(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
O možná průlomové komplexní iniciativě ve věci České televize nás informovala liberecká spolupracovnice Britských listů Bohdana Marvalová. Její petice požaduje přejmenování České televize, navrhuje konkrétní osobu za generálního intendanta a končí působivou výzvou: "Nově ustanoveného intendanta pak zavazujeme vyměnit červenobílé stužky svých podřízených za červené nosy, aby každému občanovi i v té nejzapadlejší vesničce byla zřejmá role CT v naší společnosti." (TP)
Za hlavní motiv stávky v televizi považuje 73 procent občanů to, co říkají televizní redaktoři, tedy obhajobu svobody slova. Zjistil to na základě sociologického vzorku 538 osob list MFD. Pro 73 procent českých občanů jsou redaktoři i po vzpouře, které se účastnili, nadále důvěryhodnými novináři. S tím, aby redaktoři zpravodajství, kteří se zapojili do protestů, z televize odešli, souhlasí jen 20 procent lidí. Vzbouřenecké zpravodajství považuje i v současnosti za vyvážené 55 procent diváků, jen 31 procent zastává názor, že zprávy, ve kterých televize referuje sama o sobě, jsou tendenční.
"Týden znechucení" v krizi kolem ČT završily dva diskusní pořady. V Partii na Primě stanula Jana Bobošíková tváří v tvář čtyřem novinářům a ne zcela nestrannému moderátorovi, v pořadu Naostro na ČT dostal Jan Ruml příležitost ke snadnému zvýšení popularity v podobě mimořádně vstřícného sparing partnera Milana Šímy. Souvislá myšlenka se nedostavila ani na jednom místě, a tak jediným výsledkem je obohacení novinářské frazeologie o termín "slabý mandát", který použil Karel Hvížďala a jímž se ve svém komentáři, patrně z nedostatku nevirtuálních témat, obírá Ondřej Neff.
Podobně jako oblíbená "zpětná legitimizace" (tj. dal jsem mu facku, a protože on mi ji vrátil, ukázalo se, že jsem byl v právu) je "slabý mandát" sofistikovaný nesmysl: zásadní vadou Jiřího Hodače bylo, že při svém předchozím působení zanechal nedvojznačný dojem neschopného, nepraktického manažera, a že byl zvolen loutkovou Radou ve špatně předstíraném konkursu, na tom změnilo jen málo. Stejně tak by neuspěl Zdeněk Drahoš, neschopný čelit vážným obviněním kontrolní skupiny, kdežto Kateřina Fričová, Ladislav Paluska ani další dva kandidáti ze shortlistu by mezi zaměstnanci vzpouru nevyvolali - přestože vybrat ředitele, který má ve funkci vydržet šest let, za méně než šest týdnů je hazard a důkaz nevelké soudnosti radních. (TP)
Spolu s Vladimírem Železným si musíme položit otázku, co tak cenného bylo - a už není - v kanceláři generálního ředitele ČT. Šlo o jednu nebo několik málo smluv nápadně nevýhodných pro Českou televizi, ale o to výhodnějších pro jiný, s Ladislavem Paluskou spřízněný subjekt? Anebo byla celá akce jen ryzím revolučním činem, jímž Che Komers, Fidel Vítek a jejich bojovní druhové chtěli dokázat, jaký vliv stále mají nad znechucenými spolubojovníky? Nevíme, a státní orgány, které by se o incident zajímat měly, nerušeně pokračují v mediálně výhodné nenápadnosti. (TP)
Vzbouřenci pobavili ještě jednou, když v neděli oznámili, že v pondělí přednesou přelomový návrh. Je to stejná taktika, jakou používají čeští politici: místo, aby něco řekli, oznámí, že to řeknou zítra/pozítří/koncem týdne/na jaře apod. Líní novináři jsou spokojeni, protože mají čím naplnit zprávu, politici si přípíší jeden bezpracný výskyt v médiích a čtenář si na slovní vatu, kterou dostává místo zpráv, už stejně zvykl. (TP)
"V České republice je nebezpečno". Jan Čulík je šokován tím, co televizní vzbouřenci provedli za poslední měsíc, selháním českých "elit" i indolentní reakcí většinové české společnosti. Píše o tom v prvním článku dnešních Britských listů, z něhož vyjímáme:Dost jsme se zasmáli - ale spíš smutně - v neděli s Andrewem Stroehleinem tvrzení Marka Vítka z pořadu Fakta České televize, že jejich "úspěch", pořad Fakta, kde prozradili printouty mobilních telefonů vybraných členů Rady ČT a spáchali tak zřejmě trestný čin, za něž mohou být odsouzeni až na pět let do vězení, případně k pokutě 5 milionů Kč, je prý stejně investigativní jako investigativní