čtvrtek 25. května O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby K obhajobě Jana Kavana v Rudém právu: Případ "KATO": Proč se necháváte zneužívat, Jene Čulíku? (Tomáš Pecina) Britské listy: Pravda spočívá v diskursu o jejím hledání: prosím, moderujte BL trochu víc (Jaroslav Hradecký) Pozoruhodný úředník z české státní správy: Žije Jindřich Marek z Úřadu vlády na jiné planetě? (Jan Čulík) Dotaz Liboru Roučkovi: souhlasíte s chováním Jindřicha Marka? (Tomáš Pecina) Ubohé! Zastavte hysterickou likvidační kampaň proti mé osobě (Jindřich Marek) Nad případem Jindřicha Marka: proč se chovají státní úředníci tak arogantně? (Juliana, Jan Hora, Petr Možný) Případ KATO: Ztratil Jan Čulík soudnost nad Janem Kavanem? (Jiří Jírovec) Podnikatelství a internet: Zákon o elektronickém podpisu schválen (Štěpán Kotrba) Politika: Volební systém v ČR a v Itálii (Ivan Hoffman) Česká politika: Lidi chtějí klid (Ivan Hoffman) Romové a Češi: K článku pana Jodlovského: nejen Romové si říkají "lidé (Jiří Kouba) Romové jsou asociální - ale jak dál? (Ludvík Vavřina) Romové jsou asociální (Milan Cihlář) Oznámení: CME: Ukradené dokumenty Železnému nepomůžou Jakési nepřesné zlaté míry v ČR a na Slovensku: Zlaté srovnání (Václav Pinkava) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Jiří Jírovec

K rozhlasové debatě s Ivanem Hofmanem a Přemyslem Vachalovským

myslím, že nemáte pravdu v argumentech, kterými uzavíráte v BL z 24. května diskusi o publikování svazku Kato. Nevím, proč Vás pohoršují výroky Přemysla Vachalovského a nikoli jednání ministerstva vnitra, které zjevně nakládá se svazky a údaji, jak se mu zachce.

Vaše zásada nepoužitelnosti neověřitelných textů je jistě upřímně míněna, ale kdybyste ji dotáhl do konce, musel byste skončit s Britskými listy. V podstatě nemůžete ověřit vůbec nic, protože kdokoli Vás může kdykoli napadnout, že jste určitou informaci dostal buď od nepovolaného člověka nebo, že je stejně všechno jinak nebo tajné. Jak jistě víte, jediné východisko z tohoto začarovaného kruhu je zdravý selský rozum a přehled, který umožňuje dávat si věci do souvislostí. Nevyčítejte panu Vachalovskému, že je vidí.

V textu, který jsem Vám poslal (email se možná ztratil a tak článek přikládám ještě jednou) jsem se pokoušel naznačit, že nejde o Kavana, ale o princip. Buď svazkům věříme nebo ne. Pokud se jim věří v případě "nýmandů" a nevěří u vybraných prominentů, pak je něco v nepořádku.

Stejně jako je v nepořádku to, že nikdo stejně nemůže dokázat pravost nebo nepravost jakéhokoli svazku ani jakékoli manipulace s ním, a to i kdyby měl nakrásně přístup k celému archivu MV.

Domnívám se, že by Vás tato situace měla jako novináře svrchovaně zajímat. Mimochodem, proč se nepozastavujete nad tím, že televisní stanice Thames dostala onen svazek v roce 1991 a pracovala s ním, přestože nemohla vědět, zda je autentický nebo ne. Byl tehdy porušen zákon tím, že byl svazek předán britské televisi? Pokud ano, byl za to někdo odsouzen? Ví premiér Zeman, že k svazek někdo zveřejnil už před léty? Pokud ano, jak může hrozit soudem českým vydavatelům spisu Kato za to, že vydali něco, co je dávno ve veřejné doméně a to bez jejich přičinění? To je otázek, pane Čulíku, to je otázek a vy byste to chtěl zamést pod koberec?

