Pár právních poznámek:
Jak se budou asi vyšetřovat stížnosti proti policejní brutalitě
Z vyse uvedeneho dopisu z Policie CR, ktery odmita stiznost Vojtecha Javorskeho, je asi krasne
videt, jak bude asi probihat vysetrovani Odborem kontroly a
stiznosti policejniho prezidia, resp. obdobne Inspekci ministra
vnitra...
Z teto odpovedi lze mj. usoudit, ze
Policie muze pouzitim tzv. donucovacich prostredku cloveka i
zabit.., resp. clovek s tim musi pocitat, zvlast, kdyz se dopousti
protipravniho ci dokonce nezakonneho jednani (sic! jaky je rozdil
mezi "protipravnim" a "ci dokonce nezakonnym" jednanim?), i tak,
pokracuje mjr. Mgr. Stupka, to nemusí znamenat, ze se policista
dopusti trestneho cinu...
Dalsi hrozna skutecnost vyplyvajici z posouzeni stiznosti OKSPP
je ta, ze posuzovali lekarskou zpravu z Vinohrad, kam pana Javorskeho sami
policiste odvedli a kde lekari s panem Javorskym zachazeli ve
velmi velmi podobnem duchu jako se Sylvii Yolandou Machovou.
A ambulantni karta z nemocnice, kde mu nasli nastiple
zebro (a diky cemuz bylo velice bolestne pro postizeneho
zakaslani ci zasmani se), asi nebyla posouzena vubec...
Posilam vam tri podle meho nazoru zajimave ustavni
stiznosti. Chci videt, jak se s tim nas
Ustavni soud popere. Jde o zasadni veci zejmena z hlediska
nezakonneho shromazdovani udaju policii, jak perlustrovanim a
nezakonnym opisovanim udaju, tak nezakonnym porizovanim
otisku prstu po dobrovolnem prokazani totoznosti a dalsi jiz vice
mene klasicke veci.
Take bude zajimave, jak se Ustavni soud
vyporada s tim, ze "jdeme hned k nemu". Podle doc. s PrF UK
jenz nestoji o popularitu a publicitu, je duvod zejmena to,
ze v pravnim radu CR neexistuje efektivni rizeni, kde se lze branit
"tzv. jinemu zasahu verejne moci", zejmena policii.
Proc tak asi ty ustavni stiznosti podavame?
Ve trech pripadech velice duveryhodnych svedectvi jsme podali 3
ustavni stiznosti proti nezakonnemu postupu policie k Ustavnimu
soudu CR. Jedna se o pripady uplatneni policejni svevole v prubehu
zasedani MMF a SB proti ceskym prip. v CR zijicim obcanum -
doktorandovi VSE - Ing. Ondreji Capkovi, doktorandovi FSV UK -
jihokorejskemu obcanu Byeongju Jeongovi a clenovi Obcanskych
pravnich hlidek a studentovi PrF UK Tomasi Perglovi. U prvnich
dvou jde o tyto poruseni Listinou zakladnich prav a svobod
zarucenych zakladnich lidskych prav: omezeni osobni svobody,
zasah do lidske dustojnosti a prava nebyt podroben ponizujicimu
zachazeni, prava na ochranu pred neopravnenym shromazdovanim
udaju a prava na ochranu soukromeho zivota. U pana Joenga pak
navic do prava na pravni pomoc a prava nebyt mucen a podroben
krutemu, nelidskemu nebo ponizujicimu zachazeni.
V pripade pana Pergla se jedna o nezakonne prokazovani jeho
totoznosti, ktereho se policiste v CR dopousteji denodenne.
Podanim teto ustavni stiznosti OPH usiluji o odstraneni naprosto
neustavniho a nezakonneho postupu policie (republikove i
mestske), kterym se zasahuje do nedotknutelnosti osoby a jejiho
soukromi (cl. 7 Listiny) a do prava na ochranu pred neopravnenym
shromazdovanim, zverejnovanim nebo jinym zneuzivanim udaju o
osobe (cl. 10 odst. 3 Listiny).
Policie nema podle pravniho radu
CR, ktery jasne vymezuje, ze statni organy mohou postupovat
toliko v pripadech, zpusoby a v mezich zakona, pravo perlustrovat
na zaklade vymyslenych a neoveritelnych duvodu obcany a
opisovat si libovolne udaje z obcanskych prukazu perlustrovanych
osob bez jakekoli moznosti zakonne sankce popr. moznosti
uplatneni nahrady skody ze strany "obeti".
