Britské listy


středa 9. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Dnes začíná brněnský zbrojařský veletrh IDET 2001:
  • Obchod se smrtí: v Brně jsou firmy, které podporují vražedné režimy (podrobnou dokumentaci sestavili Nesehnutí)
  • Výzva: Umlčme zbraně: V Brně vystavují podniky, které prokazatelně porušují lidská práva (Nesehnutí) Proti Romům:
  • Británie má nový rasistický zákon (Guardian) Ekologie:
  • Další evoluce přírody je v našich rukou, varují mezinárodní vědci Novinářský aktivismus:
  • Uznání Jakubu Patočkovi: vytvořil z Literárek úspěšně sektářský týdeník (Jan Čulík) Česká televize:
  • Robert Buchar Jiřímu Balvínovi: Proč jste potlačili film Sametová kocovina? Reakce:
  • Od obránce vzbouřenců v ČT: Nactiutrhačství Britských listů (Tomáš Jurčík) Reakce:
  • Jak Britské listy zkreslují (Milan Šmíd) Reakce:
  • Rozdělení Československa: Argumentace Petra Jánského je neuvěřitelně hloupá (Vít Tomis) Na obranu lidí, jako je Jiřina Bohdalová:
  • Reaguji na plivanec pana Ruska (Tom Fuk)
  • Za komunismu jsme kolaborovali všichni (Patrik Sládeček) Tak jak je to s marxismem?
  • Brazilský marxismus (Fabiano Golgo)
  • Kotrba o marxismu - upřesnění (Petr Bradáč)
  • Marxista, leninista, anarchista, terorista ... (Jan Nekovář) Postskript:
  • Kvůli Marxovi na hranici? (Štěpán Kotrba)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • IDET 2001 - Obchod se smrtí

    Zvykli jsme si vnímat válku tak, že existuje agresor a ten, kdo se brání. Zbrojařské firmy nás učí, že toto dělení na dobro a zlo je nesprávné. Podívejme se na válečný konflikt z jejich perspektivy. Jsou striktně nestranné, čehož praktickým výsledkem je vyzbrojování obou stran konfliktu. A tak je ve válkách již téměř běžné, že z obou stran fronty na sebe míří zbraně jednoho výrobce a až se navzájem zničí, výrobce rád dodá nové. Dokud je ovšem alespoň jedna ze stran schopná za jejich zbraně platit a dodávat k nim obsluhu. Vítězem je, ať válka skončí jakkoli, zbrojařská firma. Kolem dodávek zbraní se točí obrovské peníze. Je potom pochopitelné, že pro takový obchod udělá firma úplně vše, včetně korupce. Mnohým firmám není při jejich obchodování cizí ani porušování embarg na dodávky zbraní vyhlašovaných Radou bezpečnosti OSN či zákonů omezujících obchod se zbraněmi v jednotlivých zemích. Při exportu zbraní sledují firmy výhradně cíl zvyšování vlastního vlivu, bez ohledu na důsledky pro zachování mezinárodní bezpečnosti a stability vyjádřené dohodami a embargy. Dodávky do zemí, kde zuří občanská válka, a do zemí s diktaturami, které porušují lidská práva, jsou pro zbrojařské firmy nevysychajícím zdrojem financí. Je jisté, že například v Indonésii, Iráku, Rwandě či Turecku jsou zbraně žádaným obchodním artiklem, a tak s těmito režimy zbrojní obchodníci uzavírají kontrakty, aniž by brali v potaz mezinárodní a vnitřní politickou situaci nebo se snad ohlíželi na úroveň dodržování lidských práv v dané zemi.

    Všechny zbrojařské firmy, o kterých se na dalších stranách píše, vystavovaly nebo vystavují (firmy účastnící se veletrhu IDET 2001 jsou uvedeny tučně) své zboží na brněnském veletrhu IDET - největší akci svého druhu ve střední Evropě.

