K debatě o tom, proč byli propuštěni Roman Prorok a Zdeněk Šámal
Odpověď nepřišla
K tvrzením a spekulacím, které se objevují kolem komunikace mezi panem generálním ředitelem a mnou na jedné straně a panem Šámalem na druhé straně minulý čtvrtek odpoledne, je potřeba připomenout jednu velmi závažnou okolnost, která jaksi uniká pozornosti.
Poté, co jsem hovořil telefonicky s panem Šámalem nejdříve já a pak i pan generální ředitel - v obou případech pan Šámal kategoricky odmítl se stanoviskem ČT zabývat - jsem ve shodě se standardním postupem řešení situací tohoto druhu přešel z verbální komunikace na komunikaci písemnou, aby byly požadavky a stanoviska obou stran k dispozici jako "hard-copy", což jednoznačně vylučuje pozdější zkreslené interpretace.
Tak se to dělá nejen v ČT: i jako manažer v BBC jsem v případě sporných názorů v určité fázi komunikoval nejen s podřízenými, ale i s nadřízenými písemně, aby při případných dohrách bylo zřejmé, o co šlo a nebylo to jen "já jsem řekl, on řekl, já jsem řekl, on řekl."
Tento moment je při posuzování celé věci mimořádně důležitý. Pan Šámal obdržel písemnou formou, co se od něho žádá, tedy odvysílat tiskové prohlášení ČT. Dopis neobsahoval žádný příkaz, jak přesně to má udělat, za využití jakých novinářských metod či formálních prostředků. Šéfredaktorovi byl ponechán prostor pro profesionální zvážení alternativ.
Pan Šámal měl na písemnou žádost nadřízeného písemně odpovědět (do ostravského studia, kde zasedalo kolegium generálního ředitele, je spojení faxem i e-mailem) a jasně definovat svůj postoj k věci. Tedy vysvětlit, co chce se stanoviskem ČT udělat, v jaké podobě a v jakém kontextu (samozřejmě by bylo navýsost nutné prezentovat i ta tvrzení z médií, na než stanovisko ČT reagovalo) považuje jeho zveřejnění za vhodné vzhledem k aktuálním okolnostem přípravy večerní relace. To za něho nemohl nikdo udělat, protože právě on měl přehled o práci na konkrétním vysílání a měl pod úplnou kontrolou lidi i technické prostředky, jichž mohl využít.
Ale i v případě, že možná měl zásadní výhrady k tomu, aby ČT objasnila důležité okolnosti v kontextu intenzívní mediální kampaně, kdy prakticky neexistoval jiný způsob, jak veřejnost informovat - ČTK skutečně odmítla stanovisko České televize vydat - tak i v takovém případě měl pan Šámal písemně definovat svůj postoj s příslušnými argumenty. Nestalo se tak.
Kdyby se tak stalo, bylo by mnohem méně o čem mluvit. Hrálo by se s rukama na stole, nebylo by o čem spekulovat.
Pan Šámal přijetí dopisu potvrdil podpisem - a ignoroval jej. Nereagoval ani písemně ani telefonicky (i když na písemný požadavek by byla adekvátní pouze písemná odpověď). To je kritický moment vývoje událostí, kdy namísto jasné, prokazatelné komunikace s ověřitelným obsahem mezi klíčovými body struktury managementu ČT byla zvolena cesta nejistoty a informačního zmatku. Nehodlám ovšem spekulovat, proč se pan Šámal rozhodl pro takový postup.
Jiří Hodač,
ředitel zpravodajství ČT
Vážený pane Čulíku,
v zájmu úplného pohledu na věc si dovoluji požádat, abyste za můj příspěvek
připojil následující dodatek:
P.S.:
"V zájmu úplnosti dodávám, že večer se na recepci hotelu v Ostravě objevil
písemný vzkaz od pana Šámala, v němž žádal o uvolnění z funkce v souvislosti
s odmítnutím odvysílat stanovisko ČT. V té době se již nedalo nic dělat.
Tento vzkaz také nebyl adresován mně osobně (a ani nemohl být, protože není
v mé pravomoci uvolnit šéfredaktora z funkce) - vlastně nebyl konkrétně
adresován nikomu. Obsahoval pouze obecnou formulaci, pokud jde o důvod.
J.H."
Děkuji.
S pozdravem
Jiří Hodač
Poznámka JČ:Ani bychom chtěli komukoliv stranit, snad je možno poznamenat, že zde možná byly problémem kulturní rozdíly. I Ivan Kytka si jako krátkodobý šéf zpravodajství ČT před dvěma lety stěžoval, že pokud něco od mnohých členů redakce zpravodajství ČT chtěl, nebyli schopni vyvinout skutečnou iniciativu a představivost. Je docela dobře možné, že pokud Jiří Hodač poslal Zdeňku Šámalovi z Ostravy dopis, v němž ho žádal, aby odvysílal tiskové prohlášení ČT, že Šámala ani nenapadlo, že existují různé možnosti, jakým způsobem téma zpracovat, a že je dopis k tomu otevřen. To je možno, obávám se, interpretovat jako nejasnost a snad i neobratnost textu Jiřího Hodače. Pak se muselo asi stát to, co se stalo.
Ať je tomu jakkoliv, v nejbližších vydáních Britských listů přineseme, jak doufáme, k této věci rozhovory Tomáše Peciny se Zdeňkem Šámalem i s generálním ředitelem ČT Dušanem Chmelíčkem - Jaroslava Sedláčková z PR oddělení České televize nám včera napsala, že pokud mají Britské listy stále zájem o rozhovor s Dušanem Chmelíčkem, ředitel ČT jim ho nyní poskytne.
