Přes sex k odpíranému občanství ?
Kdykoli se v obsahu Britských listů objeví jméno Jiřiny Fuchsové, zmocní se mě jisté vzrušení. Jak asi zase zabudovala do daného tématu otázku navrácení svého českého občanství ?
Tentokrát projevila značnou představivost tím, že dokázala svoji stížnost spojit se sexuálním skandálem Billa Clintona. Je ovšem pravda, že jí tentorát trochu pomohla návštěva presidenta Havla v USA.
Trochu to připomíná styl Nejedlého, jehož věkem ovlivněná asociační schopnost nabyla anekdotických rozměrů: vánoce - stromeček - kapr - jíní - a jiní - Kapr skladatel - Smetana. Článek paní Fuchsové naznačuje asociační řadu Clinton - president - president Havel - podpora v nemravnosti ? - kvůli Čechům? - Češi - spoluČeši (v USA) - občanství - upírané - pravda - Pravda vítězí - Jan Hus - Kostnice - a jiní - třeba Kubelík.
Je jisté, že paní Fuchsová psala svůj článek (dodatečně připojený k číslu Britských listů z 18.9. 1998) kvůli občanství, ale to neznamená, že by neměla věnovat alespoň trochu pozornosti zbytku svého textu. Způsob jakým referuje o pořadech, které viděla na CNN, totiž podává velmi zjednodušený obrázek situace kolem presidenta Clintona: všechno probíhá nestranicky, bez postranních úmyslů a podle zákona.
Potíž je v tom, že citáty, které uvedla, tedy nejčastěji přežvykovaná hesla, o nichž si politikové rovna myslí, že zaberou, nemohou stát samy o sobě. Uvedu několik příkladů.
"Nejedná se o demokraty nebo republikány" je heslo často používané při ujišťování, že partajnicky rozštěpený Kongres se alespoň na chvíli odpoutá od boje o moc. Smír vyhlášený ještě před doručením Starrovy zprávy trval, jak se zdá, jen do chvíle než si republikáni uvědomili, že táž skýtá naději s Clintonem vykmitnout. Justiční komise Kongresu se prakticky okamžitě rozdělila podle stranické příslušnosti.
"Americký lid má právo vědět pravdu" je nejpoužívanější heslo dne. Republikánům slouží jako záminka zveřejňování těch detailů (zprávy), které mohou Clintona vhodně poškodit a sdělovacím prostředkům jako záminka pro publikování materiálů, které podle jejich názorů zvýší sledovanost (= zisk) TV stanic i tisku.
"Nikdo v Kongresu si nepřeje, aby se presidentovi stala křivda" je heslo, které zamlžuje skutečnost, že republikáni v Kongresu jsou ochotni využít jakoukoli příležitost k tomu, aby Clintona dostali, ovšem za toho předpokladu, že se jim jejich počínání nevrátí jako bumerang v podobě mínění veřejnosti, že se Clintonovi stala křivda.
"Vše je třeba posoudit podle zákona" - no jak jinak. Jenže k tomu je třeba dodat, že zákon je v tomto případě vágní, takže záleží na Kongresu, co se s presidentem nakonec stane. Co president smí a co ne není nikde taxativně vyjmenováno. Ostatně podle jakého zákona zveřejnila Justiční komise Kongresu Starrovu zprávu ještě dřív, než se k ní sama vyjádřila?
"Presidentovi se musí dostat plné presumpce neviny". Přívlastek "plný" je nesmyslný, protože presumpce neviny buď je nebo není. Všimněme si, že sama Jiřina Fuchsová tento princip porušuje kategorickým výrokem, že "(Clinton) dokázal sedm měsíců lhát jak Velké porotě, tak novinářům, tak svým podřízeným, nakonec i své ženě a své dceři". Starr Clintona obviňuje pouze obviňuje, že lhal. Je na Kongresu posoudit, zda to je pravda nebo ne. Zastánci Clintona používají toto heslo jako odvolávku na často zmiňovaný princip americké justice, jeho odpůrci pak pro vytvoření dojmu, že je, přes jisté legální rozostření celé záležitosti, vlastně všechno v pořádku. Sdělovací prostředky se naopak touto maličkostí příliš netrápí.
"Jestliže se nechcete na toto dívat, nedívejte se" je zřejmě pokrytecké heslo roku sloužící pro uklidnění prudérní části veřejnosti, kterou zlobí, že se jejich děti mohou z oficiálních míst dozvědět, že existuje orální sex a že se při něm dá telefonovat, jakož i těch, kteří se domnívají, že když je něčeho moc, tak to je příliš. Sdělovací prostředky je používají v podobném stylu jako politikové. Po rozhodnutí uvolnit Clintonovu výpověď nastala v mediích intensivní informační kampaň ohledně toho, kde a kdy se taková věc bude vysílat. Americký lid má přece právo i na tuto informaci - a kdo se nechce dívat, ať se nedívá.
Domnívám se, že událostech kolem Clintona nelze informovat bez vysvětlení toho kdo je kdo (stranická příslušnost citovaných členů Justiční komise byla vynechána), a jaký je kontext v němž jsou jednotlivé výroky politiků a novinářů pronášeny - a to nikoli jen v úzkém rámci daného pořadu, ale i v širších souvislost mocenského vývoje v USA.
Jiří Jírovec