pořady televize BBC. - Ano nakonec celá rebelie, kterou uspořádala od poloviny prosince 2000 zakonzervovaná redakce zpravodajství České televize, to jsou např. ve Velké Británii jistě zcela běžné záležitosti, které se dějí skoro každý týden, konstatuje Andrew Stroehlein. Zrovna minulý týden rebelovala redakce zpravodajské relace na BBC 2 Newsnight, vedená Jeremy Paxmanem. Vzali si na pomoc na televizní obrazovku Spice Girls a Micka Jaggera, pomáhal jim taky Paul McCartney, okrášlili se anglickými trikolórami a za nadšeného souhlasu celého národa vyhnali z úřadu generálního ředitele BBC Grega Dyka. Pak okupovali BBC Television Centre ve White City v Londýně, BBC přestala vysílat normální zpravodajství a na všech svých okruzích domácího i zahraničního rozhlasového a televizního vysílání, sledovaných po celém světě, se jala vysílat emocionální hudbou podbarvené zpomalené záběry redaktorských vzbouřenců z londýnského Television Centre, jak tam přespávají a užívají suché záchody. Paul McCartney složil za tímto účelem zvláštní píseň s textem "Jděte už někam", operativně ji nahrál za doprovodu liverpoolské filharmonie, a všechny okruhy televize BBC ji opakovaně vysílaly jako doprovod k záběrům vyhnaného Grega Dyka a jeho managementu. Labouristický premiér Tony Blair i šéf konzervativní strany William Hague reagovali pozitivně na televizní apely vzbouřenců, zrušili svůj normální politický program, vzali si spacáky a šli podpořit vzbouřeného Paxmana přespáváním v newsroomu ve White City. Národ byl dojat, statisíce lidí přišly demonstrovat na Trafalgar Square a průzkumy veřejného mínění ukázaly, že mají vzbouřenci 73 procentní podporu britského obyvatelstva. - Necítíte, jak je to absurdní, když se převede to, co se nyní děje v ČR a lidem se to tam snad zdá normální, protože nic jiného neznají, do kontextu jiné země?
Vezměte si každou jednotlivou epizodu, která se od začátku vzbouření redaktorů zpravodajství ČT před Vánocemi odehrála, napište si ji stručně jednou větou na čistý arch papíru a chvíli nad ní zauvažujte. Dostaví se autentický pocit, že jste v Bohnicích. K tomu se nedá dodat nic. K jinému závěru nedojde nikdo, komu jsou známy veškeré podrobnosti této krize a kdo je schopen na ni hledět s chladnou hlavou a s odstupem.
(...)
Nezastírám, že mě chování velké části české společnosti za poslední měsíc šokovalo. Nedomníval jsem se, že míra patologického rozkladu české společnosti je tak hluboká. Doufejme jen, že z tohoto dna je už možný jen vzestup. Eugen Haičman má pravdu, když v dnešních Britských listech konstatuje, že
televizní vzbouřenci vlastně stoprocentně splnili svou povinnost redaktorů veřejnoprávní televize a upozornili na hlubokou krizi, v níž se nachází tato společnost. Byť trochu nestandardním způsobem. Můžeme děkovat Bohu, že jde "jenom" o televizi. Představte si, že by se naše země ocitla jako již mnohokráte ve stavu skutečného ohrožení demokracie. A představte si, že v ní budou figurovat aktéři současné frašky.
Mé zoufalství: Jak jsem přivedl do ulic 100 000 lidí. Upozorňujeme také na tuto souhrnnou analýzu televizní rebelie od Jana Čulíka, která původně vyšla anglicky v časopise Central Europe Review. (Nejnovější tragický vývoj v české společnosti shrnuje JČ anglicky v dnešním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.)
Alarmující patologické rysy v "práci" televizních vzbouřenců objevuje Jiří Svoboda v článku v dnešních BL, z něhož vyjímáme:Cílem bohulibého konání v pořadu FAKTA [který zveřejnil vybrané informace z printoutů mobilních telefonů členů Rady ČT, pozn. JČ] nebylo dobrat se pravdy (i soud civilizovaného světa si přitom odpírá potěšení dobrat se pravdy zakázanými prostředky - v tom je étos spravedlnosti). Tady však nebyla cílem pravda, ale veřejné autodafé - páchlo to po zlámaných svíčkách, hozených na dlaždice před oltář. V přímém přenosu. Nejde jen o to dobrat se pravdy - zúčastnění ucítili krev a chtějí se hlavně dobrat vítězství a nosit na rukou šamany vlastního náboženství. A zjevovat vyšší pravdy různým kmenům politiků, zejména podle jejich kokard a spacích pytlů.
