čtvrtek 30. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Česká televize a česká společnost:
  • Poznámka k analýze pana Stroehleina: Západní otevřenost a sebevědomí dohánějí naše lidi k nepříčetnosti (Josef Horáček) Odpověď z parlamentu:
  • Konference pro zahraniční novináře měla být signálem, že se situace v ČR stabilizovala (Jiří Polák, Kancelář Poslanecké sněmovny) Česká televize:
  • Jaká byla Jednadvacítka ve středu 29.7.? (Jan Čulík) Deník Právo:
  • Proč se Právo nezajímá o situaci v ČT? (Tomáš Pecina) Statut České televize:
  • Zpět do civilizace, prosím, raději evropské! (Ivo Mathé)
  • K tomu: Reakce Tomáše Peciny a Jana Čulíka Jazyková poznámka:
  • "Status" nebo "statut"? (Tomáš Pecina) Česko-německé vztahy:
  • Portrét německé železné dámy, předsedkyně Svazu vyhnanců Eriky Steinbachové (Sueddeutsche Zeitung) K článku Jiřího Jírovce:
  • Matematická logika a manipulace veřejného mínění (Ferdinand)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Proč se Právo nezajímá o situaci v ČT
    Poznámka
    Ferdinandovi a nejen jemu

    Tomáš Pecina

    Popravdě řečeno, příliš mě nepřekvapilo, když Robert Dengler odmítl Čulíkův článek zabývající se skandálními poměry v České televizi. A souhlasím s Ferdinandem, který velmi přesně stanovil příčiny tohoto odmítnutí.

    Chtěl bych podotknout, že Právo zůstalo i po Listopadu výrazně a programově levicově orientovaným deníkem. Jeho "levicovost" se projevuje řadou znaků:

    1. Redakce je přesvědčena, že čtenář není schopen vytvořit si z předložených fakt vlastní obrázek, a proto klade velký důraz na výkladové, komentující články. Na rozdíl např. od Lidových novin, které jsou otevřeny širokému názorovému spektru, bývají však komentáře a glosy Práva jednoduché, nekontroverzní a obvykle balancují na hraně mezi naivitou a manipulativností.

    2. Právo je uzavřeno cizím (tj. "nepřátelským") názorům. Jeho komentářová strana je až na výjimky vyhrazena úzkému okruhu novinářů; žurnalistická kvalita některých publikovaných opusů přitom bývá žalostná (Hekrdla, Franěk).

    3. List se nedokázal profilovat jako nezávislý a nebyl schopen jasně vymezit svůj vztah k ČSSD. Jako jeho komentátoři vystupují čelní představitelé strany; navíc se zdá, že laťka kvality je u některých z nich posazena ještě níž než u profesionálů (Jičínský).

    4. Velký důraz je kladen na něco, co nazývám "rudoprávní étos". Články v Právu připomínají víc epištoly souvěrcům než analytické a objektivní texty. Lze to demonstrovat na nedávném článku J. Gintera o podvodu na aukci automobilů. Faktografická úroveň textu je otřesná, chybějí zásadní informace, avšak pro Právo je to zřejmě báječný příspěvek, protože se v něm píše, jak chudý člověk nemá nikde zastání, dokonce ani (sic!) v advokátní kanceláři.

    5. Právo si zachovalo ostrou názorovou linii, víceméně kopírující partajní linii ČSSD. Existují témata, o nichž se nepřipouští diskuse (např. česko-německé vztahy) a jiná, která jsou pojednávána výrazně jednostranně (zdravotnictví, školství).

    6. Největší stigma Práva vidím v systematické dezorientaci jeho čtenářů od občanské společnosti ke společnosti dirigistické. Právo nezdůrazňuje význam iniciativy jedince, občanské svépomoci, naopak se snaží hrát na pocity ublíženosti a méněcennosti a svou čtenářskou obec naladit tak, aby rezonovala, jakmile zaslechne vábení spřízněné ČSSD.
    Zajímavé bude sledovat, jak se ideová linie Práva změní s prvními měsíci Zemanovy vlády. Doslechl jsem se, že v redakci Práva vládne nervozita, že se páni redaktoři mezi sebou dohadují, jak asi teď budou mít psát, když se změnila vláda. Jednoho se nebojím: totiž že by tito vytrvalí poutníci českou mediální krajinou (Právo je totiž stále ještě chápáno jako "poslední štace") začali psát podle svého svědomí.

    Praha, 28.7.1998

    Tomáš Pecina
    http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|