Ponížení
Příchod britské pasové kontroly do Ruzyně vítám
Vážený pane,
s napětím jsem očekával, jestli nějaký blbec začne ječet, že posunutí imigrační kontroly do vnitrozemí je rasistické a nemorální. Protože o nic jiného, než o prosté posunutí imigrační kontroly, nejde, že? Imigrační kontrola v pražské Ruzyni není jiná než ta v Heathrow, kladou tam stejně trapné a ponižující otázky, pracují tam zcela stejní arogantní pitomci bez jazykového vybavení jako kdekoliv jinde, a jsou nadáni stejně neomezenou a naprosto bezbřehou pravomocí kohokoliv nevpustit do země - a to nejen na základě jednoznačně a transparentně deklarovaných parametrů (zabraňujících zvůli bezvýznamného úředníka), ale dokonce i bez udání důvodu.
Takže fyzické umístění imigrační kontroly je zcela lhostejné - to samotný PRINCIP jejího fungování je zrůdný - TOHLE je pane Čulíku nemorální a hanebné, TOHLE rasismus a ostuda - za tohle byste se měl (když už za něco) za své nabyté britství stydět.
Že si ten úředník může dělat co chce, nemá pro svojí práci žádná explicitní pravidla, a proti jeho rozhodnutí není přípustné žádné účinné odvolání. Že člověk nemá právo na nějaký veřejně kontrolovatelný seznam parametrů, které když splní, má na vstup do země PRÁVO. Tento ostudný mechanismus legální a bezbřehé zvůle - to je ta hanebnost, proti které by měli Britové už roky protestovat, a za kterou by se měli hanbit. Probíhá-li tato hanebnost v Praze nebo na hranicích země, je zcela bezvýznamný detail - naopak, chápal bych imigrační buňku na pražském letišti jako přátelskou službu.
Příklad ze života: v roce 1992 (tedy daleko před imigrační turistikou českých Romů) jsem jel do Anglie na půlroční studijní praxi. Imigračnímu úředníkovi se nelíbily moje dokumenty, a nabyl subjektivního dojmu že mám v úmyslu v Anglii nelegálně pracovat - a vysadil mne z autobusu. Policajt mi sebral pas i peníze, zavřel mne na tři hodiny do zamřížovaného antona, nejbližší trajekt mne odvezl do Calais, tam mi přeškrtli pas a zrušili vízum - a tři kilometry od nádraží, s kufry s věcmi na půl roku, s hrstí drobných a s ve Francii bezcenným šekem do londýnské banky - ponechali svému osudu.
Jak rád já bych se imigrační proceduře podrobil v Praze!!!!!!!!
Cesta domů mi trvala skoro týden: ty tři kilometry k nejbližšímu nádraží jsem poponášel kufry půl dne, pak jsem jel načerno natřikrát vlakem do Paříže, strávil noc hrůzy na nádraží, navštívil známé a půjčil si peníze na cestu domů, a taky poprvé zavolal svým příbuzným domů i ubytovatelům do Anglie (asi 95% problémů a ponížení jsem vynechal). Jak rád já bych se byl imigrační proceduře podrobil v Praze!!!!!!!!
Samozřejmě - proti rozhodnutí jsem se odvolal, dva roky jsem se s britským imigračním úřadem soudil, spor jsem vyhrál - dostal jsem refundaci cestovních nákladů plus jakési odškodné, písemnou omluvu, a oznámení, že úředník který konal v mém případě zbrkle a nesprávně, byl potrestán.
Ale kdo mi nahradí to ponížení a hrůzostrašné cestování? Kdo mi refunduje čas strávený na cestě, nenahraditelné půlroční studijní vízum, čas a peníze vynaložené na jeho získání? Jak rád já bych se byl imigrační proceduře podrobil už v Praze!!!!!!!!
V klidu a předem, na ambasádě nebo na letišti, bez duplicitních nákladů a šíleného cestování, bez ponižující repatriace - kdyby se ouřadovi něco nelíbilo, druhý den bych doplnil nebo vysvětlil, někam zatelefonoval či si nechal poslat ještě jeden papír.
A taky když jsem o pár let později jel do Británie na dovolenou - sám jsem požádal britskou ambasádu v Praze, aby mi provedli imigrační kontrolu ještě před odjezdem, že chci mít již z Prahy potvrzeno, že HMIS proti mně nic nemá, ale že nechci být vystaven bezbřehé zvůli nějakého úředníka na hranicích.
Aktuální britský přístup tedy jistě primárně šetří britským daňovým poplatníkům peníze, a Čechům zavedení vízové povinnosti: snaží se eliminovat lidské hyeny, které (bez ohledu na barvu pleti) proceduru posuzování žádosti o azyl, vědomě zneužívají k tzv. azylové turistice; a dává jim explicitně najevo, že skončila ochota britských úřadů investovat statisíce do této hry - ale chová se k nim férově a na rovinu (nechceme vás tady a na azyl nemáte nárok) a šetří jejich čas a cestovní náklady. Mohli by být leda rádi.
A žadatel o azyl? Ten přece nemusí vážit cestu letadlem až do Londýna, není-liž pravda? Může o azyl požádat na britské ambasádě v Praze - je-li jeho žádost kvalifikována jako oprávněná, možná mu zaplatí i letenku. Není-li oprávněná - je stejně neoprávněná v Praze jako v Heathrow. Tak kde je ten big deal? Stejně by azyl nedostal, akorát si neudělá za naše peníze dovolenou.
A jestli imigrační kontrola nepustila do letadla země cikány - není to náhodou tím, že bez ohledu na barvu pleti, ti vpuštění jeli do Británie na dovolenou, zatímco to odmítnutí se pokoušeli zneužít azylový systém, postavený na ochranu skutečně pronásledovaných lidí? Není náhodou PRÁVĚ TOHLE práce imigračního úřadu, ať už v Praze nebo v Heathrow?
Já toto opatření vítám jako cennou službu - a naopak bych uvítal, kdyby ji poskytovaly všechny země, jejichž Imigrační úřad vám může na hranicích odepřít vstup do země i bez udání důvodu, a to i když máte platné vízum (např. Kanada).
