pondělí 16. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Češi a dvojí občanství:
  • Cizincem proti své vůli (Vlastimil Obereigner)
  • Kabaretní výstup pana Paříka (Jiřina Fuchsová)
  • Návrh pro kabinet (Jiřina Fuchsová) Telekomunikace v ČR a jinde:
  • V Německu se zlevňují meziměstské a mezinárodní hovory
  • AmberZine se pripojuje k protestni akci "Internet proti monopolu" Reakce:
  • K Jindřichu Paříkovi: Vzpomínka dětská (Marie Lipoldová) ČT:
  • Distribuce videokazet s programy České televize (Michal Bureš) Bedřich Smetana:
  • Smetana: K mýtu "národního skladatele" (Aleš Zeman) Příloha:
  • Co se čekalo: sociálně demokratická analýza nynější české politické scény z časopisu ČSSD "Pražský demokrat"



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Smetana: K mýtu "národního skladatele"

    Aleš Zeman

    Dovoluji si Vam zaslat komentar, doufam neprilis polemicky (neni to ucel), k clanku pana Storcka o Smetanovi. Je to spise muj zajiste subjektivni pohled na Smetanu.

    Srdecne pozdravuje

    A.Z.

    K mýtu "národního skladatele"

    Ales Zeman

    Se zajmem jsem si precetl pojednani Christophera Storcka (BL, 12. 11) o  Bedrichu Smetanovi. Je to solidne sepsana prace, pan Storck na tomto tematu pracuje jiz nejaky patek (viz delsi verze na jeho webove strance) a je to videt. Ja se k takoveto odbornosti priznat nemohu, protoze se toliko povazuji za amaterskeho ctitele operni hudby. A z teto perspektivy se mi jevi Smetana zcela jinak nezli panu Storckovi.

    Mytus znamena jak v nemcine, tak i v cestine baj, povest, legendu, vypraveni z davnoveku, ktere muze, ale vetsinou neni pravdive. V clanku je Smetanuv "mytus" popsan nasledovne (v ceskem prekladu pana Peciny): "Uspechem nekolika svych del v zahranici rovnez podstatne prispel k  mezinarodnimu uznani existence ceskeho naroda. Bez ohledu na to, ze  Smetanova role pri "zalozeni ceske hudby" byla v prve rade poznamenana jeho usilim o profesionalni uspech a socialni zajisteni, ceska politika ho akceptovala a jeho priznivci z nej ucinili narodni symbol". Pokud se tyka snahy o profesionalni uspech a socialni zajisteni, necini totez kazdy neprilis majetny umelec? To, ze bylo Smetanovo dilo pouzito a snad i  zneuzito pro politicke cile je tez mozne, ale se Smetanovou hudbou to ma malo spolecneho.

    Cesky muzikolog Jan P. Kucera vydal knihu o Richardu Wagnerovi "Drama zrozene hudbou" (nakl. Paseka 1995). Nikde tam neprobira Wagneruv mytus "narodniho skladatele", i kdyz zrovna u Wagnera by to nebylo tezke. Je tam na zacatku knihy citat z G.W. F. Hegela, sepsany v hegelovsky idealisticko-panteisticke terminologii, ktery vsak myslim plati jak pro Wagnera, tak i pro Smetanu, pri vsi ruznosti jejich charakteru. V ceskem prekladu odstavec z Hegelovy "Prednasky o filozofii dejin" zni takto:

    "Jsou velci svetodejni lide, kteri se chopi vyssiho obecna a ucini je svym cilem, uskutecnujici cil odpovidajici vyssimu pojmu ducha. Podivame-li se na osud techto svetodejnych jedincu, vidime, ze meli stesti byt jednateli ucelu, jenz je stupnem pokroku svetoveho ducha. Ale oni sami, jakozto subjekty lisici se od sve substance, nebyli, jak se obecne toho slova uziva, stastni. Ani nechteli byt stastni, nybrz dosahnout sveho cile. A  cile dosahli jen namahavou praci. S tak velkym cilem nabyli smelosti ujmout se ho proti nazorum vetsiny. Nezvolili stesti, nybrz namahu, boj, praci pro svuj cil. Kdyz cile dosahli, nestali se stastnymi. Cim jsou, je prave jejich skutek: tento jejich patos, vasen, tvorila jejich celou prirozenost, jejich charakter."

