úterý 30. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Diskuse:
  • Jak dosáhnout konkurenční schopnosti české ekonomiky (Vladimír Benáček) Brusel a svět:
  • Evropská komise potlačila zprávu o korupci při ničení dešťových pralesů (Guardian) Věda:
  • Geneticky modifikované geny mohou přecházet k jiným biologickým druhům Reakce:
  • Šikanování a násilí (Vojtěch Polák) Literatura:
  • Pocta neznámému zesnulému básníkovi (Václav Pinkava) Reakce:
  • Nesmysly paní Boškové: není pravda, že se v ČR bude léčit AIDS povinně ve všech případech (Dalibor Žůrek)
  • Tak jak je to v Británii se školstvím? (Martin Maděra)
  • Případ orientálního špióna? (Jiří Jírovec)
  • Je Ransdorf malý Jarda? (Milan Kálal)
  • Temelín není Černobyl (Karel Kocourek) Volební zákon:
  • Vlády a život (Ivan Hoffman)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Tak jak je to v Británii se školstvím?

    Martin Maděra

    (Martin Maděra studuje na cambridžské univerzitě ve Velké Británii.)

    Zdravim,

    Reaguji na Vas clanek o Oxfordu a Cambridgi.

    Uz z pohledu na jednoduchou statistiku -- na soukrome stredni skoly chodi jen asi 7% zaku, ale ti pak tvori, tusim, kolem 40% prijatych na Cambridge -- je videt, ze zde neco nehraje. Kdyz se k tomu pripocte, ze Cambridge a Oxford dostavaji od vlady vyssi prispevek na studenta nez ostatni univerzity, kvuli svemu "prestiznimu" postaveni (jedna se o hlavni vyzkumne univerzity v Anglii), je z toho zavazny politicky problem, protoze potom chudi v podstate doplaci na elitni vzdelani bohatych.

    Pod vsechny ty argumenty z clanku bych se podepsal. Zejmena schopnost cokoli "okecat" a sebejistost hranici s aroganci je znamym rysem absolventu anglickych soukromych skol (predevsim tech internatnich), coz v prijimacich pohoverech zejmena u predmetu jako anglictina, pravo nebo ekonomie, kde je posuzovani kandidatu nejvice subjektivni, urcite hraje vyznamnou roli.

    U mediciny se tomu trochu divim, ale dostat se na OxBridge je v podstate loterie. Tedy je a neni. Minimalni pozadavek jsou vetsinou tri acka u maturity, coz ale prilis nerozhoduje, protoze toho dosahne vetsina uchazecu. Pokud student vyrazne neuspel v olympiade (u prirodovednych predmetu), nepublikoval sve basne, nedelal predmety navic (je pomerne bezne, ze nekteri uchazeci studuji dvojnasobny pocet predmetu, nez je povinne), neudelal maturitu o par let drive (treba v patnacti), neni sachovy velmistr, nehraje vyborne na nejaky hudebni nastroj nebo nereprezentoval Anglii v nejakem sportu, je opravdu tezke vybirat a pak ten pohovor sehraje dulezitou roli. (Jedinym dalsim kriteriem je, domnivam se, posudek reditele skoly.) Casti problemu je, ze byly zruseny zvlastni zkousky na OxBridge, ktere drive plnily tuto rozhodovaci roli, protoze byly tezsi nez maturita a zaci ze soukromych skol na ne byli specialne pripravovani. To si statni skoly nemohly dovolit, a tudiz zkousky udajne zvyhodnovaly zaky ze soukromych skol.

    Chodil jsem na soukromou skolu a mam dva kamarady, kteri se na OxBridge nedostali, ackoli meli dobre studijni vysledky, takze si myslim, ze z jednoho pripadu, jakkoli spektakularniho, je nefer cinit zavery. Ale hlavne mi pripada, ze v tom celem humbuku se ztraci podstata problemu: anglicke statni skoly v kvalite vyuky nyni zretelne zaostavaji za soukromymi. Hlavni problem je, podle meho nazoru, dlouhodoby chronicky nedostatek financnich prostredku ve statnim sektoru, ktery se datuje od zacatku vlady konzervativni strany v 80. letech. (Labouriste jsou v podstate vazani svym predvolebnim slibem nezvysovat dane, jedny z nejnizsich v Evrope, a nejsou proto schopni tento problem resit.) Rozdily v prostredcich na zaka jsou velke, vede to k tomu, ze soukrome skoly maji ty nejlepsi a nejlepe motivovane ucitele, mnohem mensi pocty zaku ve tridach, podstatne lepe vybavene laboratore, skolni orchestry, divadla atd. Naopak ze statnich skol jde posledni dobou spise strach a kdo jen trochu muze, posila sve deti do soukromych.

    Jinymi slovy, ten dojem z clanku, ze se studenti ze soukromych skol dostavaji na Cambridge kvuli tomu, ze se umi pekne oblect a dovedou hezky mluvit, je zavadejici. Skutecny problem jsou nizsi znalosti zaku ze statnich skol. Studuji prirodovedu a reknu Vam otevrene, ze nekteri studenti ze statnich skol meli v prvnim rocniku problemy s elementarnim diferencialnim poctem, ackoli je to v poslednich dvou rocnicich stredni skoly v Anglii hlavni tema ve vyuce matematiky, o jejich pravopisu ani nemluve.

