Martin Palouš v Jednadvacítce: "Pasová kontrola britských úřadů na pražském letišti není diskriminační, každý stát má právo určit si, koho na své území vpustí."
Tímto nehorázným výrokem se proslavil Martin Palouš ve včerejší Jednadvacítce, kterou moderoval Jan Němec a která byla ve svém úvodu charakterizována relativně briskním rozhovorem moderátora s Martinem Paloušem z českého (málem jsem napsal "britského") ministerstva zahraničních věcí a s Ladislavem Bílým z Romského občanského sdružení z Karlových Varů. Palouš se ve svém tvrzení, že totiž česká vláda ve spiknutí s vládou britskou vůbec neporušuje lidská práva, výrazně odlišil od názoru nezávislého pozorovatele z londýnského ústředí Amnesty International, který přinášíme jinde v tomto vydání Britských listů. Je pozoruhodné, až do jaké absurdity je schopen dojít český státní úředník Palouš při hájení chybného rozhodnutí svých nadřízených... "Právo lidí žádat o azyl není popřeno," konstatoval Palouš, "je mnoho cest, jak se dostat do Británie, nikoliv jen letecky." - A co takhle popření práva snědých lidí cestovat do Británie letecky - proč mají být v této věci diskriminováni?
Moderátor Němec se tentokrát skoro profesionálně přidržoval základního novinářského principu, že každé interviewované osobě je nutno dávat otázky na tělo z opačného úhlu pohledu, než jaký ta osoba zastává, a to bylo dobře. Bohužel však Česká televize stále ještě nepochopila, že nejde "o Romy", ale o české občany. Jde o velmi nebezpečný vylučovací princip, který může být v budoucnu libovolně rozšiřován. Dnes jsou z letadel, mířících do Británie, vylučováni Romové, až vstoupí Česká republika do Evropské unie, třeba bude Čechům zakázáno dělat to, co smějí činit Němci - opět za nadšeného souhlasu českých vládních činitelů?
Jako dobrou otázkou na tělo na Ladislava Bílého se z povrchního pohledu zdála být Němcova otázka na Bílého: "Do Británie přijelo téměř 800 romských rodin a skoro nikdo z nich nedostal azyl. Je to zneužívání britského azylového práva?" Jak však vysvětlil na jiném místě Britských listů činitel londýnského ústředí Amnesty International, to, že Británie českým Romům odpírá azyl, nikterak neznamená, že nejsou jejich žádosti o azyl oprávněné.
Zavádějící bylo tvrzení Martina Palouše, že po imigrační kontrole britskými úředníky v ČR už na britských letištích neprocházejí Češi imigrační kontrolou. Tak jen v Londýně jsou čtyři letiště, a jen na jednom z nich, v Heathrow, byla až včera, den po zavedení britské pasové kontroly v Praze, spěšně zřízena přepážka pro české občany. Mnozí cestující z Čech však létají do Londýna levnou leteckou společností Go na letiště ve Stansteadu a tam žádná česká přepážka zřízena nebyla, čeští cestující se tam musejí znovu podrobovat celé imigrační proceduře jako všichni ostatní, stát stejnou dlouhou frontu jako všichni ostatní nečlenové Evropské unie. A co letiště v jiných částech Británie, Manchester, Glasgow, Teesside, Edinburgh?
Včerejší Události ČT a Televizní noviny Novy
Konečně daly obě televizní stanice ve včerejších hlavních zpravodajských relacích slovo Romům - představitelům romských organizací i alespoň jedné obyčejné české občance se snědou pletí - Helena Turková je v Británii provdána a žije tam už dva roky - přestože měla všechny britské dokumenty, britští imigrační úředníci ji v Praze z letadla do Británie vyloučili! Britské velvyslanectví odmítlo sdělit sdělovacím prostředkům, kolika Romům rasisticky včera Britové v Praze zabránili v cestě do Británie. Znovu se v obou večerních zpravodajských relacích znemožnil mluvčí ministerstva zahraničních věcí Aleš Pospíšil, který v úplném rozporu s realitou až komicky tvrdil, že je všechno v pořádku. Škoda, že si vládní mluvčí jako Pospíšil neváží trochu své vlastní integrity a osobnosti a je jim jedno, že vystupují na veřejnosti jako šašci.
Hlavní zprávou ve včerejších Událostech byla informace, že ČR neschválí dohodu s Evropskou unií, podle níž by měli být diskriminováni čeští občané, hledající zaměstnání na Západě. Informovala o tom Veronika Sedláčková z Černínského paláce a její informace trpěla tradičními nedostatky takovýchto reportáží: prostě nestačí jen verbálně shrnout v živém vstupu, o co jde. Je zapotřebí v zájmu názornosti použít několika citací v textu na obrazovce, popř.grafiky. Vysvětlení problému od Sedláčkové bylo nejasné a příliš rychlé. Reportáž televize Nova od reportéra Dumbrovského na totéž téma byla - opět - daleko informativnější a srozumitelnější. Mimo jiné Dumbrovský jasně uvedl, že vláda nechce schválit kapitolu pro vstup do EU o volném pohybu osob s nevýhodnými podmínkami pro ČR. To v reportáži České televize buď nebylo, anebo to nebylo řečeno dostatečně jasně.
Konečně se dopracovala Česká televize k tomu, aby do Událostí zahrnula příspěvek o bonnském vyjednávání ohledně ekologické dohody z Kjóta. Reportáž Petra Podaného byla tentokrát velmi dobrá, i když jeho jazyková dikce byla stále podivná - nepříjemné byly zejména jeho nepřirozené pauzy v proudu řeči, které jsou zjevně jakýmsi jeho osobním charakteristickým rysem. Ztěžují však porozumění komentáře, který byl jinak informativní a inteligentní.
Reportéři televize Nova opět většinu svých reportáží vzrušeně drmolili hysterickým způsobem. Reportáž o honu na čarodějnice v Kongu nepřesvědčila, že byla vedena humanstickou motivací - její zařazení bylo jistě motivováno touhou po bulvárnosti. Příliš informací o vraždách a trestných činech se zdá být i v Událostech ČT. Pochybná a zavádějící byla hlavní zpráva Televizních novin na Nově - Koranteng oznámil vítězoslavně, že se v ČR dosud v ČR nevyskytla lidská nákaza od nemoci šílených krav, a proto, dovozovala reportáž, mohou lidé jíst hovězí docela bezstarostně. To ovšem ze zprávy vůbec nevyplývá: vzhledem k tomu, že se BSE u krav v ČR vyskytla, není vyloučeno, že k přenosu lidské formy nemoci šílených krav ještě klidně může dojít, a tak bych si to hovězí zrovna moc nadšeně, jak to navozovala zpráva Novy, nedával.
