|
Nerušte mi můj brain-storming!Může být neveřejné rozhodování kvalitnější než veřejné?Tomáš PecinaČtenáři Britských listů-pamětníci si možná vzpomenou, že podobným problémem jsme se na stránkách BL obírali již jednou, na podzim 1998. Šlo tehdy o to, že senátní výbor pro lidská práva posuzoval stížnost Českého helsinského výboru ohledně zmasakrovaných účastníků Global Street Party v květnu téhož roku, a na veřejném zasedání padaly z úst ctěných senátorů a senátorek takové výroky, že když jsem z nich druhý den v BL citoval, článek převzaly Lidové noviny a kolem celé věci vznikl menší skandál.Senátoři se cítili poškozeni, tvrdili, že jsem jejich výroky překroutil, ale když jsme po nich požadovali přepis magnetofonové nahrávky jednání, odepřeli nám ho s tím, že jejich názory na jednání teprve krystalizovaly, byly nehotové a nebylo by tedy dobré, kdyby se dostaly na veřejnost. Po jistém nátlaku se předseda výboru František Vízek podvolil a z přepisu se ukázalo, že všechny výroky - až na jeden, který jsem vinou své nepozornosti připsal jinému mluvčímu - souhlasí a byly parafrázovány naprosto přesně. Otázka, kterou si dovolím položit Miloši Rejchrtovi, tedy zní: Kdyby se ono zasedání výboru uskutečnilo s vyloučením veřejnosti, přineslo by to - z hlediska veřejného zájmu - lepší nebo horší výsledek, než jakého bylo dosaženo publikací inkriminujících výroků? Stejná situace je i u širšího pléna, poslanecké sněmovny Parlamentu. Výkony poslanců můžeme v době zasedání sledovat, minutu po minutě, každou noc na ČT2, a co je k vidění, se stává vítanou potravou pro satiriky nedělního pořadu Stalo se i pro jejich píšící kolegy. Kdyby sněmovna zasedala neveřejně, tyto - často podpásové - útoky na politiky by přestaly, ale zvýšilo nebo snížilo by to kvalitu demokracie? Veřejný činitel, jakým je člen Rady České televize, pozbývá při výkonu své funkce určité části zákonné ochrany, např. je možné ho bez jeho souhlasu fotografovat nebo nahrávat jeho projev na magnetofon. Požaduje-li tedy ochranu svého "rozvažování", svědčí to o buď o nedostatku zkušenosti s demokracií, nebo o povážlivém deficitu soudnosti. If you can't stand the heat, get out of the kitchen (Nesnášíte-li horko, vypadněte z kuchyně), říkají Angličané. Nemohu se zbavit pocitu, že veřejný činitel, který nedokáže vzdorovat mesmerizujícímu vlivu jediného novináře, který si dělá při jeho vystoupení zápisky nebo si jeho slova nahrává, působí nevěrohodně nebo dokonce směšně. Situace v Radě ČT je ovšem vážná. Všichni víme, kam Českou televizi přivedlo tajnůstkářství její předchůdkyně (jíž byl Miloš Rejchrt po jistou dobu členem), a je na nás, jestli dopustíme, aby se stejná chyba opakovala. Že se poslanci Unie svobody při svém výběru kandidáta zmýlili, to je, při vší úctě k panu Rejchrtovi, jasné už v tuto chvíli. |