Ondřeji Čapkovi: Plány a účetní osnova nejsou nic nepraktického
Pan Čapek se ve svém příspěvku strefuje do domněle chabé logiky Jírovcovy.
K tematu školství se vyjadřovat nebudu, uvnitř Čapkova článku je však odstavec
o věcech, které jsem náhodou také dělal a kde jsou závěry, které potvrdit
nemohu.
Pan Čapek píše: "Prave proto, ze jsem se zabyval tvorbou databazi pro
operativni planovani v realnem podniku, prijde mi predstava jakehokoliv
predvidani budoucich potreb ci urcovani smeru vyvoje nesmyslna. Jsem
presvedcen, ze ceske vysoke skolstvi je prilis izolovano od reality a pan
Stefko by chtel tento stav jen posilit. Tato odtrzenost vede k paradoxnim
vysledkum: na skole me ucili - verim, ze v dobre vire - uctovat a znat
jednotliva cisla uctu. Cinnost prakticka, nehumanitni, ktera je nepouzitelna v
praxi, kde se veskera data organizuji v systemech jako je SAP, o kterych jsem
se na skole nedozvedel vubec nic. Naopak znalost ucetni osnovy je dobra pro par
specialistu."
Sveho času jsem byl project managerem zavedení systému řízení výroby do podniku
100% řízeného zahraničním (západním) kapitálem. Nešlo o SAP, ale o systém
řekněme funkčně srovnatelný. K předchozímu mám dvě výhrady:<>
1) Ani SAP ani podobný systém nepřinesou výsledkek bez citlivého návrhu účetní
osnovy - když si někdo vyvzpomene, že chce analyzovat finanční toky s určitou
granularitou, nelze to už udělat jemněji, nežli určuje osnova do systému
vložená při jeho startu. Je ale možné a často se stává, že se účetní osnova
mění v průběhu užívání programu - některé analytické účty se kumulují,
střediska se slučují nebo naopak dělí, přijde se nato, že by bylo dobré přidat
k původním třem (syntetika - analytika - středisko ) ještě čtvrtou dimenzi -
projekt apod.
Zkrátka a dobře - obecně dobře konfigurovaná kmenová data určují,
jak jasně či zmatečně se bude pracovat s daty provozními. Nejde jen o účetní
osnovu, ale o osnovy obecně - a kmenová data představují sama v sobě více či
méně kvalitní osnovu., která určí vypovídací schopnost provozních dat.
Co chybělo nejvíce, byl právě akademický pohled na věc předem.
Mimochodem,
kvalitní mapa procesů v podniku je pokud vím vstupním podkladem pro konfigurační
modul SAPU.
2) Pro západní manažery byl ve srovnání s námi typický právě důraz
na p l á n o v á n í , a to nejen operativní, nýbrž i dlouhodobé. Zabývali jsme
se již předtím analýzou prodejních křivek, sesterský podnik v Německu ale na
tuto činnost klad mnohem větší důraz a svůj přístup nakonec prosadil i u nás
včetně software pro forecasting.
Zajímavé je, že forecasting dává
zpětně ověřitelné výsledky i v horizontu let u běžného průmyslového zboží.
V české společnosti převládá pohled, který si i při sebevětší ohleduplnosti
dovolím nazvat ideologickým, podle něhož je Trh cosi natolik měnivého a
nedotknutelného, že analyzovat to a plánovat podle toho je bezmála
rouháním Trhu morálně srovnatelné jen s působením v represivních komunistických
organizacích.
Západní management na to přirozeně kašle a plánuje dál.