Od obránce vzbouřenců v ČT: Nactiutrhačství Britských listů
Vážený pane,
před časem Vaše Britské listy zveřejnily informaci Útrpný obraz diskuse na internetovém fóru "verejnact". Autor Jan Paul v ní reagoval na některé výroky z mých úvah o dění po vánoční revoltě zpravodajských pracovníků ČT. Zejména ho popudilo to, že jsem lidi, kteří zesměšňovali stávkující pracovníky, označil za spodinu. Sám Jan Paul je označil za děti, které protestují proti tomu, že jim berou jejich oblíbenou hračku.To je zesměšňování! Nemohu tvrdit, ale mohu předpokládat, že pan Paul patřil k těm lidem, kteří označovali desetitisíce protestujících na Václavském náměstí za lůzu. Byl jsem tam na obou demonstracích. Uznávám, že označení lůza (= spodina) je velmi tvrdé, nicméně já jsem jím v oné vypjaté době označil pouze několik jedinců, zatímco druhá strana desetitisíce lidí.
Jan Paul můj text charakterizoval jako patologicky nenávistný, téměř fašistický škvár a uvádí, že ho děsí představa, že takový člověk ještě působí ve školství. Navíc v rozporu se skutečností tvrdí, že jsem nepodepisoval své příspěvky.
Jiným mým hříchem bylo to, že jsem měl stanovy navrhovaného občanského sdružení pro veřejnoprávní sdělovací prostředky hotové už od ledna na svých www stránkách. To není přesné. První znění stanov s návrhem na ustavení uvedeného sdružení jsem předal štábu v budově zpravodajství ČT už 28. prosince 2000 a opakovaně v dalších dnech. Bohužel partikulární zájmy některých organizátorů stávkových akcí znemožnily sjednocení většiny iniciativ a zejména bezprostřední ustavení občanského sdružení, které mohlo omezit vliv nejrůznějších lobby při koncipování dalšího směřování veřejnoprávních sdělovacích prostředků. To, že nezávislé sdělovací prostředky jsou pro demokratický vývoj v naší zemi nezbytné, je prostý fakt, spíše axiom, protože téměř dvaapadesát let totalitárních systémů naučilo většinu lidí "držet hubu a krok". Stačí pár šikovných demagogů, kteří, pokud se jim podaří ovládnout sdělovací prostředky, si s důvěřivou "masou" budou dělat, co se jim bude právě hodit.
Pana Paula velmi rozčililo to, že jsem neodpovídal na jeho opakované dotazy. Rozčilil se třeba proto, že na otázku, kde jsem byl, když se rozpadalo Občanské fórum, jsem odpověděl pouze to, že jsem spoluzakládal ODS. Podle pana Paula tedy ten, kdo nezachraňoval jedno občanské sdružení, nemá právo zakládat jiné?! Jakoby normálně myslící člověk nesměl jednat v souladu se zdravým rozumem: tehdy bylo nad slunce jasnější to, že Občanské fórum už svou iniciační roli sehrálo a dále už bylo neakceschopné. Na otázku jsem zpočátku nemínil reagovat, ale pak jsem ze slušnosti odpověděl.
Problém je v tom, že mladí či mladší lidé mají paradoxně mnohem více času než ti, kteří překročili šedesátku. Jsem v situaci, kdy mnohé z toho, co jsem odkládal na důchod, musím prostě vypouštět, má-li mi zbýt čas na to hlavní (proto už dál nepřesluhuji) - vnoučata, Společnost středoškolských pedagogů, zahrádku... Do diskusní skupiny jsem se zapojil proto, abych se seznámil s tím, jak to chodí, protože právě organizování diskusních skupin pedagogů příbuzných oborů považuji za nejúčinnější prostředek jejich komunikace a kooperace při hledání efektivnějších vyučovacích a výchovných přístupů. Času mám málo mimo jiné i proto, že vytváření www stránek pro mne jako samouka zabere mnohem víc času než pro mladým, kteří se s výpočetní technikou seznámili už ve škole. Cítí-li se člověk dotčen tím, že s ním někdo není ochoten diskutovat, měl by si před tím, než onoho neochotného znectí ve veřejném sdělovacím prostředku, zjistit o něm alespoň nejzákladnější informace dostupné na dotyčném diskusním panelu. Neučiní-li tak, jde o nactiutrhačství!
Nejsem čtenářem Britských listů a ani všechny příspěvky na diskusním panelu nečtu (nemám pevnou linku a poplatky Telecomu za připojení spolykají značnou část důchodu), proto jsem se o "informaci " pana Paula dověděl zprostředkovaně. Ani tehdy jsem nereagoval. Když se ale jeden z mála aktivních učitelů, který navíc vytváří vlastní www stránky (takových je velmi málo), ukončil spolupráci v SSP, napadlo mne, že pomluvy pana Paula začínají působit. Proto jsem napsal panu Paulovi dopis, ve kterém jsem ho seznámil s mým působením ve školství a požádal jsem ho, aby zajistil jeho zveřejnění v Britských listech. Nevím, zda Vám ho poslal, nevím ani, zda byl zveřejněn.
Vážený pane šéfredaktore, žádám Vás o informaci, zda jste od Jana Paula můj dopis dostal. V případě, že se tak stalo, co s ním míníte učinit. V případě, že jste ho nedostal, co míníte učinit, abyste spravedlnosti učinil zadost. Poškozením dobrého jména předsedy Společnosti středoškolských pedagogů jste poškodil i toto sdružení, které může sehrát významnou roli v odborném růstu středoškolských pedagogů. To však pouze v případě, že bude aktivně pracovat zejména prostřednictvím internetu. Právě ty pedagogy však Váš časopis od práce v SSP odradil.
S pozdravem
Tomáš Jurčík