    Barma (Myanmar)

    Vládnoucí vojenská junta vede genocidní politiku - systematicky vyhlazuje etnické menšiny a brutálně potlačuje lidská práva. Armáda pokračuje v násilném vystěhovávání příslušníků etnických menšin do pracovních táborů pod vojenským dohledem. Vláda se dopouští nezákonného věznění politických oponentů - členů opozičního prodemokratického hnutí. V současnosti je v Barmě přes 1 400 vězňů svědomí. V zemi je zavedena přísná cenzura, vlastnictví počítače či přístup k internetu bez vládního svolení jsou trestány až 15 lety vězení. Pravidlem je mučení při výsleších a ve věznicích, časté jsou mimosoudní popravy. 1

    V Barmě je u moci jeden z nejrepresivnějších režimů současného světa, který by se neobešel bez vojenské podpory zvenčí. Zbraně mu dodává čínská státní firma NORINCO. Z nedávné doby se jedná např. o dodávky tanků, děl, Kalašnikovů a jiné výzbroje v hodnotě 400 milionů USD. 9

    Další dodavatelem vojenské techniky byla ruská státní firma Rosvoorouzhenie (viz Rosoboronexport), která vojenské juntě prodala v roce 1995 sedm bojových helikoptér MIL Mi-17s. V roce 1996 byl uzavřen s Ruskem kontrakt na dodávku dalších helikoptér MIL Mi-171B.6

    Čínská lidová republika (ČLR)

    Čínský právní systém je v rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv - neobsahuje presumpci neviny, negarantuje svobodu shromažďování atd. Tisíce lidí jsou každoročně uvězněny po nespravedlivých procesech nebo jsou vězněny bez obvinění a soudu. Vězni svědomí jsou mučeni a popravováni.

    V “autonomních oblastech” Tibet a Xinjiang jsou tvrdě trestáni ti, kdo volají po větší náboženské a politické svobodě. Komunistická totalitní moc zbavila příslušníky etnických menšin základních lidských práv - na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, volný pohyb. 1

    Největším zahraničním dodavatelem čínské lidové osvobozenecké armády je Rusko. Z nedávné doby vzpomeňme jen několik největších dodávek ruské státní exportní společnosti Rosvoorouzhenie (viz Rosoboronexport): od roku 1994 realizovaná dodávka ponorek třídy Kilo 6, 9, 2 letadlové křižníky třídy Kiev prodané v roce 1995 9 a v roce 1997 dodané 2 torpédoborce třídy Sovremenny s vybavením a výzbrojí, systémy S-300 a protiletadlové rakety SA-10 a SA-15. 9 Další dva torpédoborce zakoupila čínská armáda v roce 2000. 6

    Francouzská firma Thomson - CSF (přejmenovaná na Thales) prodala ČLR svůj systém Crotale, raketovou zbraň voda - vzduch. 9

    Italská firma Alenia Difesa dodala do Číny protiletadlové rakety Aspide. 9 Čína poté zahájila výrobu vlastní verze této rakety. 6, 9

    Ruská firma Suchoj Attack Aircraft dojednala prodej letounů Su-27 a Su-30 do ČLR. 9 První dodávka měla proběhnout koncem roku 1998 a v průběhu dalších 15 let se plánuje sestavit v Číně z ruských součástí kolem 200 letadel Su-27. První várku letadel Su-30 si Čína objednala začátkem roku 1999, v roce 2001 bude dodáno prvních 20 ks. 6

    Izraelská zbrojovka Israel Aircraft Industries uzavřela s Čínou kontrakt na dodávku “radarů včasné protiletecké výstrahy” tzv. AEW typ EL/M-2075 Phalcon, od kterého však byla nucena na nátlak USA ustoupit.6 Zakázku nakonec zrealizovalo Rusko prodejem zařízení A-50. 6

    Etiopie a Eritrea

    Roku 1985 začal v Etiopii prosovětský režim Mengistu Haile Mariama, jenž praktikoval politiku systematických čistek etnických a náboženských menšin, realizovat program “povesničtění”, inspirovaný stalinskou kolektivizací. Za jediný rok bylo násilně přesídleno 600 tisíc rodin a zemřelo na 2 miliony lidí. Mezinárodní organizace dokládají, že za Mengistova režimu byli hromadně popravováni civilisté - vyhladovělé je házeli do příkopů a drtili tanky. 11

    Etiopie je v současné době v ozbrojeném konfliktu se sousední Eritreou. Dochází zde k masovému pošlapávání lidských práv. Jen v prvních měsících roku 2000 bylo z Etiopie násilně vysídleno 70 000 etnických Eritrejců. 2

    Na dodávkách zbraní totalitnímu režimu Mengistu Haile Mariama se podílela firma General Electric, která v letech 1974 - 75 dodala letouny F-5 5, a firma Suchoj, která dodala 4 letouny Su-27. 7 Další ruská firma Rosvoorouzhenie se v roce 1999 podílela na modernizaci stíhacích letadel MIG-21bis a MIG-23 pro etiopskou armádu.

