Britské listy

dekujeme za to jak jste se ujal pripadu naseho studenta, pana Zhenga. Zda se, ze se v jeho pripade davaji veci do pohybu. Byli jsme kontaktovani Cizineckou policii, a zda se, ze by pan Zheng mohl v nejblizsich dnech dostat viza a pricestovat tak, aby se jeste mohl zucastnit mezinarodni konference, kterou porada nas ustav ve dnech 5.-9.6. Kvuli zaneprazdneni pripravami na konferenci jsme se Vam neozvali drive, a ani ted nezabihame do detailu jednani okolo pana Zhenga. O tom bychom Vam radi napsali vice po skonceni konference, nekdy kolem poloviny cervna.

Radi bychom dodali, ze nam dosud neni jasne, zda nas Cizinecka policie kontaktovala na zaklade zverejneni pripadu pana Zhenga v BL nebo na zaklade dopisu predsedy AV rediteli Cizinecke policie. Ani z ceskeho vyslanectvi ani z MZV se nam zatim nikdo neozval.

Jeste jednou dekujeme za Vasi vyznamnou podporu, urcite se Vam brzy ozveme s podrobnostmi.

České úřady mlčí, bez ohledu na zákon o svobodě informací. Dovíme se od Jindřicha Marka, zda byl či nebyl ministr Karel Březina na vojně, od Libora Roučka, jak je možné, že Jindřich Marek uráží e-maily členy veřejnosti a je-li placen Úřadem vlády a jaký má plat a od Jana Kavana, proč nesmyslně zabraňuje jeho ministerstvo návratu čínského postgraduálního studenta do pražského Geofyzikálního ústavu? Je možno brát český zákon o svobodném přístupu k informacím vážně, nebo je to jen takový vtip českého politického establishmentu?

O případu čínského studenta, kterému české ministerstvo zahraničních věcí nesmyslně znemožňuje pokračování v postgraduálním studiu v Praze, o nepřátelském a právně nedomyšleném přístupu české státní byrokracie vůči cizincům a uprchlíkům a o arogantním a nezdvořilém způsobu, jaký projevil v reakci na dotaz veřejnosti činitel českého Úřadu vlády Jindřich Marek píše v angličtině v hlavním článku v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě.

Čtyřkoalice chce zamítnutí volební novely, Havlovi se také nelíbí. Lidovečtí senátoři budou prosazovat zamítnutí sněmovnou navržené novely volebního zákona, protože je podle nich v rozporu s Ústavou a popírá dvoukomorový parlamentní systém. Normu nepodpoří ani společný klub Unie svobody a ODA. Jejich hlasy však zřejmě nebudou stačit, neboť ČSSD a ODS, které novelu prosadily ve sněmovně, mají pro její přijetí v Senátu dostatek poslanců. Tento návrh novely volebního zákona zpochybňuje podle prezidenta Václava Havla smysl dvoukomorového parlamentního systému. Novela volebního zákona má zdůrazněním většinových prvků v poměrném systému voleb do sněmovny posílit roli velkých stran, jimiž jsou ODS a ČSSD.

Sněmovna na návrh poslanců sociální demokracie zřídila dočasnou parlamentní komisi, v níž se poslanci chtějí dohodnout na podobě důchodové reformy.

Náměstci ministrů zahraničí zemí visegrádské čtyřky v Praze připravovali červnové setkání premiérů Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky.

Počet trestných činů spáchaných v České republice se loni oproti roku 1998 celkově nezvýšil, vyšší je ale podíl hospodářské kriminality. Loni přesáhla škoda z hospodářské kriminality 21 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy o bezpečnostní situaci v ČR za rok 1999, kterou projednala Bezpečnostní rada státu.

Nepoučitelný Pavel Bouda. Včera v Jednadvacítce opět vystoupil před logem Evropské unie, čímž vytvořil dojem, že není nezávislý reportér, ale spíše mluvčí této organizace. (Což cynikové mohou namítat, že možná je, protože jak nám před časem PB hrdě sdělil, částečně jeho práci v Bruselu prý financuje Evropská unie.)

Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný. Druhého výboru se minulý týden prodalo v knihkupetví Fišer za jediný den padesát výtisků, takže kdo má o knihu zájem, nechť její koupi příliš neodkládá.)

