Britské listy

Romská otázka vyvstala s novým důrazem na začátku letošního léta, kdy zejména po reportáži TV Nova vyšlo najevo, že řada příslušníků romské menšiny opouští republiku a snaží se získat politický azyl v Kanadě.

Jako důvod svého exodu přitom Romové uvádějí rasismus, s nímž se na území republiky údajně setkávají, a to od odlišného přístupu institucí k jejich etniku až po skinheadské útoky.

Téměř celá dnešní romská populace pochází ze Slovenska a na území Čech a Moravy se dostávala v několika vlnách. První poválečný soupis mluví asi o 17.000 Romech. Řada z nich v té době ještě nebyla trvale usazena a právě těm zasadil tvrdou ránu zákon o zákazu kočování z roku 1958, který drasticky změnil jejich životní podmínky a zvyklosti.

Zákon o Čs.federaci z roku 1968 zase fakticky vymazal z právního řádu romskou národnost.

Po roce 1970 čítalo romské etnikum v Čechách a na Moravě asi 60.000 osob. O deset let později to bylo přibližně 100.000 a nyní je počet Romů žijících v ČR odhadován na 300.000. Při posledním sčítání lidu v roce 1991 se mohli Romové po více než dvaceti letech díky Listině základních práv a svobod znovu přihlásit ke své národnosti. Učinilo to ale jen 31.000 Romů.

Jedním z důvodů, proč se romští občané oficiálně nehlásí ke svému etniku, může být obava z odmítavého postoje ostatní populace či z přímých útoků podbarvených rasismem.

Podle Institutu pro výzkum veřejného mínění z listopadu loňského roku má k romskému etniku negativní vztah 69 procent občanů. Z dotazovaných národností je přitom neoblíbenost Romů v ČR nejvyšší.

Podobná zjištění přinesla i srovnávací studie sociologa Ivana Gabala z konce loňského roku. Podle ní by sousedství Romů rozhodně či spíše vadilo 87 procentům dotázaných.

Asi 22 procent loňských respondentů by proti 15 procentům v roce 1994 dalo více prostoru hnutí skinheads. Občanské iniciativy upozorňující na vzrůstání rasismu v českých zemích registrují podle tisku za posledních sedm let v ČR na 800 násilných rasisticky motivovaných trestných činů se 17 oběťmi na životech.

Hnutí občanské solidarity a tolerance eviduje podle údajů z letošního března 11 rasisticky motivovaných vražd za období 1990-1996.

Vládní zpráva z konce minulého roku poukázala na téměř šestinásobný vzrůst rasově motivovaných činů za rok 1995 a 1996.

K nejvážnějším zločinům spáchaných na Romech od roku 1989 patří vražda otce pěti dětí Tibora Berkiho. V květnu 1995 jej ve Žďáru nad Sázavou ubila čtveřice mladíků sympatizujících s hnutím skinheads. Čin tehdy přiměl vládu k zvláštnímu jednání, z něhož vzešel požadavek přísnějšího postihu těchto činů včetně úpravy trestního zákona.

Hlavnímu pachateli soud sice na konci téhož roku vyměřil dvanáctiletý trest vězení, ale rasový motiv zločinu uznal až o půl roku později odvolací soud.

Téměř čtyři roky se táhl případ utonutí romského mladíka, jehož v září 1993 zahnala do studené Otavy v Písku skupina místních skinheadů. Teprve v březnu letošního roku potrestal soud hlavní viníky více než třicetiměsíčním vězením. Ani odvolací soud však neuznal tento skutek jako vraždu.

Nejbrutálnější rasistická vražda, kterou mají na svědomí "holé lebky", se stala v roce 1991 na Jičínsku. Dvaadvacetiletý skinhead tam utýral šestiletého romského chlapce. Soud skina potrestal dosud nejvyšším trestem za podobný čin - sedmnáctiletým vězením.

Česká republika a jí předcházející státní útvary se poprvé setkali s předchůdci dnešním Romů ve 13.století. Jejich pobyt v Čechách je poprvé historicky doložen v roce 1417. Stejně jako jinde v Evropě byli Romové i v českých zemích po celá staletí vystaveni různým formám útlaku.

Roku 1545 vydal Ferdinand I. mandát, který ukládal vypovídat Romy ze země. Na konci 17.století je pro jejich kočovný způsob života další český panovník prohlásil za psance, což znamenalo možnost beztrestného zabíjení romských mužů a trýznění žen a dětí. Sankce se poněkud zmírnily v době panování Marie Terezie, kdy Romové měli být už "jen" vyhoštěni ze země.

První republika upravila vztah k romskému etniku zákonem "o potulných Cikánech" z roku 1927. Předpis formálně upravoval možnosti jejich kočování, současně však zavedl registraci Romů tzv.cikánskými legitimacemi a zakotvil různá omezení. Státní správa například mohla Romům zakázat vstup na určité území, děti mladší 18 let mohly být odňaty rodičům.

Nástup fašismu a s ním spojená okupace Československa znamenal tvrdou perzekuci. Na základě zákona z 2.března 1939 byli Romové umísťováni do kárných pracovních táborů a později odesíláni do vyhlazovacích lágrů. Oficiálně žilo na území protektorátu v roce 1940 přes 6500 Romů. Z Osvětimi se jich po válce vrátilo kolem 500.

Dana Petrů Irena Fuhrmannová lub kar dr