"Válka" proti terorismu:
Co nejhoršího by se mohlo stát?
Série otázek a odpovědí, které shrnujeme ze včerejšího listu Guardian.
Je tohle válka, kterou můžeme vyhrát?
Rusové provedli invazi do Afghánistánu ve snaze podpořit nepopulární vládu, Američané chtějí nepopulární vládu svrhnout, takže se dá očekávat, že budou úspěšnější. Talibánu se podařilo ovládnout Afghánistán nikoliv v důsledku svých vojenských schopností, ale protože přislíbil pořádek a mír. Spojené státy a jejich spojenci budou mít zřejmě na své straně obdobnou reakci veřejnosti a to by pomohlo jejich cíli najít a zničit organizaci Osama bin Ladena a zajmout a usmrtit jeho i jeho lidi. Pokud se to provede rychle a jen s omezeným počtem raněných a mrtvých mezi obyčejnými Afghánci, a pokud pak bude následovat obrovská pomoc pro Afghánistán pod hlavičkou OSN a pokud nedojde k obnovení vážných nepokojů na západním břehu Jordánu, muslimským vládám se podaří usměrnit lidový hněv a potlačit i neshody ve svém vládnoucím establishmentu. Pokud se tohle všechno podaří, Amerika by si pak měla dát pauzu a nadále prosazovat své cíle v tomto regionu jen diplomaticky.
Bude-li Talibán svržen, kdo převezme vládu?
Afghánistán má historii brutálního usmrcení všech vládců, které zemi kdy kdo vnutil ze zahraničí. Když ovládl v roce 1996 Talibán Kábul, první, co učinil, bylo oběsit prosovětského prezidenta Nadžibulláha na dopravním semaforu. Každý premiér, který by byl jmenován z vůle vítězných Spojených států, riskuje obdobný osud. Západ bude usilovat o vytvoření civilní vlády široké základny, v jejímž čele by stáli afghánští technokrati, kteří se vrátí z exilu. Často se hovoří o bývalém králi Afghánistánu Zahiru Shahovi. Ale jemu je 86 let a není to dlouhodobým řešením. Má ale syna, který žije ve Spojených státech a je to básník.
Je důležité, aby byl zatčen či usmrcen bin Laden?
V krátkodobé perspektivě by to Georgi Bushovi velmi pomohlo. Měl by okamžitou trofej, skalp "nenenáviděnějšího člověka na této planetě". Ale je pochybné, zda by to mělo reálnější význam, zda by to pomohlo odstranit teroristickou hrozbu, což si všichni přejí. Uříznutí hlavy mezinárodní teroristické organizace by pravděpodobně zanechalo organizaci nedotčenou: bin Laden by byl pryč, ale síť al Qaeda by dál existovala a pokračovala by v jeho díle. A je ještě horší scénář: že by bin Ladenovi stoupenci byli rozhodnuti pomstít jeho "mučednictví" a začali by páchat ještě větší masakry.
Vyvolá útok na Afghánistán občanskou válku v Pákistánu?
Závisí to na tom, kolik muslimských civilistů bude během amerického útoku usmrceno. Dosud byly protesty od pákistánských pravicových islámských stran relativně malé. Ale jestliže se mine cílem několik střel s plochou dráhou letu, zvýší se riziko celkového inferna. Obyčejní Pákistánci se vyjadřují, že pokud by došlo k americké invazi, půjdou bojovat na straně Talibánu. Myslí to smrtelně vážně. A existují další nebezpečí: mohlo by například dojít k novému vojenskému puči, který by provedli pravicoví generálové, nespokojení s tím, že generál Pervez Musharraf nabídl USA podporu.
Jak to ovlivní Saddáma Husajna?
V tuto chvíli není, jak se zdá, považován za podezřelého - i když to by se mohlo změnit. Pokud vyjdou najevo informace, že měl něco společného s teroristickými útoky na USA, měl by se jít rychle schovat do nejbližšího bunkru. Zlepšení styků mezi USA a Íránem v důsledku krize by mohlo být pro Saddáma Husajna velmi špatnou zprávou - vedl s Íránem osm let válku. Mohlo by to vést k ukončení americké politiky "dvojího zadržování" (Íránu i Iráku) a USA by se mohly soustředit jen na Irák.
Které jiné země by mohly být destabilizovány?
