Evropská komise potlačila zprávu o korupci při ničení dešťových pralesů
Vlády, velké podniky, Světová banka a Mezinárodní měnový fond obviněny z utajování alarmující zprávy
Tři roky potlačovala Evropská komise a World Wide Fund for Nature (Celosvětový fond pro přírodu) zničující zprávu o tom, jak multinacionální společnosti ničí dešťové pralesy, napsal v pondělí 29. května deník Guardian.
Zpráva jmenuje konkrétní mezinárodní společnosti, které využívají úplatkářství a zastrašování s cílem získat lukrativní kontakty na těžbu dřeva v dešťových pralesech. Zpráva také obvinila Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, že nutí zadlužené země v třetím světě, aby prodávaly své lesy a prostřednictvím vydělaných peněz splácely své dluhy západním zemím.
Evropská komise, která zaplatila výzkumníkům téměř 200 000 liber (přes 10 milionů Kč) se obávala jejich zprávu zveřejnit, protože zpráva obsahovala konkrétní jména jednotlivých firem. Evropská komise proto požádala o mlhavější verzi zprávy, z níž byla odstraněna konkrétní jména, ale i tato verze byla posléze ještě rozmělněna.
Z třetí, nejrozmělněnější verze, sice stále ještě vyplývá, že Evropská unie sice financuje správu lesů v rozvojových zemích, ale tyto peníze jsou plýtvány na jiné účely.
Respektovaní autoři zprávy z World Resources Institute (Ústavu pro světové zdroje) a World Wide Fund byli natolik šokováni tím, čeho byli svědky, že doporučili zavedení moratoria na veškerou další těžbu dřeva v 11 zemích světa, v Kamerunu, v Gabonu,v Kongu (Brazzaville), ve Středoafrické republice, v Rovníkové Guineji, v Demokratické republice Kongo ve střední Africe, v Belize,v Surinamu a v Guayaně v karibské oblasti, v Papua New Guinea a na Šalamounových ostrovech v tichomořské oblasti. Moratorium by se mělo dodržovat do té doby, dokud nebudou úplatkářské skandály řádně vyšetřeny a dokud nebudou zavedeny řádné ekologické normy, uvádělo se v první verzi zprávy.
Autoři zprávy také doporučili, aby Evropská unie zastavila veškerou finanční pomoc těmto zemím, dokud nebudou tyto problémy vyřešeny, avšak to se nestalo. Zpráva uvádí: "Nové investice asijských multinacionálních společností se soustřeďují v zemích s všeobecně slabými či zastaralými ekologickými a sociálními zákony, které nelze vynucovat. Vlády těchto zemí se stávají lehce obětí zahraničních investorů, protože v těchto zemích funguje špatná správa lesů, nedostatečně se vybírají daně a v mnoha ohledech dochází k široce rozšířenému úplatkářství a ke korupci.
Mnoho těchto zemí trpí vážnými hospodářskými potížemi, mají vysokou zadluženost v zahraničí, vysokou inflaci a nezaměstnanost. Ve většině zemí, které jsme studovali, vládne malá skupina mocných lidí či klanů, které považují prvotní pralesy ve svých zemích za krátkodobý zdroj osobních příjmů, nikoliv za produktivní ekosystém, který může vytvořit sociální, hospodářský a ekologický prospěch pro celou zemi i její obyvatelstvo."
Korupce
Šalamounské ostrovy, Papua New Guinea, Kamerun a Belize byly ve zprávě jmenovány jako země, které trpí široce rozšířenou korupcí. "V některých zemích umožňují administrativní procedury široce rozšířenou korupci. Vysocí vládní představitelé v zemích, jako je Papua New Guinea, udělují práva na těžbu dřeva v lesích výměnou za úplatky."
