Tristní pořad televize Prima
Když už jsem u té televize: kdosi mě upozornil, abych se v sobotu večer díval na prý velmi zábavný pořad televize Prima "Nikdo není dokonalý". Lidi v něm prý ukazují "hlubokou neznalost v úplně základních věcech".
V pořadu vystoupili kromě moderátora, herec Jan Přeučil a konferenciér Jan Rosák. Šlo o hodinový pořad a jeho páteří byly šoty z terénu, v nichž odpovídali namátkově vybraní členové české veřejnosti většinou špatně na prostinké otázky z aritmetiky či z všeobecných znalostí. Cílem bylo diváky hloupými odpověďmi povabit.
Neobyčejně tristní ale bylo, že pořad, který se dal odvysílat na prostoru půl hodiny, nebo možná patnácti dvaceti minut, byl rozvláčně a nudně roztažen myslím na celých padesát minut. A co bylo jeho náplní? Pánové Přeučil a Rosák před studiovým publikem neobyčejně trapně a bez invence plkali. Vyprávěli takzvané "zábavné historky" ze života, při jejichž relaci však trapností divákovi naskakovala husí kůže. Sledoval jsem pořad s dvěma mladistvými, ve věku patnáct a osmnáct let, a ti vyjádřili názor: škoda, že to není nahrané na videokazetě. Nedaly by se ty plkací pasáže fast forwardovat, rychle převinout dopředu a překročit?
Je pozoruhodné, že pánové Přeučil a Rosák mají tak málo soudnosti, že jsou ochotni se hodinu ztrapňovat před veřejnosti nenápaditými a banálními historkami. Řekl bych, že jejich vystoupení bylo daleko trapnější, než když nějaký nešťastník, kterého Prima chytla na ulici před kamerou, nedokázal okamžitě odpovědět na otázku, kolik haléřů má pětikoruna.
A jaké historky vykládali tyto "velké české celebrity"? Příklad, při němž mi docela zatrnulo. Jan Rosák povídal divákům, že jak vidí, má docela snědou pleť, a to prý jednou vedlo k tomu, aby ho "jakási romská iniciativa požádala", aby pro ni konferoval soutěž Miss Roma. Rosák uvedl, že by býval rád, ale daný termín měl zadaný, a - pozor - vtipná pointa příběhu byla v tom, že Rom na druhé straně telefonu se domníval, že Rosák je také Rom!!
Nedosti na této úrovni vyprávěných historek. Co mě však skutečně zarazilo, bylo že při vyprávění tohoto "příběhu" napodoboval Jan Rosák "komicky" romský přízvuk v češtině a přitom ještě "romsky" koulel nahoru dolů očima.
Vůbec nikdo se nad tímto rasistickým vystoupením nepozastavil - diváci se tomu srdečně smáli.
Bylo to vulgární a nechutné.
Kolega, který se na pořad taky díval, vznesl zajímavou otázku: jak to, že hloupé odpovědi lidí na ulici, nás víceméně pobavily, kdežto stejně hloupé příběhy "celebrit" ve studiu, působily jen dojmem hluboké, bezbřehé nudy a trapnosti.
Myslím, že to bylo asi proto, že šoty z reálu, v nichž náhodní čeští občané zápolili s termínem "hypochondr" anebo se snažili definovat rozdíl mezi kruhem a koulí (ukázalo se zcela zjevně, že lidem prostě chybějí slova, aby byli schopni se jasně vyjádřit) byly krátké - kdežto trapné "zábavné historky" ve studiu pokračovaly donekonečna.
Nevím, zda je možno z neschopnosti rychle před kamerou odpovědět na jednoduché aritmetické problémy usuzovat na údajný primitivismus národa. Lidi před televizní kamerou znervóznějí - není to normální situace.
Kromě toho, nemám důvěru v takovéto "průzkumy". List Financial Times před několika měsíci přinesl výsledky obdobného, i když širšího průzkumu veřejných aritmetických schopností. Určitý počet britských osmnáctiletých absolventů středních školy byl dotazován, kolik by museli složit liber, kdyby si koupili na splátky auto z 2000 liber a první splátka byla deset procent. Správně odpovědělo jen zcela mizivé procento mladých Britů.