Politická stabilita, pokud na indickém subkontinentu vůbec existuje, je velmi křehká. Podle toho, jak silná bude americká odplata, by mohly její důsledky ovlivnit celý Blízký východ. Režim v Pákistánu už byl svědkem násilných demonstrací proti jeho podpoře Spojených států, při nichž přišlo několik lidí o život. Jestliže se Bush rozhodne zaměřit na všechny země, které "poskytují útočiště teroristům", ať už úmyslně nebo neúmyslně, znamená to, že bude muset soustředit svůj hněv na velkou část protiteroristické koalice, kterou právě vybudoval, včetně zemí jako je Saúdská Arábie, Jordánsko, Sýrie, Jemen a Libanon. Pokud by byl důsledkem bombardování Afghánistánu velký počet mrtvých, mohlo by to rozbít rovnováhu ve výše zmíněných zemích, která tam existuje mezi partyzánskými sítěmi, islámskými extremisty a vládou. Obtížná situace by zřejmě vznikla zejména v Jordánsku, kde tvoří 50 procent obyvatelstva Palestinci - zejména pokud nebude chtít Izrael uzavřít příměří s Palestinou.
Promění se to ve válku mezi Západem a islámem?
Není to nutné, ale konflikt má potenciáln eskalovat v široce předpovídaný "konflikt civilizací". Bude strašně záviset na tom, co bude další krok Američanů. Mnoho muslimů nepovažuje názory Talibánu a bin Ladena za islámské, ale za zpotvořeninu islámu. Afghánci a muslimové ze středoazijských republik nenávidí cizí islámské vojáky - Araby, Čečence a Pákistánce - kteří bojují na straně Talibánu. Ale jestliže začnou Spojené státy bombardovat Afghánistán, mladí muslimové se bezpochyby postaví za Talibán a bina Ladena v nové svaté válce, která by mohla zachvátit většinu tohoto regionu.
Co by se mohlo stát nejhoršího?
Amerika a její spojenci by se mohli dostat do pasti smrtícího, dlouhodobého cyklu neustálých pomst. Bombardovací kampaň proti teroristickým cílům v Afghánistánu a jinde by mohla vyvolat celou řadu odvetných teroristických útoků - takových, k jakým došlo 11. září - v Los Angeles, v Londýně, v Paříži, v Berlíně a samozřejmě v Jeruzalémě. Zbraněmi by už nebyla dopravní letadla, ale byly by to chemické, biologické a jaderné zbraně. To by vyvolalo ostřejší vojenskou reakci ze Západu, což by vyvolalo ještě větší hněv v muslimském světě. Pak by zřejmě byly svrženy prozápadní režimy v Egyptě, v Maroku, v Jordánsku a v Saúdské Arábii vlnou fundamentalistické zuřivosti - a po celém Blízkém východě by vznikla taková vláda, jakou dnes praktikuje v Afghánistánu Talibán. Amerika a Západ by se tak brzo octly ve skutečné válce - nebylo by to už úsilí zaměřené proti teroristické organizaci, ale byla by to světová válka.
Kdo na této krizi vydělává peníze?
Výrobci zbraní, stavební firmy a organizace zabývající se těžbou zlata by všechny zřejmě měly finanční prospěch ze zvýšeného počtu zakázek po teroristických útocích na Spojené státy a v důsledku očekávané vojenské odplaty.
Investoři vyhánějí nahoru cenu akcií v těchto sektorech, avšak vědí, že krátkodobé zisky mohou být zlikvidovány globální recesí, kterou by vyvolalo politické napětí. Americký zbrojařský gigant Lockheed Martin je v dobré situaci pro nové objednávky a výrobce řízených raket Raytheon zaznamenal od 11. září vzrůst hodnoty svých akcií o 30 procent.
Je bezpečné používat leteckou dopravu?
Je to bezpečnější než jezdit automobilem. V letech 1990 - 1999 zahynula v britských letadlech v průměru 1 osoba na každých 50 miliard cestujících/kilometrů. Jinými slovy, pokud létáte v průměru jednou ročně z Londýna do New Yorku, pravděpodobnost, že při tom zemřete, je 1 ku třem milionům. Urazíte-li 15 000 km ročně na silnici, pravděpodobnost, že zemřete na silnici, je 1 ku 20 000. Události z 11. září sice ovlivnily statistiky, ale málo - 266 lidí zahynulo ve čtyřech letadlech - srovnejte to se skutečností, že každý den léta více než 4 miliony lidí v přibližně 50 000 letadlech. A od 11. září bude nyní daleko obtížnější než kdy předtím pro únosce zmocnit se letadel.
Co mám dělat, bude-li mé letadlo uneseno?
Dosud se vždycky doporučovalo, že nejlepším způsobem jak přežít únos letadla je přilákat k sobě co nejmenší pozornost. Proto bylo rozumné cestovat levnou třídou, protože pokud zamýšleli teroristé páchat násilí, dalo se očekávat, že si vyberou jako oběti vlivné cestující z první třídy. Důležité také bylo nemít na sobě žádné vojenské distinkce či náboženské znaky, což by mohlo vyvolávat pozornost či nepřátelství.