Přečetl jsem si pozorně Vaši diskusi s Ivanem Hofmanem a Přemyslem Vachalským. Vy argumentujete tím, že se svazek, který Benjamin Kuras dostal od televisní stanice Thames se nezachoval a o několik výměn dál tím, že (neexistující) první správa považuje Kavanův svazek za živý. Tak kolik těch Kavanových svazků vlastně je a kdo s nimi na ministerstvu vnitra manipuloval a manipuluje? A vy, místo abyste připustil, že tady něco silně nehraje, se pouštíte do Přemysla Vachalovského za to, že sdělil posluchačům osobní zkušenost s tím, jak ho Jan Kavan přesvědčoval, aby nestávkoval. Nějak to mi to k Vašemu bývalému stylu nesedí. Nevím, proč jste se změnil.

Vachalvského vzpomínka je pravděpodobně dokazatelná svědecky, protože těch studentů držících hladovku bylo jistě víc a lecos ještě pamatují.

Zcela paradoxně i vy sám dáváte v rozhovoru k lepšímu neověřitelné informace o živých svazcích. Kdo Vám ty informace poskytl (pokud to nebyl mluvčí MV) a jak můžete dokázat, že jsou pravdivé? No vidíte, a jste u Janouchů - což byl eufemismus mého nezapomenutelného kanoistiky a noblesního jednání, Jeronýma Řepy, pro "být v pytli" (nebo ještě hůře).

Chtěl bych Vás ještě upozornit na to, že je dost pravděpodobné, že soudní rozsudky týkající se Kavanovy záležitosti, nejspíš znamenají pouze to, že materiály, které měl soud k dispozici, neprokázaly, že Kavan s Stb spolupracoval vědomě. Těžko totiž lze předpokládat, že jakýsi obvodní či městský soud měl neomezený přístup do archivů MV a ke svědkům, aby mohl uzavřít, že materiály ministerstva vnitra prokázaly, že Kavan nespolupracoval vědomě. Což jsou dvě diametrálně odlišné věci.

Ať je to jakkoli, jakou máte záruku, že ministerstvo vnitra materiály pro soud nezfalšovalo. Jaký máte důkaz, že soud posuzoval autentický svazek? Na základě čeho věříte soudnímu výroku? Jak víte, že soud nebyl ovlivněn politiky?

Na závěr mám ještě podnět pro pana Pecinu. Místo pátrání po platech v televisi by mohl dělat něco důležitějšího: potrápit Parlament, premiéra i presidenta žádostí o objasnění toho, kdo vlastně MV kontroluje, kdo je zodpovědný za chaos, který tam evidentně ve svazcích vládne a kam se poděla jejich osobní odpovědnost za možné zneužívání moci, kterou vlastníci estébácké pozůstalosti nesporně mají.

Zdraví Vás

JJ

Znovu Kavan

Jiří Jírovec

Presidentův názor je zajímavý proto, že on sám podepsal lustrační zákon, který informační zdroje Stb považuje za apriori spolehlivé a na jejich základě nálepkuje občany ČR. Protože Havel má s Stb svoje zkušenosti, je třeba silně pochybovat o tom, že k výše uvedenému úsudku o nespolehlivosti jejich informací dospěl teprve včera nebo předevčírem.

Z článku v Lidových novinách, které citovaly Havla podle českého vysílání BBC, bohužel nevyplývá, zda se presidenta někdo zeptal, jak dlouho ve své moudrosti ví, že se spisům Stb nedá věřit a jaká je záruka, že pozitivně lustrovaní lidé nejsou obětí stejného posmrtného žertu Stb jako Kavan.

Byl-li a je-li president Havel přesvědčen o tom, že zdroje Stb jsou nespolehlivé, bylo a je jeho morální povinností neustále vystupovat proti jejich používání a zamezit tak škodám, které mohl lustrační zákon napáchat na lidech.