Zpráva uvádí, že i když evropské firmy páchaly už v minulosti škody, jejich současná činnost je daleko agresivnější než dříve: "Těžba dřeva je často velmi neurvalá a vysoce jsou poškozovány okolní lesy. Silnice, vybudované pro odvoz dřeva, často dlouhé stovky kilometrů, umožňují přístup komerčním lovům, farmářům, horníkům a dalším, kteří páchají další rozsáhlé škody." Firmy se často dostávají do násilných konfliktů s místními obyvateli a kmeny.
Zpráva obviňuje hlavní dárce těmto zemím, totiž Světovou banku, Japonsko, Evropskou unii, Francii, Německo, Velkou Británii a Spojené státy, že netrvají na dodržování vlastních domácích předpisů na ochranu lesů a na jejich efektivní správu. Světová banka a Mezinárodní měnový fond podle potlačené zprávy situaci ještě zhoršují, protože tyto zadlužené země nutí, aby provedly měnovou reformu a aby prodávaly své lesy a za utržené peníze splácely dluhy západním zemím.
Zpráva uvádí, že jestliže vlády, darovací agentury a investoři okamžitě nepodniknou rozhodné kroky, do pěti až deseti let bude nenávratně zlikvidována většina panenského pralesa v Africe, v karibské i v tichomořské oblasti, v důsledku rozsáhlé těžby dřeva, která porušuje princip udržitelného rozvoje.
Původní zpráva byla dokončena v roce 1997 a Evropská unie schválila dvakrát revidovanou zprávu pro zveřejnění. Vytiskla 5000 výtisků. Zveřejnění zprávy před zástupci tisku loni v červenci blokovala organizace World Wide Fund, jejíž někteří zaměstnanci vypracovali původní výzkum. WWF se obávala, že některé kritizované vlády uzavřou úřadovny WWF ve svých zemích.
Byla vypracována mlhavější verze zprávy a protože Evropská komise tuto verzi odmítla financovat, WWF nechala zničit původních 5000 výtisků a financovala vytištění 2000 výtisků nejnovější verze zprávy. Listu Guardian WWF sdělil, že je nutno ještě "opravit některé nepřesnosti" a zpráva bude zveřejněna v červenci.
Odborní autoři zprávy
Deník Guardian má k dispozici všechny tři verze zprávy, včetně původního konceptu, v němž jsou uvedena konkrétní jména firem a jednotlivců, kteří jsou zapleteni do úplatkářských skandálů. Hlavními autory zprávy jsou Niger Sizer, odborník ve World Resources Institute ve Washingtonu a Dominiek Plouvier, poradce pro otázky lesnictví, který pracuje pro WWF v Belgii. Jejich práci hodnotili (peer review) před předložením Evropské komisi odborníci v zemích, jichž se zpráva týká.
Sizer uvedl: "Samozřejmě, že jsem byl zklamán, že nebyla zpráva zveřejněna. Několik skutečností bylo při hodnocení zprávy odborníky z různých zemí opraveno. Byli jsme velmi pečliví ohledně závěrů, k nimž jsme ve zprávě došli. Komise pro Evropu byla znepokojena a trvala na tom, aby byla některá jména ze zprávy odstraněna, ale stojím za vším, co je v původní verzi Má pověst a pověst našeho ústavu závisí na tom, že musíme vydávat přesné informace. Nepřesnost nebyla důvodem, proč byla tato zpráva potlačena."
Mluvčí Komise pro Evropu konstatoval: "Původně jsme požádali, aby byla některá jména odstraněna a po určité revizi jsme se zprávou byli spokojen. WWF zasáhla loni proti zveřejnění zprávy. Nyní WWF dodalo novou verzi zprávy a ta bude rozšířena mezi činitele, kteří o ni mají zájem, až bude vypracován příslušný seznam." Činitelé Komise pro Evropu nyní budou jednat o závěrech této zprávy.
Vysoký činitel pro pralesy v organizaci World Wide Fund Jean-Paul Jeanrenaud řekl, že WWF nechtěl uvádět konkrétní jména a byl znepokojen, že celá řada organizací, jmenovaných ve zprávě, byla asijská a WWF se nepřál, aby to vypadalo, jako že je zpráva zaujatá proti Asii.
