Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.
Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Poezie pro cestující.
Mým snem jsi prošla, jako zjevení
alejí tmavou v půlnoci jde tiše.
A skoupý vínek černé zeleni,
jenž celovat chtěl čelo tvé i vlas,
již vadne, chřadne, hořkou vůní dýše.
A neznám ani jméno tvé. Tvůj hlas
a rytmus kroků v mojich smyslech dřímá.
A reflex tvojich očí radostných
mi dává zapomenout, že je zima,
že na stromech a v duši leží sníh.
(Karel Toman)
Spěje případ Ondřeje Gini k rozuzlení? Právní zástupce O. Gini požádal o podmíněné zastavení trestního stíhání svého klienta. Pokud bude žádosti vyhověno (zdá se, že jsou pro to splněny všechny zákonné předpoklady, takže záleží na úvaze státního zástupce nebo soudce) a příslušná lhůta - šest měsíců až dva roky - proběhne bez mimořádných události, bude mít vedení televize co vysvětlovat - a nejen Ondřeji Giňovi.(TP)
Dozvíme se konečně, kdo rozhoduje ve společnosti CET 21, kdo jsou majitelé TV3 a komu patří TV Prima? Začalo to nadějně: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání odpověděla Britským listům na žádost o informace z 15. 8. 2000 již o dva dny později velmi slibnou formulací: "Dovoluji si Vám předběžně sdělit, že požadované informace Vám zašleme v plném rozsahu nejpozději v zákonem vymezené lhůtě třiceti dnů od doručení Vašeho dopisu." Rada je mylně informována, lhůta je v tomto případě patnáct dnů a lze ji prodloužit v závažných případech nejvýš o dalších deset, nicméně počkali jsme celých 30 dnů - ovšem marně. Proto nyní podáváme odvolání a po dalších patnácti dnech, pokud Rada znovu žádosti nevyhoví, nezbývá než ji za neposkytnutí informací zažalovat. (TP)
Gross: Nepustíme násilné demonstranty do země. Bezpečnostní složky budou v těchto dnech přísněji posuzovat podmínky pro vstup cizinců do ČR, řekl Stanislav Gross v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze.
Cizinecká policie nevpustila do země už několik desítek odpůrců globalizace.
Téměř 500 zaměstnanců letecké společnosti Let Kunovice na mítinku před branami závodu požádalo předsedu vlády Miloše Zemana a některé ministry o pomoc při řešení krizové situace firmy, kterou koupila americká společnost Ayres Corporation. Podle informací z nezávislých zdrojů není firma Ayres Corporation příliš profesionální (to je eufemismus) a Let Kunovice jí nikdy neměl být prodán.
Poslanecká sněmovna souhlasila s tím, aby byl šéf KDU-ČSL Jan Kasal vydán k trestnímu stíhání v souvislosti s červencovou dopravní nehodou. Kasal tehdy u Lokte na Benešovsku narazil poslaneckým vozem Škoda Felicia zezadu do Fordu Mondeo a jednadvacetileté spolujezdkyni v tomto voze způsobil těžké zranění.
Pokud by autodopravci, nespokojení se zvyšováním cen pohonných hmot, v pátek skutečně zablokovali některé silnice v Praze, policie by odklonila dopravu.
Lidové noviny nepřevzaly zprávu o Zielencovi z BL. Lidové noviny předvčírem sice psaly, den poté, co o tom informovaly Britské listy, jak žádá Josef Zieleniec Čechy v Americe o peníze na svou senátní kampaň, ale z Britských listů to nebylo. (Včera se zpráva dostala do televize Nova.) Píše Sylva Šporková z Lidových novin:
Vážený pane Čulíku,
informací o dopise rozesílaném J. Zieleniecem mi mailoval známý z Kanady
večer před tím, než se to objevilo ve Vašem listě. Dostala jsem též
informace, že lidé, kterým se nelíbí, píší jak Zieleniecovi, tak Unii
svobody. Ověřovala jsem si to a dostala jsem tip na stížnost právě od paní
Fuchsové s tím, že je zveřejněna i na internetu.
Sám dobře víte, jak rychle se dnes mohou šířit informace a možnost, že
stejnou - aktuální - věc získají dva novináři nezávislé na sobě, je víc než
pravděpodobná. O zveřejnění na internetu jsem se navíc v článku zmínila,
ovšem pokud znáte výrobní praxi v deníku, asi víte, že v případě potřeby
(nedostatku místa) může editor článek krátit - což se stalo (nevypadla
zdaleka jen tato zmínka).
Ač s některými Vašimi články velice nesouhlasím, určitě se s Vámi shoduji na
tom, že se musí zvýšit profesionalita českých žurnalistů, a proto se snažím
se proti ní neprohřešovat.