Nyní, když byla zlikvidována představa, že je v zájmu únosce udržet cestující na živu, aby měli o co vyjednávat, a někteří piloti nyní radí cestujícím, aby proti únoscům zasáhli.
V sobotu se obrátil pilot letu United Flight 564 z letiště v americkém Denveru na cestující před startem takto: "Kdyby náhodou někdo vstal, začal mávat nožem z umělé hmoty a říkat ´Letadlo bylo uneseno´, udělejte toto: Všichni by měl vstát a začít na toho člověka házet všechno, co je po ruce - polštáře, knihy, časopisy, brýle, boty - všechno, co ho vyvede z rovnováhy a rozptýlí jeho pozornost. Pokud má jednoho nebo dva společníky, udělejte jim totéž. A co je nejdůležitější: hoďte na něho deku, strhněte ho k zemi a držte ho tam. Přistaneme na nejbližším letišti a dál už záležitost vyřídí úřady."
Je Británie příštím terčem útoku?
Minulý čtvrtek přiznal sir John Stevens, komisař londýnské Metropolitní policie, že dalším nejlákavějším cílem teroristického útoku "musí být Londýn". Tony Blair hraje vedoucí roli v získávání podpory pro Bushovo úsilí proti terorismu, britské jednotky budou hrát důležitou roli v útoku na Afghánistán a Londýn je významné světové hlavní město a má velkou koncentraci vysoce symbolických cílů - parlament a finanční středisko, City - na malém prostoru.
Avšak, jak policie zdůraznila, neexistují žádné důkazy, že by se nějaký teroristický útok připravoval, ani že je země v konkrétním nebezpečí. Ani neexistuje historie islámských teroristických spiknutí proti Británii, kde žije velké množství muslimů. Domácí britské extremisty, jako je šejk Abu Hamza v severním Londýně, neberou vážně ani umírnění muslimové ani bezpečnostní služby.
Dojde k ekonomické recesi?
Britská ekonomika na tom začínala být špatně už před teroristickými útoky z 11. září a britská vláda si je vědoma, že důsledky široce očekávané hospodářské stagnace v USA by mohly v Británii vyvolat první hospodářskou recesi za posledních deset let.
Je jasné, že ty sektory - výrobní sektor a turistika - které už měly potíže, budou mít ještě větší problémy v důsledku slabé globální poptávky a toho, že lidé nebudou chtít cestovat letadlem. Avšak má-li skutečně vzniknout recese - která je definována jako dvě čtvrtletí za sebou, v nichž došlo k poklesu výroby - hospodářské problémy by se musely rozšířit i na zákazníky, kteří v současnosti hodně utrácejí, v důsledku nižších úrokových měr (nemusejí tolik platit za činže, a tak mají na zboží). Zřejmě se Británie nakonec recesi vyhne.
Jak budou postiženy naše občanské svobody?
Vláda usiluje zavést nové, drakonické protiteroristické zákony, možná bude chtít zavést občanské průkazy pro všechny občany a to znamená, že policie bude mít víc moci nad občany jménem boje proti terorismu. Politikové a průzkumy veřejného mínění tvrdí, že je veřejnost ochotna vzdát se určitých občanských svobod oplátkou za důležitější právo nebýt vyhozen do povětří. Avšak poprvé v době, kdy je Británie ve válečném stavu, nebude stoprocentně po vůli politikům. Soudci mají právo říci ministrům, aby své rozhodnutí znovu zvážili, jestliže se rozhodnout potlačovat naše občanské svobody. Takže je načase, vaše soudcovské milosti, abyste se razantně postavily na obranu našich občanských práv!
Jak to ovlivní antiglobalizační hnutí?
Více než kdy předtím toto hnutí, které se vždycky vyhýbalo jasné formulaci svých cílů, nyní čelí množství otázek. Existuje prostor pro ošklivý, ale nevyhnutelný pocit potěšení, že byl zničen tak mocný symbol globálního kapitalismu? Co to znamená být proti globalizaci ve světovém kontextu, který se silně staví proti americkému izolacionismu? Je necitlivé poukazovat na to, že všechny formy násilí jsou navzájem propojeny, od hladomoru přes západní imperialismus až po terorismus? Jaké jsou hranice direct action, poté, co bylo celému světu připomenuto, jak strašlivé jsou extrémy násilí?O minulém víkendu většina lidí, kteří byli dosud spojováni s protesty, vyznačujícími se házením kamení, stála na demonstracích mlčky pro mír a mobilizovala opozici proti potenciálním hrozbám občanským svobodám v nadcházejících měsících. Toto hnutí má velké rezervy energie a angažovanosti. Ale musí dokázat se nově definovat.
