredaktorky Volejte řediteli není žádným tajemstvím. Její iniciály jsou I.K. Plné jméno neuvádím pouze proto, poněvadž si myslím, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nejenom že není soud a policie, nýbrž ani informační kancelář.
Starost pana Mathé o to, že jsem placen z peněz daňových poplatníků je dojemná. Jenom připomínám, že on je placen stejně. Jsem přesvědčen, že na prvním místě bereme peníze za to, abychom používali vlastní hlavu, ctili zákony a hlavně abychom si do svého rozhodování netahali osobní spory a vlastní frustrace a problémy.
Mathé naříká nad mými údajnými ranami pod pás, ale sám se je rozdává. Jeho závěrečná poznámka, že dokud jsem neúčinkoval v pořadech TV Nova, souhlasil jsem s ním, je stejná pitomost a nehoráznost, jako kdyby někdo jiný tvrdil, že jsem s ním souhlasil proto, že jsem se za jeho ředitelování objevoval (i jako hudebník) na obrazovce České televize. Skutečnost je daleko prostší: Železný má stejně tak prachmálo společného s mým účinkováním na Nově jako Mathé (Puchalský, Chmelíček) s mým účinkováním na ČT.
Petr Štěpánek