Všechni zveřejnění lháři jsou zhanobeni. Všichni slabší a citlivější jsou zastrašeni - zítra mohou vysílat čísla z mého, nebo z tvého mobilu. Tak drž hubu a krok. My si na tebe něco najdem. Třeba ti přihrajem kamaráda s dobře schovanou miniaturní kamerou cestou na rande.
V samotném hlavním stanu těch, kteří to vymysleli panuje nádherný pocit moci - zvládli to! Teď po těch Radních už ani pes neštěkne! Ale nemoc metastázuje - zatím neřekli všechno. Mají to v ruce. Komu volal pak ředitel...? Komu volal kdy kdo z vrcholného managementu...? Komu volal tamten redaktor, není to náhodou práskač? Nevolal někdo nějakému politikovi...?
Očistnou katarzí tohodle příběhu by bylo kdyby účastníky téhle ošklivé taškařice postavili před civilizovaný soud a soudili je podle práva.
Britské listy nejsou nezávislé? V souvislosti s článkem Jana Čulíka Mé zoufalství: jak jsem přivedl do ulic 100 000 lidí konstatuje Věra Zbiejczuková:
Vážení pánové v BL,
jediná malá připomínka. Pokud jste byli mediálními poradci třeba jen jedné
radní ČT, nebyli jste osobami na situaci nezúčastněnými a oprávněnými se
vyjadřovat jako nezávislí. Samozřejmě jste mohli i tak vyjádřit své názory,
ale bylo třeba, abyste svou pozici ve sporu jasně deklarovali. A to se dřív
nestalo. Publikovali jste ji značně opožděně. Škoda.
Na to odpovídá Jan Čulík:
Vážená paní,
deklarujeme od samého počátku, že nám jde o profesionalizaci zpravodajství ČT a o přinášení nových myšlenek do ČR.
KAŽDÉMU, opakuji, KAŽDÉMU, kdo se zeptá, rádi v této věci vysvětlíme náš postoj.
Nebyli jsme "mediálními poradci" Jany Dědečkové. Své názory na televizní problematiu jsme běžně publikovali. S Radou ČT jsme vedli systematické, ostře kritické rozhovory, které najdete v BL během celého roku 2000. Ostře kritické články zveřejňovaly BL i vůči Janě Dědečkové a všem členům Rady. Najdete je v tematickém archivu BL pod heslem "sdelovaci prostredky, Ceska televize". Např. ještě v listopadu 2000 jsem publikoval článek v BL o tom, že vyjadřování Miroslava Mareše, předsedy Rady ČT, je leninské. Přesto s ním bylo možno hovořit, na rozdíl např. od členů redakce zpravodajství ČT, kteří vždy odmítali jakýkoliv rozbor své práce a na kritiku, zveřejňovanou v BL, reagovali hystericky.
Britské listy vedou diskusi s každým, kdo je k diskusi otevřen. V žádném případě to neznamená, že proto, že BL s někým debatují, mu začnou být nekriticky nakloněny.
Proč přestaly BL hodnotit zprávy ČRo?
Vazeny pane Culiku,
proc jste prestal hodnotit zpravy CRo, ptá se Juliana. Uz zase zvlcili. V sobotu
jsem si trikrat pustila zpravy CRo. Pokazde bylo prvni a hlavni zpravou
sdeleni, ze se 4K dohaduje o osobe lidra a co k tomu kdo rekl. Nevim, proc
koncesionare unavuji informacemi o mocenskych bojich uvnitr jednotlivych
stran. O programech stran
nemluvi. Asi neni poradne o cem.
Česká policie je v ČR nad zákonem. Dokazuje to šokující vystoupení ministra vnitra Stanislava Grosse v Senátu,z něhož vyplývá, že při tzv. "vyšetřování" nezákonností, spáchaných českou policií v době protiglobalizačních demonstrací v Praze často proti zcela nevinným lidem české státní orgány ignorovaly závažný důkazní materiál. Transkript senátního vystoupení Stanislava Grosse publikujeme s analytickými poznámkami Jiřího Kopala, právního experta Občanských právních hlídek zde. - I když je to dlouhý text, je to nesmírně silný text a doporučujeme ho pozornosti každému, kdo se snad domníval, že se v ČR může spoléhat na zákonnost.
Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.
Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.
Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP. Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
V žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo. Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
