Ombudsman
Nelze říct, že by naši poslanci neměli o úřad veřejného ochránce práv zájem. Ve velice slušném počtu se účastnili jeho tajné volby. Když se ovšem sečetly hlasy, ukázalo se že jejich výrazně převažujícím zájmem bylo veřejného ochránce práv nezvolit.
Někteří nyní hovoří o selhání Poslanecké sněmovny a o tom, že tento sbor pohrdá občany, jiní naopak v tomto selhání spatřují zbytečnost ombudsmana.
Tito zastupitelé nám bezelstně vzkazují, že co nezajímá poslance, je prostě nezajímavé. "Bohužel jsme se nedohodli", povzdechne si jeden zákonodárce, zatímco jiný říká, že by se prezident a senátoři měli, než příště někoho navrhnou, nejprve poslanců zeptat, zda jim bude dost dobrý.
Předseda senátorů zvolených za ODS Mirek Topolánek si hlasování dolní komory parlamentu vyložil tak, že nové kandidáty budou zřejmě muset senátoři "lovit v méně politických vodách".
Otázkou ovšem je, zda hlavní vadou u kandidátů není to, že je navrhuje právě Senát a prezident.
Pokud totiž poslance dráždí spíše navrhovatelé než navržení, pak jim vyhovět nelze, ať už budou senátoři a prezident lovit kdekoli.
Nejpikantnější na ostudě poslanců je ovšem to, že se jí mohli vyhnout už ve chvíli, kdy funkci veřejného ochránce práv uzákoňovali.
Nikdo je přeci nenutil, aby na sebe vzali břemeno volby. Kdyby byli například uzákonili, že z jejich návrhů na veřejného ochránce práv některého vybere prezident a ombudsman si pak svého zástupce zvolí sám, nemuseli poslanci včera zbytečně odebírat za asistence televizních kamer hlasovací lístky.
O tom zda veřejný ochránce práv bude pro občany přínosem se zatím můžeme pouze dohadovat. Možná bude, možná ne. V čem jsme se včera ujistili je pouze to, že pro občana žádným velkým přínosem nejsou poslanci.
Vysílá se ve středu 12. července ráno.
