Vladimír Železný: Jsme pyšní na to, co jsme přinesli televizní kultuře
Náboženské vyznání - divák Novy
Komerční televize funguje jinak než televize veřejnoprávní: Diváci k ní nemají vztah zákazníka, ale pouhého výrobního prostředku, nástroje, produkujícího televizi zisk tím, že si - zcela dobrovolně - připlatí k výrobku cenu reklamy. Nástroje je třeba udržovat, a Vladimír Železný je pečlivý řemeslník: údržbě diváků se věnuje každý týden ve svých sobotních homiliích. Tato údržba směřuje ke dvěma cílům: v prvé řadě se jimi vytvářejí a posilují citové vazby diváka ke stanici. Milující divák je méně náročný divák a lze mu předložit levnější surovinu. Druhým cílem je v potlačovat v divákově mysli negativní vjemy a přispívat k pozitivnímu dojmu, že divák sledováním stanice nemarní neúčelně čas, nýbrž stává se součástí většího, nadosobního a hlubokým smyslem naplněného konání.
Z této kategorie je i Železného poslední výrok. Žádné komerční stanici nemůže jít o kulturu, o kultivaci diváka, nýbrž naopak o zprimitivňování a ohlupování. Tajemstvím úspěchu je vyvolat v ohlupovaném pocit, že je povznášen. Václav Havel na počátku 90. let identifikoval potřebu transcendentální orientace; stěží ho však asi napadlo, že ve značně sekularizované české společnosti zaujme toto místo transcendentalismus odpadkový, televizní, a duchovním vůdcem velké části národa se stane ředitel televize.
Úhelným kamenem Železného ideologie je tvrzení, že vysílání Novy musí být kvalitní, když má takovou sledovanost. S trochou cynické nadsázky by se tato argumentace dala přirovnat k dealerovi drog, který se hájí, že on společnosti prospívá, protože přece dává lidem to, co po něm žádají. Rozdíl je v tom, že drogová závislost přináší pro společnost zjevně nežádoucí a nepřijatelné důsledky, kdežto u deinteketualizovaného příznivce Novy hrozí nejvýš invalidita mentální, a na tu se do předčasného důchodu nechodí. Výhodou navíc je, že "novákovi" je sugerován jako následováníhodný vzor konzumní způsob života, a tak - v krátkodobém horizontu - společnost profituje zvýšeným hospodářským růstem.
Co se v posledních letech událo na českém mediálním trhu, je pozoruhodné, nikoli však překvapivé nebo bezprecedentní: Nova opravdu přispěla k rozvoji televizní kultury, podobně jako přispěl Viktor Kožený k rozvoji místního kapitálového trhu. Neochota Parlamentu vybavit regulační orgán přiměřenou pravomocí a neschopnost tohoto orgánu získat si autoritu a veřejnou podporu vyústily v bezradnost regulátora a beztrestnost regulovaného. Vznikla absurdní situace, že terestricky šířený televizní signál je omezen na necelé čtyři celoplošné kanály, ale veřejnost ztratila kontrolu nad obsahem toho, co provozovatelé vysílají. Sebemenší omezení, např. zákaz reklamy erotických služeb po telefonu, by v dané legislativní situaci vyžadovalo přijetí novely zákona o vysílání.
Jako obvykle jde o peníze. Efektivně regulovaný televizní trh znamená menší volnost a menší zisk komerčních provozovatelů - ti tedy budou lobbovat pro zachování současného stavu. Bude zajímavé sledovat, dokáže-li si Vladimír Železný omotat novou sněmovnu kolem prstu tak, jako si omotaly kolem prstu bývalou vládu ČEZ nebo Telecom. Můj tajný tip zní: ano.
Praha, 13.9.1998
Tomáš Pecina
http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html