    Třicet tun zbraní, včetně samopalů a munice od české firmy Thomas CZ, bylo skrze gruzínské ministerstvo obrany zařazeno do zásilky pro eritrejskou stranu konfliktu, a to přesto, že na tuto zemi bylo uvaleno zbrojní embargo Rady bezpečnosti OSN a Evropské unie. 16

    Guatemala

    Více než tři desetiletí trvající občanská válka znamenala pro Guatemalce systematické používání politických vražd k potlačování opozice. I když oběti represe pocházely ze všech vrstev společnosti, zasáhla svým počtem cíleně především indiánské rolníky, potomky Mayů, kteří představovali více než 60% obyvatelstva země. Stálý tribunál národů v roce 1983 potvrdil obvinění z genocidy. 11 Amnesty International dokumentuje i nyní četné případy mučení, “zmizení” a mimosoudních poprav nepohodlných občanů.

    Izraelská státní firma Israel Military Industries (I.M.I.) prodala guatemalské armádě v období občanské války samopaly UZI, útočné pušky Galil a několik druhů pozemních protipěchotních min. Tato armáda ještě několik let po ukončení konfliktu porušuje lidská práva a obchoduje s drogami. 2, 9

    Indonésie

    V roce 1975 anektovala diktatura generála Suharta nezávislý Východní Timor a po desítky let tam vedla vyhlazovací válku. 680 tisíc obyvatel Východního Timoru utrpělo indonéským vpádem větší ztráty než kterýkoli jiný národ, vystavený po druhé světové válce ozbrojené invazi. 11 Agresor se snažil snižovat počet obyvatel masakry, hladomorem, omezováním porodnosti a deportacemi. V loňském roce se konalo na Východním Timoru referendum o nezávislosti země, provázené terorem ze strany ozbrojených proindonéských milicí podporovaných jak Indonéskou národní armádou (TNI), tak i policií. Indonésie se tak i po odstoupení diktátora Suharta objevuje na čelných příčkách seznamů Amnesty International a Human Rights Watch dokladujících mimosoudní popravy, “zmizení”, mučení a špatné zacházení, zadržování vězňů svědomí, nespravedlivé procesy či věznění bez obvinění a soudu.1,2

    Do Suhartovy Indonésie 70. let prodala francouzská firma GIAT 100 lehkých tanků AMX-13 a 200 bojových vozidel pěchoty AMX-VCI. 5

    Americká Lockheed Martin Corp. se spolu s General Electric podílela na dodávce 12 letounů F-16 a 14 letounů F-5. Použití nově zakoupených F-16 na okupovaném Východním Timoru vyvolalo dokonce protest Kongresu USA. 9

    Indonéské letectvo vyzbrojila 28 letouny Douglas A-4 Skyhawk americká firma Mc Donnel Douglas (ta byla v roce 1997 pohlcena firmou Boeing). 8

    Vojenské dodávky přišly i ze Švýcarska - indonéská armáda vlastní mimo jiné kanony Oerlikon. 6, 8

    Irák

    V podpoře diktátorskému režimu Saddáma Husajna proti “islámskému nebezpečí” se vzácně spojili SSSR, USA a Francie. Lacino získané zbraně použil Husajn nejen proti Íránu během íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988, ale i proti iráckým Kurdům usilujícím o nezávislost - vládní jednotky v polovině 80. let ničily kurdské samosprávné území na severu země chemickými zbraněmi - a v srpnu 1990 s nimi okupoval Kuvajt. 10

    Díky prodeji protilodních raket Exocet s naváděcím systémem firmy Thomson - CSF (přejmenované na Thales) do Iráku bylo možno srovnávat účinky této francouzské rakety na britské a americké válečné lodě. 9 Během tzv. války v Zálivu v roce 1991 se ještě více vyhrotila (zdánlivě) paradoxní situace: “spojenci” ničili vlastní bojovou techniku na straně nepřítele.