Rada ČT: "Jednání by mělo být tajné, výsledky pak veřejné." Konstatuje Václav Žák:

TO, co napsal Milos Rejchrt v odpovedi na volani Tomase Peciny po otevreni jednani Rady CT, je naprosto presne zduvodneni, ktere napr. zaklada neverejnost zasedani vyboru Spolkoveho snemu. Prave proto, aby se poslanci v debatach nad predlohami zakonu jednak nemenili ve stranicke loutky, jednak si dovolili ptat se, a nedavat jenom najevo prevahu, na jednani vyboru nemuze verejnost. Milos Rejchrt ma pravdu: ma-li se v rozhovoru nachazet souhlasne, kompromisni stanovisko, nemohou pri nem asistovat novinari, kteri budou druhy den diskutujici zesmesnovat. Tim se diskuse zabije. Je s podivem, ze tak elementarni zkusenost Tomas Pecina nechape. Obavam se, ze ho to jako komentatora ponekud diskvalifikuje.

Verejnost ma pravo vedet, co se v rade uvarilo. Verejnost by mela vedet, kdo jak hlasoval. Interni debaty by mely byt archivovany. To je vse. Co je navic, kazi pravidla hry.

Poznámka JČ: Německo není jediným vzorem, ani vzorem nutně nejlepším. Vybírejme si z různých zemí nejlepší praxi. V různých zemích bývají různé zvyklosti co do otevřenosti informací. Ve Švédsku je například podle zákona už někdy z roku 1760 veškeré vládní jednání zcela veřejné. Ve Spojených státech je také míra otevřenosti státních úřadů pozoruhodná. Často se v této souvislosti hovoří o tom, že politikové či státní činitelé nemohou řádně jednat, právě důsledku vysoké míry otevřenosti, ale holt se s tím v těchto zemích musejí vyrovnat. - Velká Británie je naproti tomu značně tajnůstkářstká a britské sdělovací prostředky běžně otevírají problémy tím, že v případech, kdy Británie na nějakém kontroverzním tématu spolupracuje se Spojenými státy, britští novináři dostanou přístup k podrobným informacím o interním vládním jednání právě z Ameriky pomocí tamějšího velmi otevřeného zákona o přístupu k informacím. Studujme tyto rozdíly a jejich vliv na stav společnosti.

Pochvala pro Českou televizi. Píše Bohdana Marvalová:

Zda se, ze muj clanek zabral. V nedeli v hlavnich vecernich zpravach na CT1 byla odvysilana informace o moznostech leceni Alzheimera a o tom, ze leky stoji 3-4 tisice mesicne a pojistovna je nehradi. Opet byl sice konzultovan stejny lekar, nyni byl ale tazan primo na tuto okolnost Vyjadril se v tom smyslu, ze je o lek zajem ve "strednich vrstvach" a ze na lek pro pacienta se skladaji cele rodiny. Zastupce ministerstva (nebo VZP - nevim) rekl, ze nelze lek hradit vsem a ze pokud k tomu dojde, bude stastlivce vybirat jakasi ministerska komise ci neco na ten zpusob.

S tím zmijím případem se Britské listy asi poněkud uštkly. Několik čtenářů (viz dnešní BL) protestuje proti včerejší příliš kritické reakci JČ na úmrtí alergika, který byl v ČR asi před třemi nedělemi uštknut zmijí. Snad mají pravdu a pokud se cítí touto reakcí skandalizováni, autor poznámky se omlouvá. Lubomír Ptáček konstatuje, že i u lékařů máme ctít presumpci neviny. MFD sice včera psala, že prý - sice prošlé, ale přece sérum - bylo pacientovi dáno okamžitě. Proč tedy ale po dlouhé hodiny v onen den apelovala nemocnice ve zprávách Českého rozhlasu, že sérum nemá? (Byl jsem tou dobou v Praze a těchto zpráv jsem byl svědkem.) Je myslím oprávněné uvažovat nad tím, jestliže skutečně sérum nebylo okamžitě k dispozici, zda nebyla zanedbána lékařská péče - ať byl či nebyl pacient alergik. Občané mají národ na to, aby se stát postaral, aby zdravotnictví fungovalo i v maličkostech. Britské listy ovšem mohou tyto poznámky vznášet jen jako otázky: nemají zdroje, aby se do příslušné nemocnice vydaly a záležitost ověřily na místě.

Profesionalita a nezávislost nové Rady České televize se už projevuje? Napsal Tomáš Pecina, který požádal nového člena Rady České televize Františka Mikše o rozhovor pro Britské listy:

Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

"Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.