Britské listy

Pokud jsem skutečně získala celou tiskovou zprávu o výsledcích výzkumu prováděného agenturou TNS - Factum, nemůžu než říci, že je minimálně podivně zpracovaný. Více než 20 minut jsem strávila pouhým zjišťováním, kde začíná a kde končí zpráva o výzkumu a zda jsem ji někde nevytratila a nezůstal mi pouze Komentář.

K výzkumu

Ve zprávě o výzkumu chybí základní údaje o tom, kolik bylo dotazováno respondentů a jaká byla zvolena technika výběru. Domnívám se, že seriózní výzkum, by měl tyto údaje obsahovat. S ohledem na tyto skutečnosti zní poněkud zvláštně sdělení, že téměř dvě třetiny našich občanů považují za počátek lidského života okamžik početí. Ze zprávy není také zcela zřejmé, zda byly zjišťovány odpovědi pouze na dvě otázky. Pokud ano není podle mého názoru možné, odvozovat z nich nějaké seriózní a hlubší závěry. Na otázku, zda považuji za vznik lidského života okamžik početí, bych odpověděla ano, ale i přes to se z mojí odpovědi nedá odvodit, jaký je můj vztah k interrupcím. Také by mě zajímalo na základě čeho dospěli analytikové k závěru, že odpovědi na první otázku odrážejí spíše etickou vyspělost respondenta. Jak byla stanovena tato hodnota a na základě jakých dotazů či škál byla tato „etická vyspělost“ zjišťována? Co znamená výraz radikálně? A o kolik byly zastoupeny ženy více než muži? Jak velká byla statistická odchylka? Velmi zarážející je také fakt, že nebyly v plném znění uvedeny jednotlivé otázky a k nim tabulky četností odpovědí. Nejen že je tento způsob přehledný, ale již převedení jednotlivých četností odpovědí do textu je zkreslující a neumožňuje, aby čitatel výsledky samostatně zhodnotil.

Ke Komentáři

Vyjadřování názorů zástupkyně Hnutí pro život v Komentáři k výsledkům průzkumu je samozřejmě zcela legitimní, bohužel se však podle mého názoru prolíná tato část se zprávou z výzkumu.

Základní otázkou zůstává, zda je možné snížit počet interrupcí prostřednictvím legislativního zákazu. Z historie i současnosti je známo, že ženy podstupují interrupce i po zavedení jejich zákazu. Bohužel pak probíhají ve špatných hygienických a profesionálních podmínkách a také se stávají zdrojem velkého finančního zisku. Domnívám se, že rozhodnutí, zda podstoupit či nepodstoupit interrupci, by mělo být rozhodnutím pouze osob, kterých se to bezprostředně týká a to samozřejmě po zvážení všech důsledků a okolností. Nejvíce se však toto rozhodnutí týká těhotné ženy a na ni závisí konečné rozhodnutí. Zároveň si myslím, že na počet interrupcí má vliv spíše ne/dostatečná informovanost, vzdělávání a sociální podmínky, ve kterých se těhotná žena nachází. Jedním ze základních lidských práv je také právo na důstojný život. A je otázkou, zda toto současný stav společnosti umožňuje. Velkým otazníkem je také, co s nechtěnými dětmi. Jsou dětské domovy (jak je známe) tím pravým místem pro život dítěte a funguje adopce, tak jak by měla?

Jsem rozhodně proti legislativnímu zákazu interrupcí. Jsem pro svobodnou volbu, i když bych sama nikdy (i když kdo může říct nikdy) umělé přerušení těhotenství nepodstoupila a nijak je nepodporuji. Nikdo však nemá právo rozhodovat za druhé a nikdo jiný nemůže stejným způsobem zvážit situaci a okolnosti, na jejichž základě se žena a její nejbližší(pokud nějaké má) rozhodují.

Linda Sokačová je členka Feministické skupiny 8. března.

http://fs8brezna.ecn.cz Na webových stránkách Feministické skupiny je dostupné také prohlášení k aktivitám Hnutí pro život a jejich kampani, kterou vedli v jarních měsících tohoto roku.