V souvislosti s Stb je zajímavé i to, že její činnost, alespoň jak se mi zdá, jakoby končí někdy v padesátých letech - řekněme mučením velebného pána Toufara za čihoštský zázrak. Zabýváme se staříky, kteří "byli u toho" a je jim sedmdesát, osmdesát let. A přitom Stb byla při silách ještě před deseti lety. To znamená, že mnozí z lidí, kteří rozpracovávali disidenty, a třeba i Kavana jsou ještě v nesklerotickém věku a  mohli a měli by lecos z toho, jak se vlastně věci měly, objasnit. Právě kvůli těm možným omylům.

Zveřejnění spisu Stb je věc pro politiky nepříjemná, protože není vyloučené, že přijdou další materiály, týkající se jiných osob.

Za povšimnutí stojí ukvapený výrok premiéra Zemana, který rovněž přinesly Lidové noviny. Podle něj prý porušili vydavatelé svazku zákon, protože vyzradili státní tajemství. Jediný zákon, který mohli porušit, je ovšem zákon o lustracích, který nařizuje, že informace o stycích občana s Stb nesmí být zveřejněna bez jeho souhlasu. Například vydání tak zvaného Cibulkova seznamu je zcela jasně protizákonné, ale nikdo proti němu neprotestoval.

Jaké státní tajemství (ČR) mohl svazek Stb, uzavřený nejpozději v roce 1989, obsahovat je u boha. To si spíš Zeman si nedal pozor na jazyk a nepřímo potvrdil, že vláda kryje Kavanovu minulost, aby mohl jako ministr zahraničí přicházet do styku s informacemi NATO.

Veřejně činné osoby se nemohou ubránit tomu, aby jejich skutky a přístupy nebyly zkoumány. A používány i v politickém boji. To se ostatně děje kdekoli jinde.

Například v USA je běžné, že nominace politiků do funkcí padá v okamžiku, kdy se objeví podezření, že není v šechno zlato, co se třpytí.

Kdybychom přenesli americký přístup (obratně využívaný opozicí zrovna vládnoucího presidenta) do českých poměrů, viděli bychom, že je zcela jedno, zda Kavan o spolupráci s Stb lže nebo mluví pravdu. Vtip totiž je v tom, že svými hloupými styky s velvyslanectvím země z níž emigroval, vzbudil pochybnosti o své minulosti. V USA by to stačilo na vyloučení z vládních funkcí.

Pokračování Kavanova případu odráží neschopnost české společnosti - přesněji řečeno českých politiků - vyrovnat se s vlastní minulostí. Lustrační zákon k tomu zjevně nepomohl. Patrně ani nemohl, protože byl počat politiky, z nichž mnozí měli sami máslo na hlavě. Považujeme-li spolupráci s Stb za klíčový prvek minulosti i současnosti české společnosti, pak se nemůžeme divit, že existuje hlad po informacích a že tyto informace budou používány v politickém boji tak dlouho dokud pamětníci časů Stb nebudou pod drnem.

Kavan sám má smůlu v tom, že přes všechna privilegia, kterých se mu dostává díky jeho pozici, že existuje přírodní zákon precisně formulovaný Járou Cimrmanem: "Dokázat se dá všechno, kamaráde, ale to že nejseš fízl, to nikomu nedokážeš."

Kavanův případ není o absolutní pravdě (viz PS). Je o tom, jak je Kavan vnímán. Je o vzájemně podpůrném systému politiků, kteří vytvářejí pravidla hry tak jak se jim to hodí, a pokud se do nich nevejdou, hledají zadní vrátka.

Jiří Jírovec

Poznámka JČ: 1. Pohoršuje mě, že za posledních deset let činitelé ministerstva vnitra nakládalo se svazky a údaji od bývalé Stb, jak se mu zachtělo, často k účelovým kauzám.