Co má Amerika udělat, aby ji lidé méně nenáviděli?
Hlavní věcí, kterou by měla Amerika udělat pro zvýšení své autority zejména v arabském světě by bylo, kdyby uplatnila svůj vliv a své bohatství k vyvinutí podstatného tlaku na Izrael, aby jednal s Palestinci méně agresivně a s větším smyslem pro kompromis. Celkově ve světě by pomohly snížit kritiku Ameriky taky ještě další dva kroky - bylo by dobré, kdyby Spojené státy dodržovaly předpisy organizací, jejichž jsou členem (včetně OSN) a dodržovaly dohody, které podepsaly - jako například dohodu z Kjóta o globálním oteplování.
Nynější úsilí Bushovy vlády budovat mezinárodní koalici je totiž v ostrém kontrastu k odmítání americké vlády s kýmkoliv spolupracovat, což bylo charakteristikou americké zahraniční politiky až do 11. září. A zadruhé, Spojené státy by mohly využít svého vedoucího postavení v mezinárodních organizacích, jako je Světová organizace pro obchod a Světová banka, k tomu, aby se staly prostředníkem mezi prvním světem a rozvojovým světem a přestaly jednat jako globální gigant, který prosazuje jen vlastní zájmy a zájmy nadnárodních firem.
Poklesl by terorismus, kdyby se začalo dávat více hospodářské pomoci rozvojovým zemím?
Bylo by hezké, kdyby se to dalo předpokládat. Je možné si představit velkomyslnost Spojených států, které by se rozhodly zlepšit život v rozvojových zemích - v důsledku toho by se tyto země staly méně plodným terénem pro zoufalou politiku lidí, jako je bin Laden, kteří hlásají, že chudí a utlačovaní obyvatelé třetího světa nemají co ztratit. Trvalo by to jistě dlouho, ale jakmile by lidi měli co ztratit - zaměstnání, majetek, živobytí - nechtělo by se jim to všechno zahodit. Ale možná to není tak jednoduché. Rozsáhlý program americké hospodářské pomoci by možná taky vyvolávat hněv: velký "Satan" by byl kritizován, že si chce islámské země koupit a korumpuje je penězi. Amerika často očekává vděčnost a dostává se jí namísto toho nenávisti. Pomyslete na americké vojáky v Somálsku v roce 1993: domnívali se, že pomáhají místním lidem proti hladomoru a byli vyhnáni a zabíjeni, jejich nahé mrtvoly byly vlečeny ulicemi. Amerika možná bude muset akceptovat, že někteří lidé ji budou nenávidět, ať dělá, co dělá.
Existuje dnes někde na světě bezpečné místo?
Za posledních čtrnáct dní se prý v Británii radikálně zvýšil prodej plynových masek - lidi se bojí biologických zbraní. Lidi mají strach - někteří se dokonce chtějí odstěhovat. Ale kam? Kdyby zaútočili teroristé na jadernou elektrárnu na jihu Anglie, zamořilo by to celou jižní Anglii - parlamenty ve Walesu a ve Skotsku ostře odsoudily Osamu bin Ladena, takže jsou taky cílem, v Irsku je to asi bezpečnější, i když nikdo neví, jak to tam nyní bude s místním terorismem, západní Evropa prostřednictvím NATO přislíbila vést proti binu Ladenovi válku, a tak se stává také případným cílem teroristické odvety, totéž se týká Austrálie, Ruska, Kanady a samozřejmě samotných Spojených států.
Do muslimských zemí není zrovna moudré se teď přistěhovat, protože hrozí americký útok a nestabilita, Indie je příliš blízko scéně případné války, Čína by asi občany západní Evropy nepřijala.
Relativně slibnější je Afrika a jižní Amerika - tyto země teroristy z 11. září příliš ostře nekritizovaly a asi by se vyhnuly válce. Válce se možná taky vyhnou některé části východní Evropy a stanou se nárazníkovou zónou mezi Blízkým východem a novými křižáky na Západě. Určitou ironickou přitažlivost má pobyt v Srbsku, kde už je jen velmi málo nevybombardovaných cílů. Příjemně vypadají ostrovy v Mikronésii, ale tam se člověk musí obávat obřích vln tsunami a Antarktidu asi nikdo bombardovat nebude, jenže ta je zase ohrožena globálním oteplováním.
Asi jsou nejvhodnější tři místa: Pentagon, na základě principu, že blesk nikdy neudeří dvakrát na totéž místo, Irák, protože Colin Powell ho explicitně vyloučil jako bombardovací cíl - a váš obývací pokoj. Konec konců, život je příliš krátký na to, abyste ho plýtvali obavami, že vás někdo zabije.