    Dassault Aviation prodala Iráku 133 stíhaček Mirage F-1 a Bagdád se také podílel na výrobě Mirage 2000. 9

    Ve výzbroji irácké armády jsou také obrněné transportéry švýcarské firmy Mowag. 8

    Na dodávce protiletadlových kompletů Roland 1 se podílela francouzská GIAT, vrtulníky Hughes dodala americká Mc Donnel Douglas.

    Irák byl mocně vojensky podporován také z Ruska (tanky T-69 a T-72) a Číny (tanky T-59 a T-62). 4

    Írán

    V lednu 1979 prohlásil ajatolláh Chomejní Írán islámskou republikou v čele s revolučním výborem šíitských duchovních. Odpůrci jeho fundamentalistického režimu byli popraveni jako kontrarevolucionáři. V zemi bylo uzákoněno islámské právo, tzv. šaría, které je v příkrém rozporu s lidskými právy. 10 I přes jisté zlepšení politické situace koncem 90. let dochází v této zemi i nadále k porušování lidských práv. V červenci 2000 byly po rozsáhlých studentských protestech proti vzrůstajícím státním represím uvězněny bez řádného soudu stovky lidí. Čtyři z nich byli koncem roku odsouzeni k trestu smrti.

    Po přerušení zbrojních dodávek Íránu v roce 1979 bylo do této země prostřednictvím Izraele prodáno 18 stíhacích bombardérů Mc Donnel F-4 a 46 bitevních bombardérů Douglas A-4, vyráběných už v té době fúzovanou firmou Mc Donnel Douglas. 9

    V rámci tajné operace CIA, která vešla v širší známost díky aféře Irangate, bylo prostřednictvím Izraele prodáno do Íránu 235 kompletů raket HAWK, které tehdy vyráběla americká firma Raytheon. 9 Nyní jsou tyto rakety upravovány k použití na letounu F-14. 7, 9

    Ve výzbroji íránské armády jsou také tanky T-59 a T-62 firmy NORINCO. 5, 8

    Firma Rosvoorouzhenie dodala do Íránu v roce 1993 2 ponorky třídy Kilo a 1 další pravděpodobně v roce 1996. 9 Mezi lety 1991 až 1994 tato ruská státní firma dodala 30 bojových letounů MiG-29, 300 tanků T-72 a nezjištěný počet protiletadlových raket SA-5. 6, 9 Rusko ve svých dodávkách pokračuje dodnes prostřednictvím nástupnické firmy Rosoboronexport. “Rusku připadne největší podíl v realizaci 25 letého programu přezbrojování íránské armády. Moskva může do Íránu vyvézt 600 tanků T-72, 1000 obrněných transportérů, náhradní díly k MiG-29, prostředky PVO a rovněž licence a technickou dokumentaci k výrobě některých typů zbraní. Příští kontrakt by se měl týkat i námořní vojenské techniky, raketového systému PVO S-300, modernizovaných stíhaček či radiolokátorů.” 13

    Írán vlastní ruskou licenci na výrobu protitankové střely Konkurs, které vyrábí od roku 2000. 6

    Írán vyrábí v licenci německé firmy Heckler & Koch (na IDETu 2001 zastoupena polskou firmou PHU CENREX) útočné pušky G-3. (viz též Súdán). 2

    Kambodža

    Po pádu Pol Potovy genocidní diktatury docházelo v zemi k postupnému nárůstu napětí mezi armádou postkomunistického establishmentu a Rudými Khmery projevujícímu se ojedinělými ozbrojenými střety. Krize vyvrcholila v roce 1997 otevřenou válkou mezi oběma tábory a ani volby v roce 1998 situaci nevyřešily. 9 V březnu 1999 vydala OSN zprávu o porušování lidských práv za období vlády Rudých Khmerů, kambodžská vláda tuto zprávu odmítla. K porušování lidských práv v této zemi dochází i nadále a dopouštějí se ho zejména policejní složky. Amnesty International sleduje četné případy mučení, mimosoudních poprav a nespravedlivých procesů zejména s vězni svědomí.