2. Neověřitelné texty jsou skutečně nepožitelné. Nechápu, co lze z třicet let starého policejního svazku, anonymně sestaveného pod ideologickými, účelovými a jinými tlaky použít. Přesvědčivější by bylo svědectví pana Vachalovského a kolegů u soudu, jenže mám dojem, že více než dohady o případné spolupráci Jana Kavana s případnými různými tajnými službami nemají. Britské listy nepublikují neověřené informace. Vznášejí ovšem otázky, na něž se dožadují odpovědi. V Kavanově případě je však pravda nezjistitelná, pokud například časem nevyjde najevo z Británie, že byl třeba agentem MI5.

3.Jde o nedorozumění, domnívá-li se Jiří Jírovec, že zastávám názor, že v některých případech jsou snad policejní svazky průkazné. Zastávám názor, že v žádných případech nejsou průkazné.

4. Jistěže byl porušen zákon, byl-li svazek předán začátkem devadesátých let komerční britské televizní stanici, která měla s  Kavanem spor. Jenže jestliže za to nebyl nikdo stíhán v tehdejším Československu, domníváte se, že je realistické, že by česká vláda stíhala zahraniční firmu?

5. V rozhlasové diskusi jsem neargumentoval, že se původní policejní svazek nedochoval a zároveň, že je živý. Argumentoval jsem, že vzhledem k tomu, že se lidé, kteří organizují protikavanovské kampaně, dopustili už dvakrát, určitých, řekněme, nepřesností, nemohu považovat to, co vydali, za průkaznou věc, konec konců pan Vachalovský konstatoval, že "on tady není od toho, aby něco dokazoval". Zároveň vím, že svazky, které byly na někdejší 1. správě, nebyly nikdy předány do archívu a jsou považovány za svazky živé. Tím se nijak nevyslovuji ke kvalitě svazků ani k tomu, do jaké míry je svazek "KATO" případně totožný s tím, co vydali pánové Bok a Vachalovský. Nemám možnost to ověřit, a i kdyby tato možnost existovala, i výchozí "autentický" materiál Stb je zjevně pochybné kvality.

6. Informace o tom, že svazky z 1. správy nebyly uloženy do archívu,jsou ověřitelné.

7. Je velmi nepravděpodobné, že by se soud při rozhodování o Kavanově vině či nevině rozhodl pod politickým tlakem v jeho prospěch, protože tou dobou byla česká vláda proti Kavanovi velmi ostře zaujata a tisk proti němu vedl kampaně.

8. Veřejně činné osoby sice musejí ve zralé demokracii odstoupit, vznikne-li proti nim podezření, avšak v těchto demokraciích existují většinou dosti nezávislé a soudné sdělovacíí prostředky, které ve většině případů dokáží rozlišit, zda jde o autenticky vážné podezření, anebo o uměle vyvolanou PR kampaň, jejímž prostřednictvím se snaží určitá dílčí nátlaková skupina zničit kariéru politika-protivníka. Otázka pro pana Jírovce: budou-li PR agentury vyrábět placené kampaně ve sdělovacích prostředcích proti jednotlivým ministrům, bez samostatného soudného rozhodování sdělovacích prostředků, o co ve skutečnosti jde, mají ti ministři při vzniku každé takové kampaně automaticky odstupovat?

9. Jsem přesvědčen, že jsou daleko vážnější záležitosti, pro něž by měl být ministr Kavan kritizován. Například chaos na jeho ministerstvu, v jehož rámci je zabraňováno studentům ze zahraničí, aby pokračovali ve svém postgraduálním studiu v ČR (viz v Britských listech publikovaný případ čínského studenta) a dále nehorázný ústupek britské vládě, v jehož důsledku budou zabraňovat cestě do Británie britští imigrační úředníci už na ruzyňském letišti!! To prosím Jan Kavan schválil!