No, to jsem si zase včera zacestoval Evropou. Mé četné cesty ze Skotska do České republiky mají jednu potíž: musím přestupovat, buď v Londýně nebo v Bruselu anebo nejčastěji v Amsterodamu. Potíž je, že při nynějším leteckém provozu nad Evropou nejsou letecké společnosti skoro nikdy schopny řádně dodržet letový řád a dochází k kratším či delším zpožděním. To je ovšem dost značný problém, pokud tytéž letecké společnosti prodávají navazující lety, mezi nimiž je například jen hodina pauzy. Vždycky s napětím čekám, zda spoj zmeškám nebo ne - zmeškání znamená čekat několik hodin na další letadlo, případně na útraty aerolinií přespat v hotelu - ale kdo chce přijet o den později? A totéž se dělo i včera, kdy jsem se zase vracel z ČR do Glasgowa. Letado ČSA nebylo schopno odletět z Prahy v inzerovaných 17.05 a přiletělo do Amsterodamu místo v 18.30 až v 18.50. Návazný let dál do Glasgowa byl v 19.30. Vždycky když vystoupím z letadla do prostoru amsterodamského letiště, jako první je nutno zjistit na monitoru, z které stojánky (gate) mi letí další letadlo. No a tentokrát, občas se to stává, bylo skoro na druhé straně letiště. Následoval tedy příjemný desetiminutový běh letištěm. Když jsem konečně dorazil na správné místo, u odbavovacího pultu (check-in) stálo poněkud nerozhodně několik nepříliš šťastných skotských byznysmenů. Proč byli nešťastní? - Nic se nedělo, jen tak tam postávali, a tak jsem je "předběhl" a dotázal se dívky za pultem, zda může provést můj check-in - v Praze to v počítači na letišti nešlo: pracovnice se pokusila mě zaregistrovat i na let z Amsterodamu do Glasgowa, ale počítač oznámil "Error No. 27". - V Amsterodamu jsem se ale dověděl, že navzdory tomuto oznámení byl v Praze můj check-in pro Glasgow proveden - měl jsem štěstí, jinak bych se, ukázalo se, do letadla už asi nedostal. Bylo mi vysvětleno, že letadlo nemá v důsledku stávek dost benzínu, a proto je nutno omezit počet cestujících. Proto ti nešťastní skotští bynysmeni, jimž byl vstup do letadla už odmítnut, přišli vlastně později než já. - Nastoupili jsme, ale neodletěli. Následující více než hodinu zkoumali pracovníci holandského letiště seznam cestujících, prý zda by se nedali ještě nějací přidat. "Takhle je to v současnosti s leteckou dopravou pořád," vysvětlil britský kapitál letadla: "Šílený spěch a pak dlouhé čekání." Ať žije moderní doba. (JČ)
Duální záhada. Mohl by Britským listům někdo kompetentní z ČT vysvětlit, proč dvanáctidílný německý seriál Hitlerovi muži začal být od sedmého dílu vysílán bez duálního zvuku? Před časem se v BL vyjádřil J. Rubeš, že jde o ochranu autorských práv, ale minimálně tento případ do oné kategorie zjevně nespadá. Opravdu si začínám připadat jako utlačovaná menšina: místo, aby televize vzdělání podporovala, svým přístupem k duálnímu vysílání se hlásí ke kultu ignorance. (TP.)
Literární noviny tisknou jen články, které se shodují s názorem šéfredaktora. V červenci zrušil šéfredaktor Jakub Patočka Čulíkův sloupek Týden ve světě za to, že Čulík zpochybnil nezávislost Jaromíra Štětiny a poukázal na jeho novinářský aktivismus, stejně jako na podivné postavení novinářsko-humanitární organizace, Člověk v tísni, převážnou většinou financované státem (viz výroční zpráva z r. 1997), která sídlí ze záhadných důvodů ve veřejnoprávní České televizi a jejíž aktivisté občas vystupují na obrazovce ČT jako "nezávislí" novináři. Patočka se s organizací Člověk v tísni přátelí a těsně s jejími členy spolupracuje. Literární noviny zveřejnily pak čtyři kritické příspěvky na Čulíkovu adresu (emocionální Štětinova obrana "angažovaného objektivního žurnalismu" byla reakcí na Čulíkovy nezveřejněné argumenty) a odmítly poskytnout obdobný prostor pro Čulíkovu argumentaci, neboť takovým názorům je možno dát jen malé místo v rubrice Reakce čtenářů: Čulikova odpověď na Štětinův článek "není kvalitní", argumentoval Patočka. Čulíkův v Literárkách nezveřejněný nekvalitní článek "Být ´angažovaný objektivní novinář´ je nesmysl" si můžete přečíst zde.
1. Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková
takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? (Článek není v časopise Týden už k dispozici, k dispozici je však v Britských listech na adrese http://www.britskelisty.cz/0006/20000627b.html#01) - 2. Byl zveřejněn
finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry
Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské
listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto
skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl,
protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá
Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému
kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však
autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak
oslabuje.Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor
důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá,
že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se
přímo podílel na správním řízení v rámci
udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra
Železného), je v Britských listech na tomto
místě.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