    O cem se pan Storck zminuje pro me zcela okrajove a nedostatecne je Smetanova hudba a jeji vztah k celoevropske hudbe jeho doby. Toto bude jiste zamerne a tak mu to nevytykam. Ale coby zajemce o operni tvorbu toto v jeho pojednani postradam. Osobne je mi vcelku vedlejsi, zda tato tvorba pochazi od "narodniho skladatele" ci nikoliv, zda je smetanovska ci wagnerovska, zda je produktem "zaostaleho" naroda ci nikolv. V predchozi vete pouzil pan Storck v nemcine termin "opozdeny" narod, coz je v teto souvislosti zrejme dost nestastne prevzeti znameho titulu knihy nemeckeho filozofa Helmuta Plessnera "Opozdeny narod" (Die verspaetete Nation). Ale to je toliko nepodstatny detail.

    Pro me rozhodujicim kriteriem je jen a jen, zdali je hudebni dilo, jak samostatne tak i celozivotni, kvalitni ci nikoliv. A zde nemam nejmensich pochyb, ze Smetana nebyl toliko "narodni skladatel", ale skladatel svetoveho formatu. S touto vetou by pan Storck zrejme souhlasil, kdyz je pro neho Smetana "prvnim ceskym skladatelem mezinarodniho vyznamu". Muzeme se prit, zda toto tvrzeni je historicky presne, kdyz uvazime jmena predchozich generaci jako Stamic, Myslivecek, Benda, Tuma a Zelenka, kteri sice byli puvodem Cesi, ale mistem jejich pusobeni byla mesta jako Pariz, Milan, Viden nebo Mannheim.

    Hodnotit Smetanovo dilo na zaklade spisu Otakara Hostinskeho a zejmena Zdenka Nejedleho, spise nez primym rozborem hudebnich del, mi pripada problematicke. Jak znamo, Nejedly dotahl svoji neblahou karieru v ceske kulture az na ministra skolstvi komunistickeho Ceskoslovenska a obdrzel od nekomunistickych studentu prezdivku "rudy dedek". Nejedly byl nekritickym a  ideologickym vykladacem Smetanovy hudby.na ukor hudby Dvorakovy. O  Nejedleho rozvlekle biografii o Smetanovi pry mel prof. Josef Pekar jednou v zertu prohlasit, ze jsou to skvele "Dejiny ceskeho pivovarnictvi". Tez nevim, zda byla tato studie vubec dokoncena, neb Nejedly maloktery spis dokoncil. Asi nejtrefnejsi zhodnoceni Nejedleho coby opevovatele Smetany a  zaroven hubitele ceske kultury obsahuji "Pameti" Vaclava Cerneho.

    V anglictine existuje znamenita monografie o Smetanovi a to kniha britskeho muzikologa Briana Largeho: "Smetana", Praeger Publishers, New York, London, 1970. V teto knize je velmi detailne a odborne zarazen do dejin evropske hudby a ctenar se z teto knihy systematicky dozvi (na 473 stranach) o  Smetanove hudbe, vcetne charakteristik jeho 8 dokoncenych a jedne nedokoncene opery.

    Poslechem a studiem Smetanovy hudby lze dospet k zaveru, ze Smetana byl jedinecne talentovany skladatel a teprve pote "narodni symbol", "ustredni propagandisticky nastroj", "narodni skladatel" atd. Tentyz nazor mam na  hudbu Verdiho, Wagnera, Griega ci Chopina, abych se drzel prikladu uvedenych panem Storckem. Nacionalismus u techto umelcu pochopitelne existuje, ale v tomto druhu nacionalismu nevidim nic spatneho. Jiz byla rec o tom, ze muze byt zneuzit pozdejsimi pochybnymi interprety. Spojeni Smetanovy hudby se ziskanim ceske (ceskoslovenske) samostatnosti (posledni odstavec clanku p. Storcka) snad nevyzaduje komentare.

    Zastavme se kratce u te snad nejnacionalnejsi Smetanovy opery "Libuse". Smetana ji povazoval za mimoradnou ceremonialni operu slozenou pouze pro slavnostni prilezitosti, jakymi jsou statni svatky. Tak je i v soucasnosti tato opera na ceskych scenach uvadena. Autor libreta "Libuse" Jan Wenzig byl puvodem Nemec, coz mu nebranilo napsat libreto na nacionalni ceske tema, jakoz i sepsat libreto pro ceskou dejinnou operu "Dalibor".

