středa 21. března O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Guardian bojující: "Společné dobro": Guardian před volbami o sektoru veřejných služeb Švýcarsko a ČR: Politika pro drobného občana - její absence umožňuje populismus (Vladimír Rott) Státní správa a občan: Paní Regecová nemá špatné mravy (Daniel Tomek) Češi v zahraničí: "Ten Schengen je moc hezký, ale budeme všichni mrtví": Česká vláda porušuje práva Čechů v zahraničí (Jiřina Fuchsová) Česká politika: Kato na odstřel (Pavel Jonák) Česká televize: Veřejnoprávní hnůj: Kučera to schytal! Štěpánek je na řadě. Dostálovou točíme (Jana Dědečková) BL jsou zaujaté: obvinění poslance Kučery, vznesené ve Faktech, bylo závažné (Martin Vadas) Privatizace: Darujem milión! V akciách. Alebo: Koľkokrát občan zaplatí kupónovú privatizáciu? (Dušan Slugeň) Zarážející omyly v reakci Veroniky Šandové (Z. S. Blaha) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Vladimír Rott

Toto populistické křídlo švýcarské strany SVP/UDC (Švýcarská lidová strana*) - reprezentované "lidovým tribunem" Christophem Blocherem - je uvázáno tradičním politickým konsensem ke špagátu mezi zalíbením se svým voličům a konkordační spoluprácí ve vládě. Christoph Blocher, aniž se to někde jinde učil než asi u svého otce faráře, umí nejen velmi dobře - velmi srozumitelně a jasně - k lidu mluvit, ale bravurně ovládá i ostatní nástroje propagandy a demagogie, včetně těch popsaných Casem Muddym / Janem Čulíkem.

I když toto křídlo - zvané curyšsské, podle voličů a lokálního působení Christopha Blochera na curyšském venkově - je často označováno za nekultivované, demagogické a populistické, je přesto legitimní částí účasti SVP/UDC ve vládě. Švýcarský politický systém nejen umožňuje voličům curyšského křídla SVP/UDC najít - poměrné - uplatnění ve spolkové politice, ale zejména i jeho zohlednění v poměru - více méně - jemu příslušném.

Konstruktivní politický špagát s účastí extremistů? Je nutno dodat, že tito extremisté jsou hrdí na demokratická pravidla, bez jejichž dodržení by se zdejší politický se - hypoteticky viděno - asi rozpadl. Na takovém rozpadu ale tito populisté nemají zájem. Pokud by extremistické curyšské křídlo nebylo schopno politické spolupráce, ztratilo by valnou část podpory svých občanů. Jak se stalo jiným nekonstruktivním populistům - marginálním stranám pravo, levo či jinde se nacházejících extremistů. A už jejich volební "úspěchy" byly marginální...

Zdejší úspěšní populisté význam (skutečné) přímé demokracie ani tak nemusí zdůrazňovat - jsou její samozřejmou součástí. Ale právě díky přímé demokracii - "politické politice drobného občana" - mají šanci jen pokud jsou schopni konkordační demokracie, politické spolupráce na společných věcech občanů a společnosti.

Obdobná situace je v kantonálních a komunálních vládách a správách. Čím blíže jsou ale tyto vlády občanovi, tím "lidštější" je komunikace i těchto populistů. Jejich propaganda je přesto často velmi odporná. Výstřelky "blízkosti lidu" musí někdy napravovat kantonální, nebo i spolkové orgány. Další švýcarský špagát - pravomoce obecní, kantonální a spolkové jsou přísně děleny a hlídány, zároveň musí na sebe navazovat a zaručit úzkou politickou spolupráci.

Jen v nedemokratických společnostech mají populisté a elitisté možnost slibovat "odebrat moc zkorumpovaným politikům a dát ji homogennímu a morálně čistému národu." Jako i tyto podvodné sliby "uskutečnit" - poválečné ne příliš demokratické Československo, předválečné ne příliš demokratické Německo. Uskutečnit samozřejmě bez jakékoliv účasti jako modly opěvovaného lidu.

Nejen "komunismus ulehčil nástup populismu." Jakýkoliv nedostatek demokracie, natož totalitní diktatura a třeba i záměrně udržovaný chaos vzniklý po jejím rozpadu, nástup populismu ulehčuje.

*SVP Schweizerische Volkspartei / UDC Union Démocratique do Centre / UDC Unione Democratica di Centro / PPS Partida Populara Svizra - ve všech čtyřech oficiálních jazycích.

Představte si tyto oficiální jazyky v Česku: čeština, němčina, polština, slovenština, maďarština, a romština (pokud si to ti kteří občané při tvorbě a neustálém konstruktivním přetváření svého státu vybojují). Každý občan má právo na komunikaci se svým státem ve všech těchto jazycích. Občanův stát, včetně všech jeho úředníků, má povinnost mu tuto komunikaci zajistit. Občan na to rád (či nerad) platí daně...