    Česká firma Aero Vodochody uzavřela v roce 1994 kontrakt a v roce 1996 sem dodala první 2 cvičné a lehké bojové letouny L-39. 6, 9 Další dodávky 8 ks těchto letounů se uskutečnily v roce 1997 skrze firmu Israel Aircraft Industries. Stejná firma se podílela na modernizaci stíhacích letounů MIG-21 pro kambodžskou armádu. 6 ČR krátce před vyhrocením krize v roce 1997 prodala do Kambodže 40 tanků T-55 a 26 obrněných transportérů OT-64 . 9

    Korejská lidově demokratická republika

    Severní Korea zůstává uzavřena mezinárodním organizacím monitorujícím dodržování lidských práv - o stavu v této oblasti nejlépe vypovídá fakt, že vláda usilovala v roce 1997 o vystoupení z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech s odůvodněním, že se o práva svých občanů nejlépe postará sama, což OSN odmítla. 1 V zemi, kde umírají miliony lidí v důsledku hladomorů, jde 35% výdajů státního rozpočtu na zbrojení. 4

    Koncem osmdesátých let dodala do KLDR firma Suchoj svá letadla Su-25 a Su-27. 9 Také firma Rosvoorouzhenie (dnes Rosoboronexport) dodala Severní Koreji několik bojových letounů MiG-29. Navíc tam prodala i licenci na jejich výrobu, 9 takže nyní KLDR vlastní 48 těchto strojů. 4

    Paraguay

    Až do roku 1989 byla země pod diktaturou generála Stroessnera. Za 35 let uprchlo ze země na jeden a půl milionu obyvatel a 360 tisíc jich prošlo vězením. 12 Hlavní obětí se ale stal indiánský kmen Acéů. Ten totiž “brzdil plán hospodářského rozvoje země” - představoval překážku pro ropné společnosti, které se rozhodly těžit na jeho území. Proto se vláda, podporovaná Spojenými státy a nadnárodními společnostmi, rozhodla pro “konečné řešení” indiánské otázky. Acéové byli brutálně nahnáni do rezervací - koncentračních táborů podle nacistického vzoru, kde byli mučeni a vyvražďováni. Mnoho mužů, žen a dětí bylo prodáno do otroctví. 11

    V době vlády diktátora Stroessnera dodávala izraelská firma Israel Military Industries do Paraguaye samopaly UZI. 6, 9

    Rwanda

    V polovině 90. let ve Rwandě zuřila občanská válka mezi vládnoucími Hutuy a 10% menšinou Tutsiů. Vládou podporované milice vyvražďovaly všechny Tutsie bez rozdílu, odhaduje se, že při hromadných jatkách přišlo o život na 800 tisíc lidí, milion obyvatel musel ze země uprchnout. 11 Armády i ozbrojené opoziční skupiny vraždily neozbrojené civilisty včetně dětí a nemluvňat. Běžné bylo mučení a kruté zacházení, “zmizení” či věznění bez soudního procesu. 1

    Rwandskou armádu vyzbrojovala a finančně podporovala Francie; Komise OSN pro lidská práva dále dokládá, že také zajišťovala její výcvik. 3 Poté, co pod tlakem embarga OSN z května 1994 byla oficiální spolupráce kvůli probíhající genocidě přerušena, docházelo nadále k dodávkám zbraní francouzské firmy GIAT přes prostředníky. 2

    Ve výzbroji rwandských Hutuů byly zjištěny také pozemní miny italské firmy Tecnovar, na jejichž výrobě se podílí americká General Electric. 2, 9

    Část dodávek ručních zbraní, dodaných rwandským Hutuům v době občanské války, přišla z Číny od firmy NORINCO. 9

    Súdán

    Islámský fundamentalistický režim Umara al-Bašíra, který nastoupil v roce 1989, provádí plánovitou politiku etnických a náboženských čistek, projevující se masovými deportacemi a masakrováním civilního obyvatelstva armádou a kmenovými milicemi. Vojenská junta uplatňuje program hromadného vraždění a přesunů obyvatelstva: celé vesnice byly srovnány se zemí, muži povražděni nebo odvlečeni jako pracovní síla, ženy jsou znásilňovány kvůli “arabskému potomstvu”, děti jsou podrobovány vojenskému výcviku v táborech s islámskou výukou. 11 Komise OSN pro lidská práva informovala o popravách a rozsudcích smrti za odpadlictví od víry, o masakrování, mrzačení a deportování civilního obyvatelstva do otroctví. Jen během roku 1999 uprchlo ze země 200 000 lidí.

