Ne všichni v ČR podporují televizní vzbouřence
Pane Culiku,
Uvodem dovolte, abych Vam podekoval za Vase dosavadni - na ceskem
medialnim trhu zcela ojedinele - zpravodajstvi tykajici se krize kolem ceske
verejnopravni televize. Nemel jsem v minulosti casto prilezitost setkavat se s
Vasim listem, ale myslim, ze teprve nyni docenuji, jak prinosny je pro
ceskou verejnost projekt, v jehoz cele stojite.
Se zajmem jsem si precetl vas prispevek o korenech krize v ceske televizi
(http://blisty.internet.cz/0012/20001227d.html#03), ktery (z podstatne lepe
informovanych pozic) plne potvrzuje me vlastni zavery.
V nedavne minulosti jsem
pusobil jako zamestnanec statni spravy a na zaklade tamnich zkusenosti mohu
rici, ze chovani televiznich vzbourencu nese vsechny symptomy zpusobu, kterym
se proti (jakekoliv) zmene brani zakonzervovana a zkorumpovana byrokracie.
Vase "obrana statu quo" to pojmenovava dokonale.
Presto mam pripominku: projevujete nazor, ze "verejnost vzbourence na zaklade
nekolika dni propagandistického vysilani ve prospech jejich kauzy podporuje".
Osobne se domnivam, ze situace zdaleka neni tak jednoznacna. Vzbourenci maji
nesporne podporu (dluzno rici ze na normalni spolecnost nezdrave sirokeho)
frustrovaneho segmentu ceske spolecnosti. Jde o barvitou, zrejme velmi prchavou
pospolitost. Integruje v sobe nostalgicke revolucionare, kterym tato revoluce
byla "ukradena" dnesni "arogantni politickou moci" (Dekujeme, odejdete) a tu
cast verejnosti, jejiz politicky rozhled urcuji antipatie k predsedum
smluvne-opozicnich stran (preskrtnute portrety Klause a Zemana). V neposledni
rade sem patri chronicky nespokojene obeti ceskeho kapitalismu, jejichz
politickou platformou az do sveho vstupu do vlady byvala na levici CSSD, na
pravici pak az do sveho vycpeni SPR-RSC. Prave k teto skupine se celkem
nepokryte obracel kontroverzni predvolebni billboard ctyrkoalice, sve misto zde
jiste maji i medialni uvahy Vladimira Mlynare o mozne obnove trestu smrti v CR.
Mam za to, ze tyto proudy dnes spolecne tvori zhruba tretinu ceske
spolecnosti. Spolecnym politickym programem je odstraneni stavajici vlady a
nicim nepodlozene presvedceni, ze ti, co prijdou po nich, proste musi byt lepsi.
Frustrovaneho cloveka lze podstatne lepe motivovat k ucasti v kolektivnich
natlakovych akcich nez spokojeneho obcana, ktery ma pocit ze "zas o tolik
nejde". Vzdyt nakonec i vyzva "Dekujeme odejdete", ktera pred ceskou verejnosti
pres masivni medialni propagaci zcela propadla, dokazala sveho casu na
Vaclavske namesti privest osmdesatitisicovy dav. Vyzva obcanske iniciativy "CT
- vec verejna" k podpore nosenim cervenobilych stuzek se v prazskych ulicich
nesetkala s zadnou podstatnejsi odezvou. Jsem presvedcen, ze posledni kroky
vzbourenych redaktoru (obsazeni reditelstvi CT) ceska verejnost vetsinou
nepodporuje.
