Západní společnost denegeruje tím, že vpouští na Západ barevné
"My jsme budoucnost ?"
Tak zní titul článku, který převzaly BL 12.září z Observeru (10.září) - ten otazník jsem tam ovšem přidal já sám. V podtitulku se praví:
Nová analýza poukazuje na to, že se za několik let v Británii stanou běloši etnickou menšinou. Není třeba se děsit, argumentoval v tomto komentáři zveřejněném v týdeníku Observer v neděli 10. září Darcus Howe. Předsudky starých vládců britských kolonií jsou nyní už mrtvé a všichni, černoši, běloši, Asiaté, vůči sobě navzájem zastáváme daleko uvolněnější a liberálnější postoj než za posledních padesát let.
Darcus Howe se v něm zabývá procesem integrace černochů, asiatů a j. ve Velké Británii, tak jak jej zažil v posledních 40 letech a poměrně blízkou budoucností, ve které se původní domácí obyvatelstvo, t.j. bílí Britové stanou etnickou menšinou. Zajímavá je jeho presentace důvodu, proč se tito přistěhovalci dostali do Británie.
Tolik věcí odvál čas. Stará Anglie, kterou jsem tu poznal asi před čtyřiceti lety, je mrtvá. Koloniální arogance a imperiální krutost byly vážným způsobem ochromeny, až skoro tak, že přestaly existovat. Pro tyto jevy už neexistuje hospodářská základna. Národní kapitál byl rozpuštěn v globální kapitál, a globální kapitál přilákal do Anglie vlny mezinárodního přistěhovalectva, a tito lidé teď žijí v Anglii společně a uvolněně.
To je skutečně zajímavé vysvětlení. Že by globální kapitál přilákal vlny mezinárodního přistěhovalectva? Já jsem se vždycky domníval, že ti lidé byli nespokojeni s bídnou existenci ve své zemi a využili okolností a příležitosti (např. pas britského Commonwealthu, děravá hraniční kontrola v Británii a vůbec shnilý demokratický režim), aby se tam usadili, protože sociální podpora, kterou měli jistou, jim zaručovala lepší existenci a budoucnost, na kterou by ve své rodné zemi nemohli ani pomyslet. Zájem o dělníky na primitivní či špinavou práci existoval hlavně v šedesátých letech, ale posledních 20 let se Británie snažila (bezúspěšně) imigraci omezit, i když by ji byla nejraději zastavila, kdyby věděla jak.
Mnohem zajímavější jsou ovšem tyto vývody Darcuse Howe:
Za posledních dvacet let se v Británii objevujeme ve společnosti bělochů na místech, která byla donedávna vyhrazena jen bělochům. Na televizních obrazovkách jsou nyní černošské a asijské tváře, černoši a barevní jsou nyní vysokými policejními důstojníky, šéfy odborových svazů, jsou to biskupové a faráři, spisovatelé, učitelé a ředitelé podniků. Dostali jsme se do všech nejvyšších profesí. A požadujeme stále víc.
Darcus Howe shora Brity ujišťuje, že se nemusí děsit. Škoda, že blíže nespecifikoval, co více budou barevné etnické skupiny požadovat potom, co se jejich příslušníci dostali do nejvyšších profesí. V každém případě by měly britské bledé tváře ve vlastním zájmu vzít vážně na vědomí onu dosti rasantní kombinaci "my jsme budoucnost a požadujeme stále víc". Soudobé zkušenosti nás totiž neopravňují k přílišnému optimismu. V Kosovu bylo na počátku tohoto století 10% Albánců, jak to vypadá dnes, to každý ví. V Itálii muslimové naléhají, aby se na italských školách vyučoval korán a arabština, chtějí financování mešit a kulturních center a právo na volno o muslimských svátcích. Kalifornští Hispanikové se dříve snažili co nejrychleji se naučit anglicky. Tato snaha značně oslábla, měestečko El Cenido zatím došlo nejdál a zrušilo angličtinu jako úřední jazyk, ale o tom se už (i v BL) psalo. Mexický president Fox právě v těchto dnech navrhoval Spojeným státům postupné odstranění bariér na mexicko-americké hranici a volný pohyb zboží a lidí . K jeho návrhům se staví Amerika zatím značně reservovaně, my si můžeme jen poznamenat, že tady jde o první otevřený pokus o "oficiální" populační anexaci. A to nemluvím o Slovensku, které má největší procento cikánského obyvatelstva, které tam v poměrně krátké době bude místy v majoritní posici. A co je důvodem toho všeho? Nepopíratelná degenerace západní společnosti.
Závěrem bych rád opravil poslední větu prvního odstavce svého článku "O rasismu chladně" v BL 5.9.2000:
Stejně tak je známo, že v Železné Rudě a i jinde se na kontrolu do vietnamského obchodu či stánku odvažují orgány ministerstva financí jen ve třech a že někteří Vietnamci těmto orgánům otevřeně vyhrožují, kterou jsem citoval zpaměti..
Správně má být podle zprávy ČTK, že několika pracovníkům městského úřadu v Železné Rudě vyhrožovali asijští prodejci výbuchem domu a auta, pokud se budou opakovat kontroly jejich obchodů. I sami celníci se rozhodli, že na kontroly budou raději chodit v pěti, a ne ve třech, jak tomu bylo doposud.
14.9.2000