    Súdánskou vojenskou juntu vyzbrojila svými tanky T-59 a T-62 firma NORINCO. 5, 8

    Ve výzbroji súdánského námořnictva jsou také švýcarské kanony firmy Oerlikon 6, 8, súdánská armáda vlastní také útočné pušky G-3 vyrobené v licenci německé firmy Heckler & Koch (zastoupené na IDETU 2001 firmou PHU CENREX) v Íránu. 2

    Súdánská vojenská junta po svém nástupu k moci nakoupila 20 tanků M-60A3 americké firmy Allison, která je součástí General Motors. 5

    Česká republika dodala v roce 2000 106 tanků T-55 do Jemenu i přesto, že v průběhu dodávek vzniklo důvodné podezření, že výzbroj je dále prodávána do Súdánu. Ten byl konečným adresátem předchozí dodávky dvaceti tanků stejného typu, která do Jemenu dorazila z Polska v roce 1999.

    Turecko

    Turecko, ačkoli je členem NATO, figuruje zároveň na seznamech Amnesty International coby země porušující lidská práva. Témeř dvě destiletí trvá válka mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty, při které obě strany porušují lidská práva. Boje si vyžádaly přes 4 500 obětí z řad civilistů a Ankara je kvůli svému postoji ke Kurdům, největšímu národu bez vlastního státu, často terčem kritiky západních zemí. V samotném Turecku jsou lidé zatýkáni za nenásilné politické aktivity, mučeni na policejních stanicích, častá jsou “zmizení” a mimosoudní popravy, bez skrupulí je potlačována svoboda projevu. 1

    Od roku 1987 se podílí na vyzbrojování tureckého letectva americké firmy General Electric a Lockheed spoluprací na licenční výrobě letounů F-16, používaných v bojích s Kurdy. 5 Na výrobě komponentů pro tyto bojové letouny spolupracuje americká firma Litton s tureckou firmou Aselsan. 14

    Zbrojařský koncern Raytheon dodal mezi lety 1992 - 98 přes 3 000 ks raket typu TOW, Sidewinder, AMRAAM, Seasparrow a v rámci tzv. Euro-Stinger project prodal licenci na výrobu protiletadlových raket. V roce 1999 pak dodala rakety typu Patriot.14, 15

    Další americká firma United Defense (na IDETu zastoupena českou firmou M.P.I. Trading) se formou společných podniků podílí na vyzbrojování turecké armády.

    Modernizaci tanků M-60A3 provádí izraelská firma I.M.I. Jiná izraelská firma Israel Aircraft Industries se podílela v roce 1999 na modernizaci letounů F-4E Phantom.

    V rámci umoření dluhu ruské vlády dodalo Rosvoorouzhenie (dnes Rosoboronexport) 17 vrtulníků Mi-17, transportéry BTR-80, ruční zbraně a munici. 9

    Firma Oerlikon rozběhla v Turecku v roce 1988 licenční výrobu protiletadlových kanonů. 9 Munici dodává německá firma Dynamit Nobel (na IDETu 2001 zastoupena Thomas CZ).

    Turecká armáda využívá k bojům s Kurdy i tanky Leopard-1 německé firmy Krauss-Maffei. 9

    Česká zbrojovka vyvezla v roce 1995 pistole vz. 75 do Turecka, kde jich využívá policie kritizovaná za porušování lidských práv. 9

    Na výrobě zbraní pro tureckou armádu (raketomety, samopaly, protiletadlové zbraně, munice apod.) spolupracuje turecká firma Makina ve Kimya Endüstrisi Kurumu (MKEK) se zbrojovkami Oerlikon, GIAT a Heckler & Koch. 14

    MKEK vyrábí také protipěchotní miny používané zejména proti kurdským obyvatelům v hraničních oblastech jihovýchodního Turecka. 2

    Nekalé praktiky některých zbrojařských firem vystavujících na IDET 2001

    Zbrojařské firmy patří ke společnostem s největším ročním obratem. Často dochází k fúzím či prodejům pouze určité části výroby, získávání majoritních podílů v mnoha různých firmách a distribuci výrobků pod jejich názvem. Zachytit všechny pochybné aktivity je tudíž prakticky nemožné.

    Zahraniční společnosti

    Rosoboronexport

    Firma vznikla na podzim roku 2000 sloučením ruských státních exportních společností Rosvoorouzhenie a Promexport. Tyto firmy tedy realizují kontrakty uzavírané ruskou vládou. 6

    Rosvoorouzhenie současně vyzbrojovalo řeckou Republiku Kypr i Turecko, které jsou od turecké invaze v roce 1974 v neustálém konfliktu.

