Britské listy


čtvrtek 13. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Atentáty v Americe - varování:
  • Uděláme-li nyní chybný krok, mohlo by to vést k tomu, že úterní vraždění nevinných lidí by se mohlo stát prvním dějstvím v daleko větší tragédii (Martin D. Brown) Osobní svědectví z Manhattanu:
  • Amerika: Je tohle teď naším osudem? (Open Democracy.Net) Kolektivní vina:
  • Zkouška snášenlivosti: Muslimové, mešity a Arabové se už v USA stávají terčem hrozeb (San Francisco Chronicle) Varování:
  • Ani v agonii nesmí Amerika ztratit nervy (Guardian)
  • Spojené státy: nejlepší obranou je spravedlnost (Guardian)
  • Je to lež: úterní teroristické útoky nebyly zaměřeny proti svobodě a demokracii (Guardian) Postřehy ze světových televizí z 11. září:
  • Nejlepší byly Fox News a BBC World Česká televize:
  • Příšerná diskuse v ČT: otázky Marka Dobrovolného byly opravdu naivní (Petruška Šustrová)
  • Festival žvanilů na ČT 2 pokračuje (Jindra Vavruška)
  • Pane Čulíku, lžete!!!! (Milan Šmíd) Reakce:
  • Tomáši Pecinovi: až se začne bojovat proti terorismu, dostanu vás do vězení! (Luboš Motl)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Spojené státy: nejlepší obranou je spravedlnost

    Shrnujeme komentář Martina Wollacotta, který vyšel včera v deníku Guardian.

    Žijeme v jediném světě. Jsou okamžiky, kdy víme, že je to z nejlepších důvodů, a jsou okamžiky, kdy víme, že je to z nejhorších důvodů. Tento rozvrat a hněv, který s ním jde ruku v ruce, dospěl do Ameriky bůhví odkud. Zároveň víme, že útoky na věžáky Světového obchodního střediska a na Pentagon a na další americké cíle jsou strašlivým důkazem, že před rozvratem a chaosem ve světě se nemůžeme izolovat.

    Policejní velitel v New Yorku charakterizoval situaci ve svém městě jako "válečnou zónu" a mnoho jiných lidí to po něm opakovalo. Pravda v této smutné banalitě nespočívá jen v tom, že počet mrtvých je tak velký jako na bojišti, nebo že byly tyto útoky provedeny jako nesmírně efektivní vojenská operace. Znamená to totiž také, že v mnoha místech na světě, včetně samotných Spojených států, existují skupiny, které se považují za organizace, jež jsou se Spojenými státy ve válečném stavu.

    Je pravda, že jejich počet je malý. List možných viníků není dlouhý. Svět není plný lidí, kteří chtějí vraždit Američany. Avšak existuje potenciálně smrtící kombinace doslova sebevražedné odvahy, rekrutování lidí z vrstev odcizené mládeže, moderních nástrojů ničení a nepozornosti vlád, které jsou buď příliš neschopné na to, aby dokázaly zvládnout teroristické organizace, anebo je tolerují z politických důvodů. Můžeme k tomu dodat i kamufláž, kterou teroristům poskytuje diaspora v Severní Americe i v Evropě, díky níž mohou teroristé zůstat v podstatě anonymní a nevypátratelní. Právě součinnost těchto faktorů vyvolala tuto tragédii.

    Už se to stalo dříve, ale v menším měřítku. Úspěch teroristické akce v tomto obrovském měřítku je něco nového. Lidé to budou chtít napodobovat na jiných kontinentech. Budou to chtít napodobovat s chemickými a biologickými zbraněmi - útok v tokijském metru byl varováním před touto možností - anebo s jadernými zbraněmi. Ironií je, že pocit Ameriky, že je zranitelná vůči teroristickým útokům, jemuž se spojenci občas posmívají, se prokázal jako oprávněný. Ale zároveň obranné prostředky, které si proti těmto útokům Američané, a zejména tato jejich vláda, připravují, jsou buď nevhodné anebo irelevantní.

    Schopnost likvidovat řízené střely na dálku, schopnost zaútočit na jakékoliv místo na této planetě a možná i z vesmíru, to pořád neposkytuje účinné prostředky, jak zlikvidovat teroristické skupiny. Osama bin Laden a jeho muži, nejpravděpodobnější pachatelé úterních zvěrstev, zůstávají i po vybombardování amerických velvyslanectví ve východní Africe nepotrestáni.

