Uděláme-li nyní chybný krok, mohlo by to vést k tomu, že úterní vraždění nevinných lidí by se mohlo stát prvním dějstvím v daleko větší tragédii
Byl jsem v úterý odpoledne na návštěvě u rodičů, když jsem se poprvé dověděl o teroristickém útoku ve Washingtonu a v New Yorku. Můj otec dorazil domů asi v 16 hodin odpoledne (GMT) a začal vysvětlovat, co právě slyšel v rozhlase - nevěřil jsem mu. Teprve když jsme všichni stáli před televizní obrazovkou, začala krystalizovat strašlivá skutečnost. Tak, jako když byl zastřelen John Fitzgerald Kennedy, budeme si všichni pamatovat, kde jsme byli, když jsme se poprvé dověděli o těchto strašlivých, biblických zvěrstvech.
Díval jsem se na televizní zpravodajství nepřetržitě po dobu osmi hodin. Šok ustoupil lítosti, když se vysílaly nové záběry nárazu letadla, když jsme viděli záběry toho, jak vyskakují bezmocní nevinní lidé ze 100. patra. Byla to podivná směsice záběrů z dramatického hollywoodského filmu a krví potřísněné skutečnosti. Toto byla skutečná Reality TV - zároveň napínavá a hrůzná.
Silueta centra Manhattanu byla dramaticky pozměněna. Vysoké dva věžáky Světového obchodního střediska, virilní symbol globálního kapitalismu, byly proměněny v suť. Tisíce, desetitisíce lidí muselo přijít o život, když se ty budovy zřítily. Možná se nikdy nedovíme přesně, kolik lidí zahynulo, možná, tak jako v případě Oklahomy či Lockerbie, si nebudeme nikdy jisti, kdo vlastně provedl tyto útoky. Spravedlnost je obtížná záležitost, pokud nelze najít viníky.
Politikové ve Spojených státech nyní prohlašují, že šlo o vyhlášení války, že to byl druhý Pearl Harbour. Není tomu tak. Pachatelé Pearl Harbouru byli známi, tehdejší zvěrstva bylo možno potrestat užitím tradiční vojenské moci. Asymetrická podstata úterních útoků změnila podstatu hry navždy. Muži, kteří unesli tato čtyři letadla, měli u sebe nože. Raketová obrana, špionážní letada i řízené střely - to všechno bylo k ničemu, když vrazilo první letadlo do budovy.
Svět se musí přizpůsobit této nové realitě - nový světový pořádek skončil.
Amerika už nedokáže ochránit své vlastní občany na svém vlastním území. Poprvé za padesát let ona hrůza a vraždění, které znají Evropa, Afrika i Latinská Amerika dospěly i do Nového světa. Středeční ráno bylo novým a strašlivým úsvitem pro občany Spojených států. Pohodlný mýtus americké nezranitelnosti, výjimečnosti a nadřazenosti se zřítil spolu s oněmi dvěma věžáky.
Možná že někteří budou nyní argumentovat, že teď není čas na analýzu, ale na jednotu a činy. Pokud si to myslíte, dál už raději nečtěte. Příliš brzo, hned jak se Washington probudí, začne propaganda. Dříve, než si to vůbec uvědomíme, bude rozhodnuto, co vláda podnikne, a bude se očekávat, že všichni jednohlasně podpoří prezidenta a americkou vlajku. Odlišné názory, diskuse a debata umlknou. Velká krize vždycky vyvolává nejúčinnější cenzuru.
Teď je však zapotřebí "artikulovaného myšlení" - nikoliv jednorozměrného, nemyslivého, poslušného přijetí jednotné politické linie. Má-li demokracie z této katastrofy vyjít jako vítěz, musí se ukázat, že funguje efektivně. Jednostranné akci by se měli Američané vyhnout. Měla by vzniknout autentická koalice všech světových mocností na boj proti tomuto strašlivému vraždění.
V těch věžácích zemřeli občané ze všech národů.
Pomsta musí být rychlá a rozhodná. Ale jestliže si někdo myslí, že něčeho dosáhne odpálení pár střel s plochou dráhou letu, tak to se tedy mýlí. Jestliže si někdo myslí, že lze situaci vyřešit tradičním vysláním amerických bombardérů, mýlí se také.
V tomto novém světovém pořádku bude zapotřebí nových reakcí. Dosud není jasné, co by to mělo být. Opakuji: možná se nikdy nedovíme, kdo tato zvěrstva spáchal. Pokud se to nedovíme, na koho máme zaútočit? "Západ" má spoustu nepřátel.
Už se hovoří o tom, že nejpravděpodobnějšími pachateli byli asi Osama bin Laden a jeho organizace Al-Qaida. Jenže poučení z bombového atentátu v Oklahomě, za něž byl odsouzen Američan Tim McVeigh, by nemělo být zapomenuto. Jestliže bude dokázáno, že tato zvěrstva skutečně spáchal Bin Laden, pak mají tyto události strašlivou symetrii. Nerad to říkám, ale v tom případě si to svět do určité míry zavinil sám.
Bin Laden zahájil svůj boj proti Spojeným státům v reakci na válku v Perském zálivu, jímž byl do světa uveden tzv. "nový světový pořádek". Bin Ladena rozzuřila přítomnost amerických vojáků v Saúdské Arábii. Kdysi se mu dostalo intenzivního amerického výcviku a pomoci, když bojoval proti Sovětům v Afghánistánu. Nyní se těší ochrany národa, který zničila rivalita supervelmocí a byl pak ponechán na rumišti, aby tam zahníval osamocen.
Hrůza, která nyní přišla do Washingtonu a do New Yorku, připomíná zničení Drážďan, Hanoje, Bejrútu a Bělehradu. Reakcí světa by mělo být zamyslet se nad původem těchto zločinů a nad naší vlastní vinou. Musíme odstranit příčiny takovéhoto terorismu, nejen symptomy. Bin Ladenova případná smrt nezastaví terorismus, nezastaví mučedníky.
Teď přichází zúčtování.
Před námi leží Rubikon a před tím, než dojde k nutné odplatě, bychom měli vážně uvažovat o tom, jaká má být naše reakce. Kdybychom udělali chybný krok, mohlo by to vést k tomu, že úterní vraždění nevinných lidí by se mohlo stát prvním dějstvím v daleko větší tragédii.
Martin D. Brown žije ve Velké Británii a je komentátorem týdeníku Central Europe Review. Archiv jeho článků v angličtině je zde.
