BL jsou zaujaté: obvinění poslance Kučery, vznesené ve Faktech, bylo závažné
Vážený pane Čulíku,
je Achillovou patou věrohodnosti nejen televizních vzbouřenců, ale i Vašich Britských listů, jestliže Česká televize publikuje materiály svědčící o pošramocené minulosti některého z poslanců ČSSD. Tehdy je s (jindy a od jiných) požadovanou nestranností redakce BL konec.
Je mimo vší pochybnost, že pořad FAKTA vysílaný Českou televizí 19.3.2001 se může panu Pecinovi jevit jako účelová odplata redaktorů České televize namířená proti poslanci Miroslavu Kučerovi za jeho nedávnou – literárně velmi zdařilou - kritiku vzbouřenců. Není sám.
Odhlédneme-li však od Britskými listy předpokládané avšak prakticky obtížně dokazovatelné „nízké“ motivace redaktorů České televize, zůstávají jen ta „fakta“ – jde o podpisy dnešního poslance Kučery pod posudky písničkových textů z osmdesátých let. Čtenář těchto posudků a odsudků nemá žádný důvod domnívat se, že autor tehdy nevěděl, co činí, že nevěděl k čemu tyto „odborné posudky“ budou použity, že nevěděl jaký důsledek jeho práce bude mít a má. Zajímalo by mě, jak dlouho pan Kučera tuto „práci“ vykonával a zda ji dělal za úplatu nebo jako dobrovolník. Očekával bych od Vás, literárního vědce, že budete mít o takové dokumenty přirozený a profesionální zájem.
Zajímaly by mě Vaše jindy uváděné analogie z mediální praxe ve Velké Británii. Co by se stalo, kdyby se média u Vás dověděla o podobných kostlivcích ve skříni některého z britských politiků? Jak dlouho by takový politik seděl ve svém politickém křesle?
Kde je v této věci veřejný zájem? Je v rozporu s veřejným zájmem konstatování redaktorů pořadu Fakta, že nepůsobí věrohodně ten poslanec, který sám zpochybňuje bývalými vzbouřenci deklarované volání po svobodě slova, ačkoliv sám má významně umazané ruce napomáháním potlačování svobody ve své vlastní minulosti pomocníka cenzora - posuzovatele ideové přijatelnosti a nepřijatelnosti, vhodnosti a nevhodnosti textů písní, které si někdo chtěl za socialismu zazpívat? Reportáž uvedla konkrétně skupinu Oboroh.
Jak může veřejnost brát vážně návrh zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, jehož je bývalý pomocník cenzora spoluautorem? Jím navrhovaný zákon se vědomě podílí na utváření korupčního prostředí v ČR, rozdává opět zdarma omezené veřejné statky (televizní a rozhlasové licence – jinak též „tiskárny na peníze“), automaticky prodlužuje licence na vysílání údajně proto, aby ochránil jednou již vložené investice. . . Tyto investice však byly vloženy dávnými podnikatelskými projekty s vědomím a se souhlasem jejich předkladatelů, že budou amortizovány po dobu trvání licence – tj. v případě TV Nova a TV Premiéra-Prima 12 let!
Po těchto dvanácti letech nejde o jakýsi poločas jedné hry, o kterém hovoříval např. i ministr Pavel Dostál (rovněž ČSSD), ale uplynutím dvanáctileté licence začíná „hra“ nová, jejíž pravidla by měla být nastavena na základě zkušeností s nedodržováním původních děravých pravidel.
Je oním věrohodným poslem správných pravidel poslanec Miroslav Kučera, jehož cenzorská minulost pardubického okresního formátu zůstala dodnes utajována a nedostala se do jeho životopisu, na základě kterého byl zvolen poslancem?
Kontrolovat a doporučovat za socialismu vhodnost a nevhodnost textů písniček mi připadá zvláště zvrácené. Podobná podlost je i v dnešní obhajobě pana poslance: . . . „ já nic nerozhodoval, já jen posuzoval vhodnost a nevhodnost textů. . .“!