    Nejlepší obrana Spojených států proti terorismu ze zahraničí je existence vlád, které jsou víceméně spokojeny s tím, že se stavějí Spojené státy víceméně spravedlivě k otázkám, které jsou pro ně důležité. Je zjevné, že v muslimském světě tomu tak není. To je hlavně v důsledku americké politiky týkající se konfliktu mezi Izraelci a Palestinci, ale také proto, že existují někteří Arabové a jiní muslimové, kteří také považují nadřazenost a vliv Západu za urážku světu.

    Navzdory stereotypním představám je nutno však zdůraznit, že si většina arabských a muslimských, zejména palestinských radikálních organizací určuje z praktických i morálních důvodů hranice násilí, za něž nechtějí jít. Možná to nejsou hranice, které by byly přijatelné pro nás či pro Izraelce, ale přesto to hranice jsou - a něco jako úterní útoky proti Spojeným státům by tyto hranice daleko překročilo. Hranice u Osama bin Ladena jsou něco jiného, a proto je hlavním podezřelým.

    Když popíral předseda Demokratické fronty pro osvobození Palestiny, že jeho organizace měla s útoky v Americe cokoliv společného, zdůraznil nicméně, že nespokojenost a hněv, které budí americká politika vůči Blízkému východu, znamená, že by měl být její přístup k této oblasti změněn. Jeho argument je naprosto zjevný. Hněv je kapitál, jehož mohou využívat podnikatelé jako Bin Laden. Vedla by dohoda v izraelsko-palestinském konfliktu a vytvoření adekvátního palestinského státu k ukončení veškerého muslimského teroristického násilí? Možná nikoliv všeho, ale podstatně by pokleslo. To neznamená, že argumentujeme, že by se měla americká politika v  důsledku těchto útoků okamžitě změnit. To by totiž znamenalo, že podporujeme vydírání.

    Ale tato politika je součástí širšího problému. Jak argumentují analytikové jako Paul Rogers z Bradford University, existuje jasné nebezpečí, že bohatý svět jako celek, a nikoliv jen Spojené státy, budou praktikovat politiku snah "udržet pod pokličkou" nespokojenost většiny světa. Je pravda, že vznikají pokusy alespoň mírně řešit základní problémy nespravedlnosti a nerovnosti ve světě, a stále sofistikovanější armády jsou připraveny, jenže nejsou v podstatě schopné řešit vznikající problémy. Těmito problémy bývají obyčejně násilné konflikty mezi chudšími státy, může to vést k rozkladu státní správy anebo k tomu, že moc v dané zemi uchvátí skupiny naprosto nepřipravené k vládě - a vznikají tak útočiště pro teroristy.

    To je, konec konců, příběh Afghánistánu. Spojené státy a Rusko společně proměnily Afghánistán v nynější zaostalou a nebezpečnou zemi. Spojené státy a Pákistán, s pomocí Británie a jiných zemí, jak je notoricky známo, povzbuzovaly, protože se jim to tehdy hodilo, vzrůst fundamentalistických organizací a získávání bojovníků ze všech muslimských zemí. Z toho vznikl Taliban a Osama bin Laden.

    Američané pochopitelně chtějí chytit viníky a potrestat je. Jaký národ by to za těchto okolností nechtěl? Byl to především strašlivý zločin. Ale je nutno říci, že hledání viníků musí být mezinárodní a jestliže byl tento zločin naplánován v muslimských zemích, je nezbytné, aby se na jeho potrestání podílely i muslimské vlády. Tento zločin nijak neumenšuje, řekneme-li, že západní politika pravděpodobně hrála určitou roli při vytváření hněvu, který pak k tomuto zločinu vedl.

    Je také třeba zdůraznit, že i když existuje globální problém nepozornosti vůči nespravedlnostem, z čehož se nám hromadí problémy pro budoucnost, dosud nečelíme anarchistickému sdružení mnoha nebezpečných států a extremistických hnutí. Terorismus je dnes více omezený než v minulosti a skrývá se na méně místech. Tato katastrofa by neměla být signálem pro Západ, aby vytáhl padací most, ale měla by být signálem pro intenzivnější mezinárodní úsilí vyřešit základní problémy, které nám jinak vybuchnou do obličeje, jestliže se je nebudeme snažit odstranit.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|