Britské listy


čtvrtek 2. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Ruzyňská selekce:
  • Poznámka k událostem v Ruzyni (Jiří Jírovec)
  • Nemám důkaz, že na letišti dochází k diskriminaci (Martin Palouš pro LN)
  • Situace na Ruzyni je ponižující a nedůstojná pro všechny české občany (Český helsinský výbor)
  • Ať Britové vysvětlí, proč nepustili do letadla neromské dívky (Miroslava Červenková) Ochrana osobních údajů:
  • Přístup ke katastru - rovnost před zákonem úpí! (Bohdan Urban) Právo:
  • Budou snad kraje v ČR podřízeným subjektem ve vztahu ke státu? (Jiří Němec) Cestování s Fischerem:
  • Dopis, na který Václav Fischer neodpověděl (Tomáš Kantorek) Aktivismus:
  • Jakou moc má vaše peněženka (Helena Svatošová)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Poznámka k událostem v Ruzyni

    Jiří Jírovec

    Souhlas s prosíváním českých občanů v Ruzyni je neuvěřitelným projevem podlézavosti nové české vrchnosti západním rasistům. Přeháním. Až tak neuvěřitelné to není. Česká vrchnost už je světová.

    Podpora, kterou papalášové včetně Havla nemravné britské politice dávají, je jistě zarážející, leč ještě závažnější je to, že jejich přikývnutí je spojeno s očividnou snahou zamést romský problém pod koberec. Když tuhle snědou pakáž zadržíme (pod záminkou pomoci spojencům) v Ruzyni, ubyde žádostí o politický asyl, které stavějí Havlistan do nepěkného světla.

    Omezení přísunu barevných je samozřejmě velmi příjemné ty britské politiky, kteří svoji budoucnost opírají o hesla (určená pro bílé) o nutnosti být tvrdý k emigrantům, jimž se zachtělo domácích koláčů.

    Servilnost českých papalášů nabývá zvláštního rozměru tím, že otevřeně diskriminují jednu skupinu svých poddaných. Místo toho, aby hájili právo všech občanů cestovat kam se jim zlíbí (a žádat o politický nebo jakýkoli jiný asyl podle svého přesvědčení a představ) stavějí Romy do role strůjců "těžkostí", které kvůli nim musí zakoušet spořádaný běloch. Poselství, které česká vrchnost posílá do podhradí je jednoduché: buďte nám vděčni za ochranu před vizovou povinností, kterou by na vás (árijce), Britové uvalili kvůli té chátře.

    Zdůvodňovat předsunutý letištní filtr ochranou dopravce před pokutou, respektive povinností přepravit „nelegální“ cestující zpět, je hloupost vzcházející nejspíše z překroucené informace o tom, že mezinárodní dopravci mohou být postiženi v případě, že poskytnou službu cestujícím bez platných cestovních dokladů (pas, případně pas s vízem).

    Cestovat s leteckou společností bez platného cestovního dokladu je v současném světě prakticky vyloučené. Letecké společnosti platné cestovní doklady vyžadují při vydání palubního lístku a cestující navíc procházejí i pasovou kontrolou na rozhraní mezinárodní a vnitrostátní zóny. Má-li cestující platný cestovní doklad, je přepraven podle smlouvy, kterou representuje jízdenka či letenka. Přepravci pak není nic do toho, co takový člověk bude na místě určení dělat. Je mu rovněž šumafuk, jestli bdělý pohraničník, střežící přechod do "své" země, cestujícího vpustí nebo ne. To, že platný cestovní doklad nemusí stačit, je známo.

    Stejný nesmysl je srovnávat britský filtr s činností izraelské bezpečnostní služby, která prosívá cestující před vstupem do letadla. V tomto případě totiž nejde o to zabránit cizincům, aby žádali o asyl v Izraeli, ale o zamezení možných teroristických útoků proti izraelskému letadlu.

    Je pravděpodobné, že předsunuté hlídky v Ruzyni jsou nelegální i z hlediska britských zákonů samých. Ty totiž přesně vymezují práva žadatele o asyl i povinnost úřadů dodržovat předepsaný postup (včetně možnosti odvolání proti původnímu rozhodnutí). Nahradit složitý proces neodvolatelným rozhodnutím úředníka na letišti je nepřípustné. Pokud tohle Havlovi a Zemanovi nedochází, bylo by velmi dobré, kdyby je samotné do některé země odmítli vpustit.

    Třeba se jednou najde poctivý portugalský policajt, který nepustí Havla na jeho daču s tím, že člověk, který podporuje rasistická opatření, není na jejich půdě vítán.

    Je možné, že česká vrchnost považuje podporu britské zhůvěřilosti za jednu ze vstupenek do Evropy a že už plánuje vlastní předsunuté úřednické posty, které zamezí lůze odjinud, aby otravovala žádostmi o asyl v budoucí ochranné zóně Evropského společenství.

    Pozoruhodný populistický blábol napsal pro Právo předseda České strany národně sociální Jan Šula. Jeho výrok, že "jednání Romů poškozuje obraz České republiky v zahraničí, je pak i přes farizejský ochranářský humbuk více než tvrdou realitou" se velmi podobá odsuzování (většinou bílých) emigrantů, kteří podle mínění jiné moci poškozovali dobré jméno ČSSR. Západ dveře ovšem tehdy dveře ochotně otevíral, protože se mu to z propagandistického hlediska hodilo.