    Mam vyhrady k tvrzeni:"...Smetana se az do roku 1861 nicim neproslavil...". Jako by v umeni zalezelo na tom, kdy se stane umelec slavny! V roce 1861 mel jiz Smetana za sebou pobyt ve svedskem Goeteborgu a zkomponoval velke mnozstvi komornich, orchestralnich a klavirnich skladeb. Mimochodem Smetana byl schopen hrat na housle Haydnova kvarteta ve veku 4 let a o dva roky pozdeji se objevil na jakemsi podiu jako solovy hrac na piano. Neni to dulezite, ale dokresluje to Smetanuv hudebni talent od utleho detstvi.

    Pan Storck pise: " "Prodana nevesta" zprostredkovala prazskym intelektualum, hledajicim sve koreny, romanticke pojeti zivota na venkove, kde podle jejich nazoru mohla ceska svebytnost v nezkreslene podobe prezit celych tri sta let trvajici obdobi narodniho "temna" ". Kde je v komickem a  lidovem Sabinove libretu ukryta nejaka zminka o narodnim utisku ci dobe temna, kde tam najdete nejakou vlasteneckou ideologii? Nehlede na paradox, ze udajne nacionalisticky libretista Sabina byl pozdeji odhalen jako agent rakouske policie.

    Podobne v "Me vlasti" neni vubec zminka o bitve u Lipan, ktera byla vybojovana mezi dvema proudy ceskeho husitstvi na rozdil od predchozich bitev v nichz husite bojovali proti prevazne nemeckym krizackym vojskum. Cela kompozice "Tabora" je zalozena na husitskem choralu "Kdoz jste Bozi bojovnici", ne na liceni bitvy u Lipan.

    Zkratka, pro me existuje Smetana predevsim jako skvely hudebni skladatel, ktery me potesi svymi krasnymi melodiemi zrovna tak jako genialni Carl Maria von Weber napr. svym znamym loveckym chorem: "Was gleicht wohl auf Erden dem Jaeger Vergnuegen? Wem spricht der Becher des Lebens so reich?" Neni bez zajimavosti, ze Smetana s "Carostrelcem" ("Der Freischuetz") zahajil v roce 1866 svuj urad kapelnika v Prozatimnim divadle v Praze. Ano, Smetana byl narocny hudebni kritik a ne vse se mu libilo. Jeho repertoir Prozatimniho divadla mi pripada zajimavejsi nez ten, ktery v soucasne dobe nabizeji mnohe operni sceny.

    Tazi se na zaver meho komentare o Smetanovi a jeho hudbe, co asi pan Storck chtel svym akademicky serioznim a poctivym pojednanim o mytu "narodniho skladatele" Smetany sdelit? Ze byl "o spolecensky vzestup usilujici kulturni malomestak", jak jsem se k memu nemalemu prekvapeni docetl.? Ze  mel Smetana profesionalni ambice a starosti o zivobyti? Takovych ceskych a  jinych umelcu bylo habadej! Maloktery z nich vsak dokazal to, co prave tento nesmirne pilny a tvrdosijny umelec. Kdyz Smetana v roce 1884 v  prazskych Katerinkach, hluchy a sileny, zemrel (patrne na syfilis), napsal Franz List Karlu Navratilovi: "Ve spechu Vam musim sdelit, ze smrt Smetany me hluboce zasahla. Byl to vskutku genius!"

    P.S. Zaver Libusina proroctvi (Obraz V, Jiri z Podebrad), ktere zustalo v  prekladu pana Peciny neprelozeno, zni v cestine (Josef Wenzig a Ervin Spindler) nasledovne:

    Co dal? To mlha oku zahaluje
    a mnoho skryva zkalenemu zraku,
    tajemstvi hrozna - prokleti! -
    Vsak necht se stane cokoli,
    to citim v nejhlubsi svych nader hloubi:

    (s nadsenim a s nejvetsi vrelosti)

    Muj drahy narod cesky neskona,
    on pekla hruzy slavne prekona!


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|