Look at the weekly English-language electronic NEW PRESENCE. - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.
Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.
(Podívejte se i na páteční vydání BL, které bylo kvůli výpadku elektřiny k dispozici v pátek až od 18.00 hodin.)
Co je nového v České republice
Komunální a senátní volby v ČR - Předběžné výsledky: Nezávislí kandidáti v komunálních volbách letos celkově
získali 57,1 % mandátů, na dalším místě se umístila
KDU-ČSL, která získala 11,8 % mandátů. Ve velkých
městech dominuje ODS s 30,6 % mandátů následována
ČSSD s 22,8 %. Komunisté získali 14,2 %, KDU-ČSL 8,6
%, Unie svobody 7,9 %, ODA 2 %, stejně jako nezávislí
kandidáti. Komunálních voleb se zúčastnilo zhruba 45
procent oprávněných voličů. Volilo se do radnic 6 880 obcí.
Skoro 180 000 kandidátů se ucházelo o více než 62 000
mandátů.
Oficiální jsou již výsledky prvního kola voleb do třetiny
Senátu, které se v pátek a v sobotu uskutečnily ve 27 z 81
senátních obvodů. Do druhého kola, které se uskuteční 20. a
21. listopadu, postoupili ve 22 obvodech kandidáti ODS,
zástupci vládní ČSSD v 15 obvodech. Volební koalice čtyř
opozičních stran Unie svobody, KDU-ČSL, ODA a
Demokratické unie bude mít ve druhém kole 14 zástupců.
Komunistické kandidáty vyslali do druhého kola voliči ve
třech senátních obvodech.
Prvního kola senátních voleb se letos zúčastnilo 42,37
procenta zapsaných voličů. Je to o sedm procent více než v
prvním kole minulých senátních voleb, které se však konaly
ve všech volebních obvodech najednou. Tehdy, v roce 1996
se prvního kola zúčastnilo 35,0 procent voličů, druhého 30,6
procenta. - Když se konají komunální volby či volby do druhé parlamentní komory uprostřed volebního období, dochází při nich skoro pokaždé k poklesu voličské podpory pro vládnoucí stranu. Odráží to bezradnost politiků v dnešním světě a nespokojenost voličů - většinou dnes voliči hlasují z protestu: nevolí nějakou stranu, ale hlasují proti nějaké straně. To není jen typicky český jev. Nespokojenost a bezradnost voličů s českou politickou scénou zdá se naznačuje i relativně malá účast občanů v těchto volbách, i když voleb do komunálních úřadů se tradičně účastní relativně málo voličů. Nicméně mě fascinuje, jak mohli dát relativně velký počet hlasů čeští voliči ODS, která má v čele tak doktrinářského a světa neznalého šéfa, Václava Klause, který uvedl Českou republiku do nynějších hospodářských potíží. Lze to vysvětlit snad několika způsoby: 1. představitelé ODS v komunálních úřadech se vesměs chovají zdatně a podstatně inteligentněji a efektivněji, než nešťastný nejvyšší šéf jejich strany, tzv. "vysoká politika" na volební preference v místech nemá nutně příliš velký vliv, 2. sociálně demokratická vláda má - jistě částečně v důsledku ostré kampaně sdělovacích prostředků - v současné době u české veřejnosti ještě horší image než ODS.
Mezi sociálně demokratickou vládou a katolickou církví v ČR, jmenovitě kardinálem Miloslavem Vlkem, vznikl hašteřivý konflikt. Vedení sociální demokracie obvinilo
kardinála Miloslava Vlka z "nezodpovědného pokusu o narušení dialogu
mezi státem a církvemi". (To je formulace jak z Rudého práva před rokem 1989. Předsednictvo ČSSD "odmítá útoky kardinála Vlka na
ČSSD jako nepřípustnou politizaci postavení římskokatolické církve".
Vláda a církev se dostaly do sporu poté, co kardinál Vlk uvedl, že
církve nemohou v současné situaci jednat se
státem o řešení vzájemných vztahů, protože
vláda nevzbuzuje jejich důvěru a zpochybňuje
svou dříve projevenou ochotu k serióznímu dialogu. K věci by se měla vyjádřit i vláda, prý ve
středu.
K volebnímu zpravodajství v českých televizích napsal Tomáš Pecina: Volebni zpravodajstvi na CT bylo (tradicne) uplne pitome; jako
zabavny porad by snad uslo: kdyz se reporter informujici z terenu
omluvil za vypadek ve vysilani, protoze pry projizdejici nakladni auto
zachytilo kabel a nekolik metru vleklo kameru i s kameramanem, mel jsem
pocit, ze sleduji Dvaadvacitku (zabavny porad panu Krause & Vadase) nebo
Ctvrtnicka a spol. - Nova usporadala tentokrat zrakovy vyter, "virtualni studio" na bluescreenu, coz bylo vyrazne lepsi, i kdyz ponekud samoucelne. - K tématu se vrátíme zítra.
Podpora petici proti zdražování telefonních poplatků sílí.Petice je na internetové stránce http://bojkot.zpravy.cz. Můžete ji tam podpořit.
V Teplicích se připravuje akce proti rasismu. Vazeny pane Culiku,
obracime se na vas s prosbou o uvedeni odkazu pripravovane akce proti rasismu v Teplicich. Je-li to mozne uvedte tento link v BL: http://www.teplice.cz/against/ Jinak preji hodne zdaru do vasi cinnosti a hodne sil cele redakci BL - delate potrebnou a kvalitni praci. S pozdravem Jan Strnad.
Česká televize: Vedoucí zpravodajství Zdeněk Šámal umlčel Janu Bobošíkovou. Moderátorka Jana Bobošíková poskytla 23. října 1998 Britským listům rozsáhlý a závažný rozhovor. Svědčí v něm znepokojujícím stavu redakce zpravodajství této veřejnoprávní instituce a vysvětluje, proč se rozhodla odejít. Odvetou za její vystoupení v BL i v jiných sdělovacích prostředcích jí Zdeněk Šámal zakázal vstup na obrazovku."Vážený pane Čulíku, možná by vás zajímalo, že mám písemný zákaz moderovat, natáčet šoty a chodit na porady, podepsaný panem Šámalem. To vše pro mé názory v tisku," napsala nám J.B. 27. 10. 1998.
Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list".
Výběr textů z posledních dní:
Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.