    Šulův argument, že Romové utíkají kvůli vizi "štedrých zítřků v bohatých západních metropolích", kterou podporuje vědomí, že byť je "(česká) koncepce sociální politiky oproti jiným zemím doslova vstřícná k sociálnímu parasitismu," hrozí nebezpečí, že tento ráj na zemi pomine, protože "sociální dávky a státní pokladna nejsou v ČR bezedné" je dobrým příspěvkem k rozšíření obzoru čtenáře. Je v něm totiž vše, co lze slyšet od západních politiků stejného kalibru, kteří se snaží přesunout chudobu do kategorie zločinného stavu.

    Zmíněný citát si lze vysvětlit ještě dalším způsobem. Předseda Šula buď ví velké kulové o tom, co obnáší štědrý zítřek založený na sociální podpoře nebo naznačuje světa znalejším čtenářům, že situace v ČR je vskutku špatná, když nutí lidi jít za vidinou "štedrých" zítřků.

    Šula dále píše: "Po vzoru vyspělých zemí Ameriky a Evropy otevřela ČR své hranice skutečným politickým uprchlíkům. Stejně jako tyto země ale musí současně hledat východiska a pragmatická řešení, která by zabránila právě zneužívání azylového práva ekonomickými přistěhovalci." No smekněme klobouk před výkonem českých úřadů, které v posledních letech dotáhly pragmatismus na světovou špičku (jak nedávno uvedly BL, z 2500 afganských žadatelů o politický asyl dostal asyl jeden).

    Zábavně absurdní je i návrh předsedkyně Strany svobody Marvanové, aby bylo českým (čti romským) žadatelům umožněno požádat o politický asyl v Česku. Této dámě zjevně uniká podstata věci, totiž to, že politický asyl řeší situaci politického uprchlíka, jímž je podle stále platné definice OSN z roku 1951 "osoba, zdržující se mimo zemi svého původu, která, díky opodstatněnému strachu z pronásledování z důvodů rasových, náboženských, národnostních, příslušnosti k určité sociální vrstvě nebo politických názorů nemůže, nebo není, vzhledem k takovému strachu, ochotna požívat ochrany takové země."

    Vyspělé státy nemají nijak přehnaný zájem na přijímání politických uprchlíků a současná rétorika politiků je tímto způsobem zaměřena. Vyspělý občan (běloch v bohatých státech) to vítá, stejně jako snižování finanční podpory chudých zemí.

    Ekonomické přistěhovalectví bohatým státům nevadí - pokud přichází kvalifikovaná pracovní síla nebo slibný podnikatel s měšcem. Jde tedy opět o dvojí metr. Proti skutečným chudákům se jde tvrdě - jsou to přece příživníci. Na druhé straně se ale bohaté státy přiživují na bohatství jiných a bezostyšně dovážejí pracovní síly, které budou jinde chybět. Například pro USA je velmi výhodné dovážet kanadský zdravotní personál a lékaře (jejich výchova nestojí jediný americký cent). Kanada se poohlédne o stupeň níž atd.

    Závěrem bych chtěl poukázat na nebezpečný omyl, kterého se dopouští, zřejmě z požehnané nevědomosti, Ondřej Hausenblas, když píše: "(Ruzyňské události ukazují, že) ani poměrně demokratická Británie není bezpečná proti svým vlastním byrokratům (to, že úředníci, zejména nižší, dovedou být imperiálně zpupní vůči nám barbarům z Východu, asi zažil leckdo, ale však my to cizincům u nás zase pěkně oplácíme...)."

    Pravidlo "jaká vláda, takové úřednictvo" totiž vylučuje kombinaci dobré vlády a zlého nižšího úřednictva. V Ruzyni vidíme výsledek zpupné politiky české a britské vlády, k jejímuž prosazování je kvalifikace zmíněná Ondřejem Hausenblasem, v tom s ním souhlasím, docela vhodná.

    Papalášstvo obou zemí ovšem situaci pečlivě sleduje a v pravý čas svede vše na mouřenínstvo. Náznak takového kroku již přišel od presidenta Havla. Poslední zprávy z Hradu mluví o tom, že je "znepokojen". Zjevně má dobré poraděnky, kteří usoudili, že se datované znepokojení jednou může hodit.

    Jiří Jírovec

    PS: V osmdesátých letech uplatňovaly některé země (například Švédsko) zásadu, že žadatel o politický asyl nesmí být vybíravý a má o pomoc požádat v první svobodné zemi, na kterou narazil. Podle tohoto pravidla nebylo možné emigrovat do Švédska přes NSR a Dánsko, kdežto přes NDR nebo Polsko ano. Pokud takové pravidlo ještě platí, může nejspíš Británie vracet pozemní Romy do Francie nebo Belgie, kdežto ty, kteří přilétají rovnou ze země, v níž se cítí pronásledováni, nikoli. I v tom může být cena ruzyňského filtru.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|