Zpravodajství britské mainstreamové televize učinilo další krok k zániku
Tento komentář Willa Huttona vyšel v neděli 8. října v týdeníku Observer.
Minulý týden učinilo britské mainstreamové zpravodajství a publicistika další krok k svému zániku. Tak to samozřejmě nebylo prezentováno. Avšak jestliže zastáváte názor, že je důležité, aby britská média brala šíření informací o veřejných záležitostech vážně a požadovala, aby se soukromí i státní držitelé moci zodpovídali z toho, co dělají - což je bezpochyby naprosto základním rysem každé definice rozhlasového a televizního vysílání v demokracii - pak byl minulý týden velmi důležitý. By totiž dalším mezníkem k rozkladu této koncepce.
Tato vize postupně mizí z programového schématu komerční televize už déle než deset let. Požadavek maximalizace zisků pro akcionáře postihla britskou komerční televizi ITV velmi těžce. Situaci zhoršila chabá regulace a absence veřejného konsensu, do jaké míry mají platit povinnosti vysílání veřejné služby i v soukromém sektoru - a také neexistence definice, co to vlastně je, "vysílání veřejné služby". Jediné, na čem nyní záleží, je podíl na trhu a okamžitá popularita jednotlivých pořadů.
Jestliže dochází k růstu nezájmu o zpravodajství a publicistiku, reakcí nebylo investovat do nich anebo je podpořit šéfredaktorovou odvahou. Namísto toho dochází k ústupu a k slábnoucí práci v této oblasti, čímž vzniká začarovaný kruh a marginalizace zpravodajsgtví a publicistiky je zajištěna.
Nejdramatičtějšími příklady byla likvidace pořadu World in Action v televizi ITV (to býval velmi důležitý investigativní pořad, který například před mnoha lety odhalil skandál s lékem thalidomide, který zůsobil na Západě u mnoha dětí, že se jim nevyvinuly končetiny, pozn. JČ) a přesunutí autoritativních, zavedených News At Ten na 23 hodin, což bylo původně rozhodnutí motivované čistě touhou zvýšit zisky ITV. Avšak vláda finančních ředitelů nevedla k tomu, že by byl úspěšně využit prostor večerního vysílání, který tak vznikl. ITV zničilo zavedenou značku News at Ten a nevytvořilo žádné nové, působivé pořady, které by vzniklý vysílací prostor zaplnily.
To je svět, jemuž se snaží konkurovat veřejnoprávní BBC. Z hlediska BBC bylo minulý týden oznámen, že hodlá BBC přesunout své zpravodajství v 21 hodin na 22 hodin a publicistický pořad Panorama na dobu až po 22 hodině v neděli bylo velkým úspěchem v konkurenčním boji s ITV. Zpravodajství BBC se nyní stane autoritativnějším zdrojem informací než zpravodajství komerční televize, které se má vrátit na dobu ve 22 hodin jen třikrát týdně.
Jenže politikové, kteří jsou znepokojeni přesunutím hlavních večerních zpráv BBC z 21 hodin na 22 hodin, jsou znepokojeni právem. Je možná pravda, že publicistický pořad Panoráma bude v době po 22 hodině sledovat víc nejbohatších a nejvzdělanějších občanů Velké Británie (sociologickým žargonem, více občanů kategorie AB), ale potenciální masové publikum tohoto pořadu bude daleko menší. Znamená to, že BBC, stejně jako ITV, ukončila svou službu veřejnosti v oblasti publicistiky a novinářské práce pro masové publikum.
Šéfové televizních společností už nevěří ve význam zpravodajství a publicistiky v televizi. Agresivní a obsesivní novináři jsou pro ně nebezpečím: hrozí žaloby a nepříjemnosti a je nákladné takové novináře podporovat. A veřejnost se stejně daleko víc zajímá o svět soukromých vztahů, jako například v nedávném, vysoce populárním pořadu Big Brother, o zahradničení a o vaření.
Avšak zpravodajství a publicistka mohou v televizi fungovat jen tehdy, pokud nutí mocné, aby se zodpovídali ze své práce, a to znamená brát na sebe riziko.
Jakmile odmítnete na sebe riziko brát, protože máte pochybnosti, ochromíte celý étos, na němž zpravodajství a publicistika závisí, a způsobíte jejich marginalizaci.
Přesně k tomu došlo ve Spojených státech.Tamější tři hlavní terestrické televizní stanice jsou v rukou velkých podnikatelských skupin, které jsou posedlé hodnotou svých akcií, a zpravodajství tam nezadržitelně upadá. Jeho divácká obec je starší a pro zadavatele reklamy méně zajímavá, a tak zpravodajství a publicistika ztrácí hlavní vysílací čas, ztrácí tím pádem i diváky a proto si zasluhuje ještě menší podporu. Za pět let od roku 1993 do roku 1998 poklesla sledovanost hlavních večerních zpráv v Americe o polovinu, nejsou přesvědčivé ani argumenty, že Američané nyní získávají své zpravodajství z internetu a z CNN. Řečeno otevřeně: tržní síly proměnily zpravodajství v ghetto a má to důsledky pro americkou demokracii, které netřeba rozbírat.
Tentýž proces nyní hrozí v Británii. Televize ITV bude nyní argumentovat, že klesající sledovanost zpravodajství znamená, že není třeba, aby dvě televizní stanice vysílaly zprávy ve 22 hodin a nechá zpravodajství jen na BBC. Televizní ekologie se tím dále změní, takže i BBC více ustoupí od zpravodajství a publicistiky.
Dostat se mimo tento začarovaný kruh, zejména ve vznikajícím světě tematických okruhů digitálního vysílání, to vyžaduje jasnou vizi ohledně toho, co je vlastně vysílání veřejné služby - a není možné to ponechat na BBC. Úkol být strážce veřejného zájmu musí přejít na nově vzniklého regulátora celého průmyslu a při příštím udělování televizních vysílacích licencí je nutno velmi přesně definovat povinnosti v oblasti zpravodajství a publicistiky.
Poučením minulého týdne je to, že BBC už není dostatečně vlivná, ani dostatečně rozhodnutá na to, aby to učinila sama o své vůli. Je to poučení, o němž si možná bude BBC brzo přát, aby ho bývala neartikulovala tak jasně.
