Ye Olde "CH"
Václav Pinkava
Dobrý den pane Matušínský,
Reaguji okrajově na vás článek v BL
http://www.britskelisty.cz/0009/20000914i.html#08, co se týče toho 'ch'. Vaše
úvahy mne v tomto bodě ponechaly (č)hladným. Nechci poučovat, ale problém je
jinde než při akcentovaných písmenkách.
Seřazovaní znaků do abecedního pořadí počítačem úsporné je zapeklitá věc.
Například ty různé severské varianty akcentovaných samohlásek mají své
zvyklostní pořadí - ne nutné v každé severské zemí stejně - a v počítačových
abecedách Made in USA jejich numerické hodnoty tomuto pořadí neodpovídají.
Seřadit abecedně tedy neznamená jen seřadit číselně, podle hodnoty znakových
kódů, kupříkladu původní Američan Standard Code for Information Interchange
ASCII. Ten byl rozšířen na 256 znaků místo 128, ale k representaci té které
abecedy jsou třeba vyhledávací tabulky. Další tabulky pak řeší, co patří kam v
abecedním pořadí. Tabulky jsou však řešeny tak, že v každém chlívečku najdu jen
jeden znak ze znakové sady. Co se pořadí týče, i u prkotin to lze zvorat.
Jeden nás anglicky známý léta bojoval s British Telecomem, aby jeho tzv
'double-barrelled' jméno, obsahující pomlčku, nebylo zařazováno až za ostatní
skutečná písmena. Přál si, aby ta pomlčka byla při strojovém zpracování
považována za irelevantní, ne za součást abecedy. Názorný příklad. Člověk
jménem Smith-Jones by se měl nacházet za jménem Smith. Tehdy se našel v seznamu
až daleko za jménem Smithey, leč mnohem dříve než Smyth. (nevím, zda tohle
nedopatření platí dodnes). Vše by se dalo snadno napravit, pomocí úpravy
překladači tabulky. V BT na to neměli chuť či prostředky, a tak raději poskytli
našemu známému zviditelnění - jméno bylo větší sazbou písma a tučné, zdarma.
Spokojen nebyl. Projevili pružnost a snahu vyjít vstříc, ale na nesprávném
místě.
Podstatou problematiky, kam zařadit CH počítačem, je, že jde o dvojznak. Většina
'světových' software neumí seřazovat dvojznaky, považuje je za dva znaky
náhodně za sebou. Proto Ch zařadí za C, přesněji za Cg a ne za H. Kdyby se Ch
psalo jako jeden znak, třeba jako řecké chí (X), pak by se to dalo snadno
napravit. Naneštěstí už X používáme na jakýsi "dipthong" 'ks'. Ale mohli bychom
zavést třeba H s háčkem.
Zdá se však pošetilé trvat na tom, že Ch patří za H v internacionálním
prostředí. "Správné" řešení ať si spočívá ve vývoji počítačů a jimi
zpracovaných abeced, ne ve vnucování změn do živých jazyků - ale proč vlastně?
Vždyť jde jen o zvyk.
Zajímavé je srovnat případ 'ch' s aglickým dvojznakem 'th', neboť všichni
Angličané bez přemýšlení předpokládají že 'th' najdou v abecedě za 'tg' .
Anglické 'th' je však velmi svébytná dvojhláska, jako naše ch. (Má sice dvě
výslovnosti, šišlavé 't' a šišlavé 'd' ale to my máme také odlišné výslovnosti,
třeba v případě d na konci slova.) Th mělo původně svůj vlastní znak, a naše CH
třeba v řečtině také. Nejsem odborník, ale původní znak Th tuším najdeme v
dnešní islandštině a jmenuje se příslovečné 'thorn' (trn - jako v páté). Velký
'thorn' vypadá jako Ostré T s drápkem, takové zkomolené ypsilon, v HTML jej
znázorní šifra. Neznalost této souvislosti způsobila, že dnešní Anglie
oplývá hospodami s honosnými staromileckými nápisy YE OLDE to či ono, vysloveno
"jí ould" - Tato vizuální zkomolenina (YE) by se měla vyslovovat, když už
staromilecky, THE.
Nevidím zásadní problém se zrušením Ch coby samostatné hlásky, po vzoru
anglického Th. Pokud ne, nevidím problém se zařazováním Ch za Cg počítačem.
Aspoň můžeme mít pocit, že počítače nejsou tak (c)hytří jako strážci jazyka.
Poznámka JČ: Potíž je, že v angličtině je digrafie (využívání dvou písmen pro znázornění jedné hlásky) daleko častější než v češtině, a je tam tedy dávno přijímáno, že takovéto shluky písmen, označující jen jednu hlásku, která se nevyskytuje v latinské abecedě, jsou zařazovány do slovníků podle jejich součástí...