Projednavani kazenskych prestupku policistu
nadrizenym policistou podle zakona o sluzebnim pomeru policistu -
186/1992 je podle meho pravniho nazoru porusenim ustavou
zarucene rovnosti obcanu (cl. 1), projednavani prestupku
"normalnich obcanu" je daleko transparentnejsi a samozrejme ze
strany statnich organu nekdy velmi velmi tvrde.
Vetsina poruseni, ktere temito ustavnimi stiznostmi napadame se
stavala v nekolika desitkach pripadu podle vypovedi a ocitych
svedectvi lidi, kteri tyto informace OPH predali (viz 24 trestnich
oznameni OPH a jedna spravni zaloba proti postupu CIzinecke
policie). OPH zpracovanim techto podani usiluje o dosazeni
spravedlnosti alespon u uzke vysece pripadu, o nichz se
dozvedela.
Pravni rad CR neumoznuje ucinne domozeni se prava v pripadech
policejni svevole. Podanim trestniho oznameni se v CR rozhodne
domoci spravedlnosti nelze. Nejen proto, ze OPH, jako preventivni i
nasledne verejne kontrole represivniho aparatu nebylo umozneno
pobyvat ani ve verejnosti normalne pristupnych castech policejnich
sluzeben, jak puvodne Policejni prezidium slibilo, ale i proto, ze
policisty vysetruje Inspekce ministra vnitra, kterou je nutno nejen z
hlediska upravy jeji pusobnosti v policejnim zakone a jeji cinnosti v
trestnim rizeni proti policistum povazovat pres vsechny jeji klamave
a nepravdive proklamace za ciste a jednoznacne policejni organ.
§ 12 trestního radu jasne vyjmenovava organy
cinne v trestnim rizeni, mezi nimi mluvi o "policejnim organu", ktery
blize upresnuje 2. odstavec. Inspekce mezi nimi neni, ale v
trestnim rizeni proti tr. c. policistu vystupuje, znamena to, ze je
Inspekce organem PCR? Asi ano, analogicky, jeji pusobnost je
upravena v policejnim zakone, ovsem tak, ze je nazyvana utvarem
ministerstva pro inspekcni cinnost, primo podrizeny ministru (§2
odst 4).
Ja se snazim hledat argumenty pro to, ze Inspekce neni
organ cinny v trestnim rizeni podle zakona, doc. trestniho prava z
nasi fakulty, ktery tomu ovsem vubec nerozumi, mi to nedokazal
vyvratit. Jestli je a udajne tak pusobi, tak pouze jako "policejni
organ" resp. jeste lepe a presneji jako "organ Policie CR".
Jeji
pusobnost v trestnim rizeni by mohla byt upravena podle
komentare C. H. Becku Samal, Kral, Baxa, Pury, ktery se o ni
prakticky nezminuje
vnitrnimi instrukcemi ministerstva vnitra (narizeni ministra vnitra
82/1995 ci zavazny pokyn pol. prezidenta 4/1996...? muze to byt
upraveno necim tak nepruhlednym, jako jsou vnitrni predpisy
zatuchleho a nejrepresivnejsiho ministerstva?)
I kdyz by se nemelo predbihat ukonceni vysetrovani, podle
predbeznych zprav z okruhu policejnich organu - Odboru kontroly a
stiznosti policejniho prezidia a Inspekce ministra vnitra, lze stejne
jako v minulych letech pri obdobnych brutalnich zasazich policie
predpokladat, ze se tradicne nic vysetrit nepodari a vsechny
vypovedi budou oznaceny za vymyslene...
Naprosto opacny nazor maji ovsem na tuto situaci evropske
lidskopravni instituce (napr. Komise podle Evropske umluvy o
zabraneni muceni) a organizace, kteri bedlive prubeh vysetrovani
sleduji (Federace lidskych prav, Amnesty International), stejne jako
judikatura Evropskeho soudu por lidske prava. Ta hovori jasne: "V
pripade namitaneho nasili vuci osobe drzene na policii maji dukazni
bremeno organy statu, jejich povinnosti je vysvetlit vsechny rozpory
v dukaznim materialu. Jestlize tyto rozpory neobjasni, lze s
vysokou mirou pravdepodobnosti predpokladat, ze k nasili vuci
predvedene osobe doslo." (Selmouni 1999, Velikova 2000)