Je naopak třeba kritizovat, že naši slavní publicisté investigativci z České televize, kteří si rádi jezdí pro mezinárodní ceny, ačkoliv často čerpají z práce jiných kolegů novinářů, toto téma nevyčuchali ještě před minulými volbami, aby doplnili životopis tohoto vypečeného kandidáta – dnes poslance za ČSSD. Vzpomeňme duo Puchalský-Kytka, kteří veškeré informace o politickém životě v ČR po svém nástupu do vedení ČT v roce 1998 z televizního vysílání odstranili. Proč se „Vítkovi hoši“ tehdy (ani dnes) nezeptali navrhovatelů v poslancově straně, zda věděli o minulosti pana Kučery, zda je informoval o své praxi pomocníka cenzorů? Televizní investigativci tak mohli poskytnout skutečnou veřejnou službu voličům, aby tuto až nyní směšnou figurku nemuseli volit. Dnes poslanec Kučera má mandát vzešlý z demokratických voleb a můžeme se ještě nadít dalších dobrých zákonů z jeho dílny.
Mohl byste na stránkách BL otevřít sázkovou kancelář s otázkou, zda tento poslanec odstoupí nebo neodstoupí.
Pod podivně komentovanou flash zprávičkou „Tým Fakt Marka Vítka zkoumal minulost Miloslava Kučery st. (ČSSD)“ (TP) jsem postrádal Vaši oblíbenou poznámku. Ptám se, co to vlastně bylo za novinářský žánr?
Poznámka JČ: Potíž je, že redakce zpravodajství ČT je apriori neseriozní a zaujatá a nelze tedy věřit jejímu zpracování sebezávažnějšího tématu. Pan Vadas by se neměl nechat svést závažností tématu od skutečnosti, že ho zpracovali, a tedy bezpochyby i zkreslili, nedůvěryhodní lidé. Právě to měl na mysli Tomáš Pecina, nevyjadřoval se k podstatě obvinění poslance Kučery. K tomu - bez zpracování věrohodnými novináři - nemůžeme říci nic. Pan Vadas se ptá, jak by tomu bylo ve Velké Británii. Mohu ho ubezpečit, že by se ani v rozhlase či v televizi BBC, ale ani ve většině denních listů nedostal na půl míle k tématu novinář, o němž by mohl vzniknout jen stín podezření, že může mít na zpracování tématu určitým způsobem osobní subjektivní zájem. To, že si Marek Vítek bezostyšně troufá vystupovat zaujatě jako údajně "nezávislý soudce" v kauzách, kde je ostře zaujatý, je neuvěřitelná DRZOST a je známkou chabé české civilizační kultury, že to česká společnost toleruje. V normální společnosti by zdiskreditovaného novináře za první pokus něco takového učinit okamžitě vynesli z té televize v zubech.
Vzhledem k tomu, že Kučerova minulost byla propírána nejen v České televizi, ale zároveň, a to nesmírně sprostým a neférovým způsobem ve většině českých denních listů, nemůžeme než usoudit, že toto není neúplatné a nezaujaté zpracování závažného tématu z komunistické minulosti, ale naopak jde o pozůstatek komunistické minulosti: o hrubou, difamační, diskreditační kampaň podle vzoru právě takových komunistických kampaní, jaké se vedly v sedmdesátých a osmdesátých letech proti disidentům. - V žádném případě nebagatelizuji míru možného "provinění" poslance Kučery, ale varuji: argumentuji, že nikdo soudný by si neměl brát na odpovědnost odsouzení poslance Kučery jen na základě této hrubě zaujaté kampaně. Obávám se, že na objektivní zhodnocení toho, co Kučera za komunismu dělal či nedělal, si ještě v ČR počkáme. Tato kampaň je jen pokusem televizních vzbouřenců pokračovat v likvidaci osob, kteří se odvážili se jim postavit. Pro českou demokracii to v současnosti nevypadá příliš dobře.
Poznámka TP: Problém je přirozeně v tom, že na základě reportáže ČT jsem neměl dostatek informací, abych k věci samé vyjádřil kvalifikovaný názor. Nerad bych se dostal do role jisté komentátorky deníku MFD, která tentýž den oglosuje a "zasadí do souvislostí" každou kauzu vyrobenou svými kolegy Kubíkem a Slonkovou (a připusťme, že 90-95 % těchto afér je čiročirá, účelově fabrikovaná a krátkodechá virtuální realita). Dokud nebudu mít informace z věrohodných zdrojů, k případu Miloslav Kučera st. se vyjadřovat nemohu - zato se ale mohu vyjadřovat k žurnalistické kvalitě pořadu Fakta.