Zaverem dovolte dotaz: ve sve analyze uvadite, ze ze si redaktori "Ceskou
televizi navykli pouzivat jako prostredku k vyjadrováni vlastnich nazoru a
prosazovani vlastnich cilu" a ze "kolos CT poskytoval vyhodne a netransparentni
zamestnani příslušníkum rozsahle obce soukromych televiznich vyrobcu a
podnikatelu". A co nevydelecne organizace? Je napr. nadace "Clovek v tisni pri
ceske televizi" spojena s CT konkretnimi financnimi toky? Zminena organize se
(krome rady chvalyhodnych humanitarnich projektu) angazuje i v kontroverznich,
vysoce politizovanych aktivitach, jakou byla napr. nekriticka podpora
Izetbegovicovy nacionalisticke autokracie nebo demonstrace za nezavislost Cerne
Hory. Organizace byva (mj. z akademickych kruhu) obvinovana z rozpoutavani
protisrbskeho sovinismu. Jsou tyto aktivity financovany i z verejnych
prostredku?
A propos: koncem cervna 1999 Jolana Voldanova v hlavni zpravodajske relaci CT
uvedla, ze "z valecnych zlocinu byl mezinarodnim soudnim tribunalem pro byvalou
Jugoslavii obzalovan byvaly general armady bosenskych Srbu Tihomir Blaskic".
Tihomir Blaskic sice skutecne byl tribunalem obzalovan, ale uz o rok drive.
Neslo o generala armady bosenskych Srbu, nybrz o generala armady republiky
Chorvatsko... Zrejme jen nahoda, ale tesne po kosovske krizi, v atmosfere
vyhrocenych protisrbskych emoci, to nepusobilo dobre.
Poznámka JČ: Opakovaně jsme kritizovali v Britských listech existenci humanitární organizace Člověk v tísni v České televizi: humanitární organizace nemá místo ve veřejnoprávním sdělovacím prostředku, jehož povinností je zaujímat vůči událostem kritický odstup. Tento princip činitelé organizace Člověk v tísni nedodržují, stejně jako celá Česká televize. Podle starších výročních zpráv této organizace (na rok 1997), které máme k dispozici, byla činnost této organizace financována především z českých státních zdrojů, z ministerstva zahraničních věcí a z ministerstva vnitra. Zdá se tedy, že byla tehdy tato organizace spíše nástrojem české zahraniční politiky, a proto je její umístění v údajně nezávislé, veřejnoprávní televizi, o to víc zarážející. - Když v červnu 2000 kritizovaly Britské listy nepřípustný novinářský aktivismus Jaromíra Štětiny, pozastavovaly se nad jeho vazbami k ruskému politiku Grigoriji Javlinskému, zjevnými z jeho nadšeně oslavných článků o tomto politikovi, ptaly se, proč se Štětinovo Epicentrum jmenuje stejně jako propagandistická organizace Grigorije Javlinského v Rusku a požadovaly, aby Štětina vysvětlil, jak je jeho novinářská práce financována, Jakub Patočka, šéfredaktor Literárních novin, interpretoval tuto Čulíkovu kritiku právem jako kritiku i organizace Člověk v tísni (Štětina je tam členem správní radz) zrušil za trest sloupek Jana Čulíka v tomto týdeníku, slíbil mu proplatit za něj dlužný honorář za celý předchozí půlrok (slib nesplnil) a sloupek předal právě organizaci Člověk v tísni, která tím, že ho píše, dále porušuje princip novinářské nestrannosti.
Podle výroční zprávy obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni za rok 1999 dostala tato společnost toho roku z MZV ČR 4 660 473 Kč, z MV ČR 4 889 991 Kč, ze Státní správy hmotných rezerv 4 161 850 Kč, z vlastní činnosti získala 4 871 490 Kč. Od České televize dostala 1 246 157 Kč. Kromě toho dostala také dary a granty od zahraničních nadací (cca 13 milionů Kč) a dáledary od blíže nespecifikovaných fyzických a právnických osob ve výši cca 60 milionů Kč.
Zde je stížnost Tomáše Peciny na ředitele ČT Dušana Chmelíčka ohledně Člověka v tísni: Uveďte postavení
organizace Člověk v tísni do souladu se zákonnými požadavky. Zde je odpověď Rady ČT, že vůbec nevadí, že sídlí Člověk v tísni v České televizi. K tomu zde komentář Tomáše Peciny.