    V době války na území bývalé Jugoslávie docházelo vedle dodávek do Srbska také k dodávkám zbraní do Chorvatska. 9

    Ruská letadla byla nedávno prodána jak Etiopii, tak Eritreji, které jsou ve vleklém válečném konfliktu. 9

    V době hrozby leteckých úderů NATO dodalo Rosvoorouzhenie Miloševičově Jugoslávii protiletadlové zbraně včetně vylepšených systémů SA-6. 9

    Rusko skrze dodávky těchto firem podporuje také nedemokratické režimy typu Číny, Barmy a Íránu (viz výše).

    Rosvoorouzhenie má za sebou nejméně jedno vyšetřování na základě podezření z daňových podvodů a korupčních praktik, které bylo zahájeno v květnu 1995. 9 Výsledky dosud nebyly publikovány v dostupných zdrojích.

    Firma Promexport uzavřela v říjnu 2000 objednávku na dodání 22 bombardérů Suchoj Su-24 do Alžírska, sužovaného náboženským a etnickým násilím. 6

    I.M.I. (Israel Military Industries)

    Firma I.M.I. vyrábí dva typy pozemních protipěchotních min. Izrael jako jedna z mála zemí nepodepsal mezinárodní dohodu o zákazu výroby a používání této zákeřné zbraně. 2 Miny byly dodávány do zemí jako Guatemala, Zair, Nigérie, kde zabíjí jak vojáky, tak civilisty. 2

    Společně s další izraelskou firmou Israel Aircraft Industries modernizují zbraně pro tureckou armádu, která bývá nasazována proti vlastním občanům.

    I přes platnost embarga OSN uvaleného na Jihoafrickou republiku v době apartheidu tam firma I.M.I. prodala licenci na útočné pušky Galil. Další pušky byly dodány do Guatemaly v období občanské války a do Paraguaye v době diktatury generála Stoessnera. 6,9

    Raytheon

    Stejně jako další americké zbrojovky (Rockwell - na IDETu zastoupena Omnipolem, Alliant Techsystems - zastoupena firmou MAX MERLIN) odmítl koncern Raytheon výzvu organizace Human Rights Watch a nadále vyrábí protipěchotní miny. 2

    Turecké ozbrojené síly zasahující proti kurdské menšině jsou nezřídka vyzbrojeny raketami této zbrojařské společnosti. 14

    V minulosti se Raytheon zapletl do aféry Irangate dodávkou raket typu HAWK autoritářskému režimu šáha Rezy Pahlavího. 9

    české společnosti

    Česká zbrojovka vyvezla v roce 1995 pistole vzor 75 do Turecka, kde jich využívá policie ostře kritizovaná za porušování lidských práv. 9

    Aero Vodochody dodalo v roce 1996 letouny L-39 do válkou zmítané Kambodže. 6,9

    V krvavé občanské válce na Srí Lance bylo od roku 1983 zabito 70 000 osob, 800 000 civilistů uprchlo ze svých domovů a 600 000 osob se uchýlilo do zahraničí. Komise OSN dokumentují případy 12 000 osob, které zmizely po zadržení vládními bezpečnostními složkami. Amnesty International poukazuje na trvající případy mučení a mizení osob zadržených vládními silami. V roce 2001 byly z České republiky vyvezeny na Srí Lanku tanky, raketomety a munice české výroby v celkové hodnotě 2,5 milionu dolarů. Dodávky na Srí Lanku v letech 2000 a 2001 realizovaly za souhlasu ministerstev zahraničí, obrany a průmyslu a obchodu firmy M.P.I. Trading, Poličské strojírny (na IDETu 2001 zastoupena Omnipolem), ZVI, VOP 026 ŠternberkVOP 025 Nový Jičín. 6, 15, 16, 17

    Válka na Srí Lance je navíc dalším případem časté praxe, kdy obě bojující strany konfliktu používají zbraně téhož výrobce. Povstalecká organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE), v jejíchž řadách bojují i dětští vojáci, je vyzbrojena českými raketomety. Podle agentury Reuters velká část civilních obětí zahyne během dělostřeleckých soubojů, při nichž obě strany používají právě české raketomety. 7, 16