    Cetl jsem, ze takto vysoka procenta studentu ze soukromych jsou zalezitost 90. let a drive -- t.j. pred nastupem konzervativcu -- byla podstatne nizsi. I kdyz ted me napada, ze je mozne, ze se na tomto cisle podepsalo i zruseni statnich vyberovych skol, tzv. grammar schools. (Nejsem si prilis jisty kdy, omlouvam se.) Pokud se nepletu, nejsou nyni zadne statni skoly, mozna az na vyjimky, selektivni, t.j. nemaji pravo vybirat sve studenty pomoci prijimacich zkousek nebo studijnich vysledku. Narozdil od soukromych skol, ktere vetsinou prijimaci zkousky maji, vsak ani nepraktikuji rozdeleni zaku do trid podle jejich prospechu, tzv. streaming, a dochazi proto k tomu, ze dobri studenti jsou "zdrzovani" horsimi. Nehodlam zde diskutovat spolecenska a eticka pro a proti takoveho pristupu, je vsak nesporne, ze se pri prijimacim rizeni na elitarske instituce typu Cambridge tento postup ve srovnani s nejlepsimi zaky soukromych skol projevi.

    Ale zpatky k OxBridgi. Otazka samozrejme zni, zda-li za teto asymetrie maji Oxford a Cambridge narok na extra penize ve srovnani s ostatnimi univerzitami. Dalo by se o tom diskutovat, ale musi se take vzit v potaz, ze ze statnich prostredku financovana OxBridge i tak jen zuby-nehty drzi krok s bohatymi soukromymi americkymi univerzitami typu Harvard nebo Stanford, takze kazde dalsi snizeni prostredku by pravdepodobne vedlo k vypadnuti z "prvni ligy" svetovych univerzit a jeste urychlilo odchod spickovych profesoru do USA. (Ve vede zacina byt situace podobna napr. fotbalu -- spickovi hraci jsou po houfech skupovani bohatymi tymy, zde americkymi univerzitami.) Proti vyssimu skolnemu na OxBridge se take bojuje, protoze pak by pocet studentu ze statnich skol dale klesl. Kvoty typu "min. 80% ze statnich skol" nebo jakakoli jina otevrena pozitivni diskriminace ve prospech zaku ze statnich skol by pak byly nefer vuci tem rodicum, kteri tvrde pracuji, aby sve deti mohli poslat do soukrome skoly, a otevrene by ukazala, ze statni skoly jsou skoly druhe urovne, coz si Blairova vlada nemuze dovolit. Proto tyto skryte medialni kampane.

    [Jen na okraj -- nestuduje se v USA medicina stejne jako pravo az na Graduate School, t.j. po bakalarskem titulu? Jak pak mohla byt ta studentka prijata na Harvard na studium mediciny, jak vyplyva z Vaseho clanku? A jeste jedna poznamka -- ze bylo na danou kolej prilis mnoho zadatelu, alespon na Cambridgi, neni omluva pro kolej. Pokud ma jedna kolej nahodou jeden rok prilis mnoho kvalitnich uchazecu, poskytne ty z odmitnutych, ktere by za normalnich podminek prijala, ostatnim kolejim pro druhe kolo vyberoveho rizeni. -- Oxford a Cambridge se deli obe na 30 koleji, "colleges", a prijimaci procesy, stejne jako mnoho dalsich veci, jsou zalezitosti koleji, ne centralni university.]

    Poznámka JČ: Dosti casto jsem cetl, ze je povest Oxbridge do znacne miry humbuk - v kolika memoarech slavnych lidi se pise o tom, ze v Oxfordu nedelali nic jineho, nez ze jen neustale pili, atd. Sam bych nikdy nehodnotil univerzitu jako kvalitni jako celek, ale sel bych po oborech. Napriklad, Glasgow University ma svetovou fakultu mediciny, atd. Podobne to bude i na Oxbridgi - nektere fakulty ci katedry budou lepsi, jine horsi. Jak se napriklad lisi oxfordska bohemistika od glasgowske. Myslim, ze nijak. Spis u nas je rozvinutejsi. Atd.

    Martin Maděra odpovídá:

    Ano, souhlasim. Osobne to nemohu posoudit, ale tvrdi se, ze pro prakticky zivot (job v City) je treba mnohem lepsi ekonomie na London School of Economics, pro inzenyrske predmety je lepsi Imperial College atd.

    Co se tyce te spatne povesti, snobstvi, Old Boys (bývalí spolužáci z luxusních soukromých škol) atd., mne samotnemu to leze krkem. Ale zase, lisi se to predmet od predmetu. Medici se pravdepodobne uci i ve spanku, prirodoveda je jen o neco lehci a matematici porad pocitaji. Ti lide jsou, podle meho nazoru, naprosto normalni a snobu je tam minimum. Prejdeme k predmetum jako pravo a situace se okamzite zmeni. Podstatne se snizi narocnost, podstatne vzroste pocet snobu a arogance, zdvojena prijmeni, letni pobyty v hlavni kancelari Conservative Party atd. Takze u te mediciny me to trochu prekvapuje, takovy pristup bych cekal spis u jinych predmetu.

    Ja si myslim, ze v Anglii prilis mnoho arts graduates, prilis mnoho lidi dela takove ty predmety jako anglictina, filozofie, historie, classics atd., coz s tim prvnim problemem souvisi, protoze maji jako skupina prilis velky vliv skrz media. Tady se vytvorila takova kultura, ze inzenyr je ten umazany clovek, co Vam prijde spravit vodovod a ze veda je nudna. Srovnejte si spolecenske postaveni inzenyra ve Spojenych statech, Nemecku a v Anglii. A myslite si, ze inzenyri nebo matematici by vytvareli takove ty Old Boys' Networks?

    Jeste mimochodem, ted me napadlo, ta otazka -- zabila byste radsi delfina nebo dite -- nema to neco do cineni s lekarskou etikou? Delala byste radsi pokusy na zviratech, nebo na lidech? Podle meho nazoru je to legitimni otazka a pro medika je odpoved jednoznacna -- delfina.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|