    Dalším z řady problematických zbrojních kontraktů je vývoz zbraní (různé zdroje uvádí, že šlo o děla, náboje a samopaly) realizovaný firmou Thomas CZ. Přesto, že oficiálním cílem měla být Gruzie, během přepravy vyšel najevo záměr dopravit zásilku do Eritreje, která je pod mezinárodním embargem OSN a EU na dovoz zbraní. Nešlo o první zbrojní dodávku firmy Thomas CZ oficiálně určenou do Gruzie. 6, 16

    Donucovací prostředky

    Na veletrhu IDET 2001 jsou vystavovány také donucovací prostředky (plastikové projektily, elektrické obušky a paralyzéry, pouta atd.), které jsou často zneužívány státními represivními složkami k mučení a týrání zadržených. Přes ujišťování výrobců o jejich bezpečnosti řada z nich může způsobit vážná zranění, či dokonce smrt. 1

    Firma Poličské strojírny vyrábí zbraň zvanou Kraken, která slouží k zneškodňování nechráněných osob střelami podobnými tenisovým míčkům. Při zásahu citlivých míst (hlava, krk, srdce) může dojít i k zabití. 9, 13

    Česká zbrojovka Sellier & Bellot vyrábí plastikové projektily, kterými zásobuje ozbrojené složky v zahraničí. Při použití do třiceti metrů mají tyto projektily stejný účinek jako běžné střelivo. Jen v Izraeli zemřelo od roku 1993 na následky zásahu plastikovým projektilem přes padesát lidí. 9

    Další česká firma Harpia Praha pro Českou republiku zastupuje mimo jiné americkou firmu TASER International vyrábějící elektrošokové paralyzéry. Americké firmy často dodávají elektrické donucovací prostředky například do Turecka, Indonésie a Saúdské Arábie, kde bývají používány k mučení politických oponentů. 1

    Amnesty International cituje svědectví saúdskoarabských vězňů, na kterých byla používána pouta americké firmy Smith & Wesson (na IDETu 2001 zastoupené firmou PHU CENREX). Přitom americká vláda tvrdí, že při udělování vývozních povolení zohledňuje otázku dodržování lidských práv v cílových zemích. 1, 14

    Zdroje informací

    1 Amnesty International

    2 Human Rights Watch

    3 Komise OSN pro lidská práva

    4 The 1998 - 1999 World Defence Almanac (Military Technology)

    5 Kongresová knihovna USA

    6 Publikace společnosti Jane‘s

    7 Reuters

    8 Military Balance

    9 Internet (konkrétní adresy na vyžádání u NESEHNUTÍ)

    10 Moderní oxfordský slovník 20. století, Praha 1994

    11 Genocidy XX. století, Praha 1997

    12 Pečínka, Pavel: Od Guevary k zapatistům, Brno 1998

    13 IDET Newsletter, IDET NEWS 6/2000

    14 FAS - Federation of American Scientists

    15 Stockholm International Peace Research Institute

    16 ČTK

    17 Bonn International Center For Conversion


    ...skutečnou šanci dostane mír teprve tehdy, až dostane šanci člověk. Totiž až všechny vlády světa pochopí, že lidé, kteří nechtějí válku, odsuzují násilí a vyslovují se proti zbrojení, musí být přinejmenším slyšeni; že každá poctivá touha po lepším společenském uspořádání a spravedlivějším a důstojnějším životě musí být respektována - bez ohledu na to, zda její projev je či není v souladu s oficiálními stanovisky. Myslím, že velikost šance, kterou má v dnešním světě mír, nezávisí jen na armádách či vládách. Daleko víc závisí na odvaze všech lidí dobré vůle dávat své mínění najevo bez ohledu na následky, které to pro ně může mít. (...) Očekávat odzbrojení jako nějaký dar, který nám dříve či později padne do klína, bylo by pošetilé. Těžko dají míru šanci nějaká tajná jednání vládních expertů, nedá-li mu ji samo obyvatelstvo této planety. (...) Dejme šanci míru!

    (Z dopisu Václava Havla mírovému shromáždění v Hannoveru, srpen 1985)

    © Copyright NESEHNUTÍ

    Informace (velmi pracně) shromážděné v tomto materiálu jsou ověřené a platné k 1. květnu 2001. V případě čerpání údajů či citací z textu uvádějte prosím NESEHNUTÍ jako zdroj.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|